Koronavirus mění podnikání v Česku. Kdo jsou vítězové a poražení současné krize?

Drtivé dopady mají současná opatření na cestovní ruch, brzdí také stavebnictví. Naopak roste zájem o počítače, vyšetřování pacientů na dálku nebo moderní platební metody. Daří se také e-shopům.

I když dopady epidemie koronaviru na ekonomiku budou negativní, nebudou stejné pro všechny obory.  Zatímco některá odvětví se potácejí u dna, jiná rostou. Celkový vývoj po nástupu pandemie ukazují data z pokladních systémů.

„Z informací, které jsme získali z našich systémů, vyplývá, že v prvním týdnu po zavedení karantény celé tři čtvrtiny podnikatelů, kteří používají řešení O2 eKasa, přestaly prodávat své zboží a služby. Současně u podnikatelů, kteří dále fungovali, došlo k poklesu celkového množství i hodnoty prodejů na desetinu obvyklých hodnot. Jediné, co rostlo, byl podíl bezkontaktních plateb, tedy úhrad platební kartou, mobilním telefonem či hodinkami, a to o 20 procent, ” popisuje dopady prvních dnů nouzového stavu na podnikatele Milan Hába, manažer projektu O2 eKasa.

Nejhůře byl zasažen například maloobchod s hodinami a klenoty, který spadl o 100 procent, stejně jako výroba oděvů a prodej obuvi. Kulturní, zábavní a rekreační činnosti se propadly o 98 procent, maloobchod s oděvy o 96 procent a ubytování, stravování a pohostinství o 96 procent.

Drtivý je také dopad na cestovní ruch. Z pohledu cestovního průmyslu a příbuzných oborů není na co čekat. Řada firem stojí před propouštěním tisíců lidí. Jsme proto připraveni aktivně se zapojit do přípravy záchranných plánů. Věříme, že znalost trhu a toho, kam a jak lidé cestují, může vládě pomoci přijít s efektivním plánem, jak zachránit podstatnou část pracovních míst,” říká Jaroslaw Czernek, předseda představenstva cestovní agentury Invia.

Stavebnictví chybí dělníci

Dopady pandemie zasáhly také další obory mimo maloobchod a služby. Zastavily například slibný růst stavebnictví, které ještě v únoru rostlo meziročně o 5,3 procent. S nouzovým stavem a uzavřením hranic však některé stavební firmy přerušily činnost. „České stavebnictví je totiž už mnoho let závislé na zahraničních pracovnících, převážně z Ukrajiny. Ti vykonávají nejen pomocné dělnické práce, ale také mnoho vysoce kvalifikovaných profesí. Bez těchto zahraničních zaměstnanců by se v Česku nepostavila žádná větší stavba. Návrat těchto klíčových pracovníků domů za svou rodinou a dlouhodobý zákaz cestování do zahraničí by proto byl pro české stavebnictví katastrofální,“ konstatuje Evžen Korec, generální ředitel společnosti Ekospol.

Ten se obává, že nouzový stav naruší nejen aktuálně realizované stavby, ale může negativně ovlivnit celý obor na roky. Na jaře se totiž měl podle původních plánů schvalovat nový stavební zákon. Zda a v jaké podobě bude odsouhlasen, ale není zatím jasné. „Schvalovací proces tohoto velmi potřebného zákona však ohrožuje hned několik překážek. Kromě současného krizového stavu kvůli pandemii koronaviru jsou to také tisíce často protichůdných připomínek nejrůznějších stran. Obávám se, aby pozměňovací návrhy poslanců přínosy nového stavebního zákona zcela neodbouraly. Stejně tak hrozí, že se kvůli současné situaci na stavební zákon vůbec nedostane,“ doplnil Evžen Korec.

Nájmy budou klesat

Výrazný dopad bude mít epidemie také na realitní sektor. Podle průzkumu společnosti Savills bude vliv ekonomické krize na reality celosvětový. V 67 procentech zemí mají být dopady mírně negativní, u 29 procent zemí významně negativní.

