Koronavirus ohrožuje firmy. Pomohlo by jim zmrazení splátek úvěrů

Podniky přišly o zdroje příjmů, půjčky či nájmy ale musí platit dál. Za několik týdnů nebo jednotek měsíců jim mohou dojít finanční prostředky a zbankrotují, varují ekonomové. Moratorium na splátky by jim mohlo pomoci přežít.  

Obchody, mimo vybraného sortimentu, musely kvůli nákaze zavřít.

Zavřené provozovny služeb i areály továren. Šíření koronaviru v Česku dostal tuzemské podniky na hranu existenčních potíží. V době, kdy nemají žádné příjmy z tržeb musí dál splácet úvěry, platit nájmy, nebo řeší se státními institucemi sankce či vratky za různá daňová či dotační pochybení. To, co by za jiných okolností byla nepříjemnost, může mít za současných okolností na firmy smrtící dopad.

Podle odborníků by proto vláda neměla váhat a zavést moratorium na splácení úvěrů. Podobně, jako jej nedávno přijalo Maďarsko. Tam všechny soukromé osoby a všechny podniky budou do konce roku osvobozeny od splátek půjček i úroků. 

Krizí jsou přitom ohroženy především menší podniky. „Vláda by určitě měla přijmout podobná opatření. Současná situace je zcela bezprecedentní a živnostníci a malé a střední podniky se do potíží dostaly zcela nezaviněně. Rázná vládní opatření jsou v tuto chvíli vlastně jedinou možností, jak nastartovat ekonomiku až opadne současný mimořádný stav,“ upozorňuje Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

Firmám hrozí existenční problémy

Bez podobných opatření může být podle něj další vývoj pro firmy kritický. „Hrozí jim výrazné existenční problémy, které se podaří ustát v lepším případě. Bankrot v horším případě. Řada živnostníků či malých a středních podniků v současnosti musela přerušit produkci, či výrazně redukovat činnost, zároveň však musí i nadále platit pronájem, vyplácet mzdy atd. Odložené splátky úvěrů, daní atd. mohou hodně pomoci,“ dodává Miroslav Novák.

Koronavirus přinesl propad ekonomiky.

Podle ekonomů musí podobná opatření přijít především rychle. „Finanční krize z let 2008 a 2009 přinesla několik lekcí, které mohou pomoci zmírnit negativní dopady epidemie. Za prvé, optimální je proticyklická reakce vlády, která? snižováním daní či cíleným zvyšováním veřejných výdajů zmírňuje negativní dopady,“ vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil a dodává: „Za druhé, klíčová je rychlost. Podniky a domácnosti se rychle mohou dostat do likvidních problémů. Například 25 procent domácností nemá finanční rezervu ani 10 tisíc korun. Stačí i částečný výpadek příjmů, aby se dostaly do finančních problémů.“

Naopak banky vidí řešení v půjčkách garantovaných státem. „Za prvé, částečná kompenzace mzdových nákladů, aby firmy nepropouštěly zaměstnance a zároveň například nemocenská, kterou v prvních 14 dnech hradí stát, likviditu firmám nesnižovala. Různé státy k tomu přistupují různě, například Nový Zéland stanovil denní částku na jednoho zaměstnance, kterou budou posílat firmám zasaženým COVID-19. Stanovený maximální strop na jednoho zaměstnavatele činí 150 tisíc dolarů. Za druhé, stát může velmi jednoduše likviditu neodčerpávat od lidí a firem, pokud odloží daňové platby, respektive pokud dočasně zruší daňové zálohy. V tomto ohledu je dobrým příkladem opatření bank, které umožní odložit 3 měsíce splátek,“ zmiňuje David Navrátil. Třetí možností jsou podle něj úvěry se státní zárukou a především odloženými splátkami.   

Dluh státu teď není prioritou

Podle ekonomů by nyní stát neměl řešit výši vládního dluhu. „Na rozdíl od roku 2008 jsou náklady na dluh velmi nízké. Ministerstvo financí by mělo co nejdříve vytvářet finanční rezervu prodejem dluhopisů. Výše deficitu je nyní druhořadý problém a je potřeba se připravit, že může přesáhnout i 200 miliard korun,“ zmiňuje David Navrátil.

Vysoký deficit podle ekonomů hospodářství dlouhodobě neohrozí.

V roce 2009 byl podle něj deficit o více než 150 miliard korun vyšší než kolik činil rozpočet. „A po deseti letech víme, že takto vysoký deficit v jednom roce neovlivnil dlouhodobé zdraví veřejných financí. Naopak neřešení likvidních problémů firem a domácností teď neumožní znovu plně nastartovat ekonomiku po zrušení karantenních opatření. Z dočasného problému udělá problém strukturální včetně dopadu na strukturální nezaměstnanost a strukturální deficit,“ zdůraznil David Navrátil.