I na českém trhu se během posledních týdnů dramaticky proměnily vyjednávacích pozice mezi vlastníky nemovitostí a nájemci. Trh se totiž výrazně ochladí a menší poptávka dopadne i na cenu stavebních prací nejen v oblasti interiérů, ale i výstavby nových komerčních objektů. Situace by tak měla být příznivější právě pro nájemce komerčních realit.

„Majitelé komerčních nemovitostí dobře vědí, že neobsazenost nyní půjde nahoru, protože velká část českého hospodářství utrpí výrazné ztráty a bude muset omezovat náklady nejen v oblasti lidských zdrojů, ale i fixní náklady v podobě nájmu kancelářských prostor. Díky tomu se na trhu objeví celá řada uvolněných kanceláří a ti, kteří právě nové kancelářské prostory staví, budou mít větší potíže sehnat do nich nájemce. I přes veškerá negativa, která situace bude mít na celou ekonomiku, se jedná o dobrou zprávu pro nájemce, kteří nyní budou schopni ušetřit nejméně 30 % ze svých nákladů v oblasti nájemních závazků,“ říká Radek Procházka, řídící partner společnosti Prochazka & Partners.

Případné úspory pro nájemce pak mohou být ještě vyšší, pokud se firmy rozhodnou snížit i velikost podlahové plochy nejen svých kanceláří, ale i logistických center či výrobních hal, kde jsou v pozici nájmu. Již dnes lze očekávat snížení kapacitních potřeb u většiny firem v kancelářském trhu v objemu zhruba 20 procent v reakci na pokles obratů.

„Trendem, se kterým se nyní v oblastí komerčních realit budeme více potkávat, budou určitě z pohledu větších firem nutnost flexibilnější podmínky nájmu vzhledem k možnosti nenadálé potřeby rozšířit či snížit své pracovní kapacity. U některých odvětví vidíme možnost uspořit již dnes až polovinu nákladů v kombinaci restrukturalizace nájemní smlouvy a dílčího snížení kapacity prostor“ dodává Radek Procházka.

I v případě realit se změní způsob komunikace prodejců se zákazníky. „Nucené zavření kamenných poboček vedlo řadu obchodníků ke spuštění e-shopů. Tím došlo ke skokovému nárůstu skupiny těch, kteří poprvé vyzkoušeli nakupovat přes internet. Očekává se, že tento trend přetrvá i po krizi, v budoucnu by tak mohlo dojít k poklesu zájmu o kamenné pobočky,“ říká David Musil, spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti Upvest. Vysoké ztráty podle něj mohou utrpět také provozovatelé obchodních center. „Ta jsou až z 50 procent pronajímána provozovateli občerstvení a volnočasových aktivit,“ dodává David Musil.

Soumrak benzínek?

Silné propady tržeb zaznamenávají také tuzemské čerpací stanice pohonných hmot. Blíží se krachy čerpacích stanic. Ropa je v korunách nejlevnější od roku 1999, zájem řidičů o benzín i naftu přitom dramaticky klesá. Zatímco loni se počet veřejných čerpacích stanic v ČR poprvé v historii přehoupl přes čtyři tisíce a Česko má jednu z nejhustších síť benzínových pump na světě, letos může dojít k poklesu jejich počtu. „Hrozí, že benzínových pump bude ubývat. To se přitom nedělo ani v krizí poznamenaných letech 2010 až 2013. Jenže tehdy sice ekonomika procházela útlumem, avšak nebyla z velké části ‚vypnutá‘ jako dnes,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund.

Distributoři pohonných hmot v ČR podle něj registrují kvůli koronaviru zhruba třetinový pokles poptávky po benzínu či naftě. „Prudce zlevňující ropa sice dává přechodně čerpacím stanicím možnost značně navýšit své marže. Ty jsou tak leckdy třeba trojnásobné oproti běžné době. Jenže konkurenční boj velkého počtu pump o stále méně ‚dostupné‘ řidiče je nutí jít s cenou dolu a marži postupně snižovat. Stále zlevňující ropa přitom prostor pro marži nakonec spíše snižuje. Ve výsledku jsou tak zejména mnohé menší pumpy existenčně ohroženy. Pokud současný stav bude trvat delší dobu, nelze vyloučit krach značného množství benzínek,“ dodává Lukáš Kovanda.

Naopak epidemie pomohla k růstu některým odvětvím prodejů elektroniky. Preventivní opatření proti šíření koronaviru totiž zvyšují sledování filmů, poslech hudby či hraní her. Největší herní platforma Steam v březnu například zaznamenala o téměř 24 procent více uživatelů oproti únoru a nárůst až 37 procent ve srovnání s loňským březnem. To se projevuje i na prodejích hardwaru. „V prodeji herních počítačů a notebooků jsme za letošní březen zaznamenali 28procentní nárůst oproti minulému roku,“ říká Šimon Churý, ředitel marketingu společnosti eD system, která distribuuje elektroniku.

„Částečně je to skutečně způsobeno tím, že lidé mají na hraní více času. Svou roli ovšem sehrály také zprávy o možné nedostupnosti a zdražení komponent, což některé zákazníky motivovalo k rychlejšímu nákupu za staré ceny,“ vysvětluje

Lékař na telefonu

Epidemie koronaviru covid-19 spustila v České republice také nebývalé změny v elektronizaci zdravotnictví, kdy zdravotní pojišťovny během několika dnů umožnily předepisovat léky i jen na základě elektronické konzultace s pacientem. Třeba na žádost o předepsání dalších dlouhodobě užívaných léků přes email, aniž by byl pacient nucen tradiční cestou předat papírek se seznamem docházejících léků v čekárně sestře.

Pojišťovny také začaly proplácet vyšetření po telefonu nebo hlasových aplikacích stejně, jako by se konala v ordinaci. Přes videohovory je v některých specializacích možné i ordinovat, poskytovat terapie. Platí to pro logopedy, klinické psychology nebo fyzioterapeuty. Například Oborová zdravotní pojišťovna také pro své klienty spustila ve spolupráci s portálem ulékaře.cz online poradnu s lékaři ve všech oborech.

Firmy z oboru tak začaly rozšiřovat svoji činnost. „Řadě lidí současný stav významně zkomplikoval přístup ke zdravotní péči. Proto jsme se rozhodli otevřít online kardiologickou poradnu, která je nyní zdarma dostupná komukoli na našem webu. A ze stejných důvodů otevíráme online hodnocení záznamu EKG z nositelné elektroniky zdarma komukoli,“ říká Veronika Bulková, spolumajitelka společnosti MDT-Medical Data Transfer, Mezinárodní centrum pro telemedicínu a výkonná ředitelka Centra kardiovaskulární péče brněnské Nemocnice Milosrdných bratří.

Roste i poptávka po dalších produktech v oblasti zdravotnictví. Například ostravská skupina Cylinders Holding, vyrábějící také lahve na medicínské plyny jako kyslík, dusík či rajský plyn, kvůli zvýšenému zájmu v celé Evropě vyprodukuje čtyřicetkrát více tohoto zboží, než před půl rokem. Využívají se totiž mimo jiné pro plicní ventilace při těžkém průběhu nemoci covid-19.

Finanční startupy posilují

Zvyšuje se také zájem o platformy založené na provozním financování malých a středních podniků, jako je Roger. Tyto firmy i v klidných ekonomických časech musejí mnohdy čekat dva či tři měsíce na peníze ze svých faktur. „Standardně v tomto období rosteme meziročně o zhruba 50 procent a letos je to o více jak 100 procent. Likvidita je také mnohem cennější než před dvěma měsíci. To má samozřejmě vliv na úroky na platformě, které se zvýšily řádově ze 4  procent p.a. na 6,5 procenta p.a.  a platforma se tedy stala atraktivnější pro investory,“ porovnává zakladatel platformy Roger Adam Šoukal.  