Také podnikatelé potvrzují, že výrazný zásah státu pro ně bude nyní zásadní. „Pokud se rychle tato situace nevyřeší, hrozí větší propouštění, které již začalo – u cestovních kanceláří, gastrooborů, eventových agentur apod. Drtivé dopady pocítí subdodavatelé do automotive, kde se nyní zastavuje výroba. Dopady koronaviru budou masivní na všechny a nákup aut v nejbližší době nebude prioritou,“ zmiňuje Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Živnostníci vydrží jen 14 dní

Dopady krize jsou podle ní odlišné u firem a živnostníků. „OSVČ nemají prakticky žádné finanční rezervy, podle jejich odezvy vydrží 14 dní až měsíc. Výjimky dva měsíce, více ne. Odložení plateb je dobrý krok, ale pro ně je to jen odsunutí problému, když mají 0 korun příjem. Pro firmy je dobrý bezúročný úvěr COVID od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) od 0,5 až 15 milionů korun se splátkami na dva roky a možností odložení splátek o jeden rok. Jako první pomoc ok. Od spuštění neuplynuly ani dva dny a mají 3000 žádostí, ne všem budou moci vyhovět. Firmy, které byly v posledních letech na hraně nebudou moci tento úvěr čerpat,“ dodává Eva Svobodová.

Především živnostníci vydrží bez příjmů jen dva týdny.

Rozsah pomoci podle ní ale bude muset být výrazně větší. „Zcela zásadní pro nejmenší podnikatele však je odpuštění nebo aspoň snížení odvodů na sociální pojištění, dále plateb za energie, plyn, za nájmy a vstřícnost bank, u kterých již mají úvěry a nastavené splátky, kterým nyní nebudou moci dostát,“ dodává Eva Svobodová. Otázkou podle ní zůstává, jak budou řešeny právní nároky z obchodních smluv, které nebudou moci být podnikateli naplněny – ze strany korporací, odběratelů, dodavatelů, a podobně.

Komora žádá 40 miliard. Rychle

Podle odhadu Hospodářské komory stát musí k záchraně tuzemské ekonomiky před kolapsem v následujících třech měsících kromě programů ČMZRB připravit přibližně 40 miliard korun. „Na tuzemské podniky a hospodářství může aktuální situace dolehnout více než krize z roku 2009. Stát musí okamžitě zajistit pomoc podnikatelům a jejich zaměstnancům. Je nezbytné teď udržet v chodu aspoň ty obchody a služby, které jsou povolené. Jejich zaměstnanci proto potřebují hlavně vybavit ochrannými pomůckami,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Pomoc pro firmy musí být podle odborníků rychlá.

Podle Hospodářské komory bude muset vláda přesunout co nejvíce peněžních prostředků na mzdy, odvody a režijní výdaje. K alokaci peněžních zdrojů v sumě přibližně 40 miliard korun musí dojít do 10 dní. V existenčních problémech se navíc ocitli živnostníci. Kvůli tomu, že jim byla živnost zakázána, ze dne na den nemají na nájmy ani na živobytí pro své rodiny.

Hlavně živnostníci a firmy s malým počtem zaměstnancům žádají konkrétní pomoc: aby jim stát odložil povinné platby, úroky i pokuty z prodlení plateb. Naopak velké firmy teď potřebují kompenzace za výplaty náhrad zaměstnanců.

Někteří ekonomové se naopak zmrazení splátek úvěrů či nájmů brání. „Nařídíte zmrazení nájmů, nájemník přežije – ale problém bude mít nájemce. Nařídíte zmrazení splátek – možná přežije dlužník, ale položíte banku. A bez koho je ekonomika schopna fungovat: Bez dlužníka, nebo bez banky? Když zbankrotuje dlužník, bude to bolet. Když zbankrotují banky, bude to apokalypsa,“ myslí si Markéta Šichtařová  ze společnosti Next Finance.

Apokalypsa pro banky nebo malé firmy?

Nápady typu „ulehčíme těm, kdo jsou postiženi“, podle ní automaticky znamenají, že postiženým budou platit ti, kteří dosud jsou schopni fungovat a táhnout ekonomiku. „Když propustíte tisíc zaměstnanců, bude to smutné. Když zlikvidujete jejich zaměstnavatele, který – až se otřepe – jim třeba zase bude schopen dát práci, nebude to smutné, nýbrž definitivně likvidační pro celý systém. Jsme na křižovatce. Teď buď vyhraje racionalita a rozum a necháme žít ty, kdo svět táhnou a živí ho, nebo vyhraje socialismus, vezmeme těm, kdo jsou schopni vygenerovat i v téhle době nějakou hodnotu, a dáme ji těm, kteří si dnes poradit nemohli nebo neuměli – a prosperita celé naší civilizace se zboří,“ varuje Markéta Šichtařová.

Banky podle odborníků mohou zvládnout krizi lépe, než malé firmy.

Podle ekonomů je klíčové pomoci právě malým a středním firmám, protože velké banky jsou v porovnání s nimi výrazně silnější. Případně pro stát bude jednodušší jednat o kompenzaci dopadů s několika bankami než s tisícovkami malých firem.

„Jednoznačně lepším řešením je samozřejmě zavést taková opatření, aby co největší část podnikatelských subjektů pokračovala po odeznění současných opatření v podnikatelské činnosti. Čím více podnikatelů bude muset skončit, tím negativnější dopad to bude mít pro stát – nárůst nezaměstnanosti, a nákladů státu ve formě podpory v nezaměstnanosti, výpadek daňových příjmů  atd. Takže pro stát je určitě jednoduší a efektivnější cestou pomoci co největšímu počtu podnikatelů tuto obtížnou dobu přežít,“ zmínil Miroslav Novák.

Dalibor Dostál

• Teritorium: Česká republika
• Oblasti podnikání: Maloobchod | Obchod

Doporučujeme