Poplatky za službu se podle něj obvykle pohybují průměrně pod 1 procentem z hodnoty proplácené faktury, k tomuto číslu se pak přičítají úroky pro investory, které byly na začátku roku zhruba 0,43 procenta a nyní jsou okolo 0,68 procent. „Toto zdražení je pro klienty v současné době zcela nepodstatné, všichni chápou, že likvidita zdražuje protože rostou rizika pro investory. Pro firmy, které jsou teď schopné fungovat, je mnohem důležitější mít hned zaplaceno za prodané zboží nebo odvedenou práci a mít dost peněz na provoz, než ušetřit 0,25 procent na úrocích,“ doplňuje Adam Šoukal. 

Nástroj využívají firmy také v souvislosti s programem Českomoravské záruční a rozvojové banky COVID II. „Banky ho poskytují především stávajícím úvěrovým klientům, takže firmy, které potřebují rychle pomoct s likviditou a nejsou stávajícími úvěrovými klienty, tak musí hledat alternativní zdroje. Obecně by bylo vhodné, kdyby ČMZRB nebo EGAP podporovaly nejen firmy, které mají problém, ale také firmy, které nás ze současné tíživé situace pomůžou vytáhnout, protože se rychle přizpůsobily situaci a dobře na ni zareagovali. Tak, jak to dělají například ve Velké Británii anebo Nizozemsku,“ dodává Adam Šoukal.

Nejvíce roste jídlo

Také na typu zákazníků je vidět, kterým odvětvím se v době současné krize daří, a které padají. Rostou především dodavatelé do e-commerce a řetězců, a také firmy, které dodávají služby a zboží pro stát. „V současné době vidíme velký pokles zakázek ve strojírenství, automotive a logistice. Navíc v těchto ohrožených oborech financujeme jen proti odběratelům, které máme pojištěné proti platební nevůli nebo neschopnosti,“ podotýká Adam Šoukal.  Roger kromě zboží často financuje i firmy dodávající služby, které banky moc neumí financovat. „V současné situaci Roger financuje hodně zdravotnického materiálu, hygienických potřeb a dalšího zboží, po kterém je velká poptávka,“ zmiňuje Adam Šoukal.

I na e-shopech se výrazně proměnily oblasti, za které zákazníci utrácejí. Vyplývá to z údajů platební společnosti Twisto. Oproti údajům z loňského března spadly prodeje letenek a vstupenek o 100 procent. Podstatně méně se prodávají také zájezdy, a to o 85 procent. Móda se propadla o 70 procent. Opačná čísla pak vykazují odvětví jako rozvoz jídla, která rostou o 100 procent, o 180 procent pak naskočil prodej drogerie. Více se prodávají také zvířecí potřeby, o 90 procent, lékárenské produkty, o 60 procent, a sportovní vybavení domů a bytů, o 20 procent.

Mění se také způsoby platby, kdy lidé výrazně omezují dobírky hrazené v hotovosti. „Snad všechny veřejně dostupné zdroje doporučují vyhnout se v současné situaci platbám v hotovosti a platit raději bezkontaktně. Dobírka byla přežitek už dávno předtím, než nám do života vkročila nákaza – a teď je víc než kdy dřív namístě zvážit, zda je skutečně nutné platit za zásilky hotovostí, když existují nejen bezpečnější, ale i snazší řešení,“ vysvětluje zakladatel Twista Michal Šmída.

Bez ohledu na obor působení budou mít podle odborníků větší šanci přežít flexibilní podniky. „Výhodu budou mít v následujícím období ty firmy, které dokážou pružně zareagovat, omezit méně důležité výdaje a případně zapojit alternativní dodavatele a najít příležitosti v jiných segmentech trhu. Firmám může také pomoci, pokud si již v minulosti připravily možné scénáře krizových situací“ zmínil Stanislav Klika, ředitel Risk Advisory poradenské společnosti BDO.

Dalibor Dostál




• Oblasti podnikání: Cestovní ruch, volný čas | E-commerce | Obchod
• Teritorium: Česká republika