Koronavirus zavřel brány zoologických zahrad

Také zoologické zahrady zažily loni sezonu rekordů. Nyní jsou bez návštěvníků a výpadek budou dohánět jen těžko.

Nejenom firmy a živnostníky postihla opatření vyhlášená kvůli šíření koronaviru v Česku. Své brány zavřely také zoologické zahrady. Většina z nich 13. března. I kdyby opatření kvůli epidemii skončila již po velikonočních svátcích, znamenal by pro zahrady měsíční výpadek citelnou ztrátu. Vstupné od návštěvníků totiž tvoří významný zdroj jejich příjmů. Šestnácti českým zoo přinesly v roce 2017 (novější údaje nejsou k dispozici) přes 588 milionů korun.

Přitom předchozí roky patřily rozhodně k vrcholům v historii tuzemských zahrad. Rostla návštěvnost, nevyhovující zastaralé pavilony nahrazovaly nové, atraktivní expozice, dařily se odchovy ohrožených druhů.

Dobře se vedlo například brněnské zoo. Ta loni podruhé v řadě překonala rekord v návštěvnosti, když přivítala celkem 331 298 lidí. Nejvíce od roku 1997, kdy začala vést podrobné a přesné statistiky. „Na stále větší oblibě brněnské zoo je vidět, že výstavba nových expozic v minulých letech měla smysl a že ji oceňují také návštěvníci,“ uvedl ředitel Zoo Brno Martin Hovorka.

Letos v Brně plánovali například dokončení venkovní expozice pro šimpanze nebo otevření Virtuální expedice v Radnické ulici v centru Brna.

Vadí déšť i vedro

Zahrada si připsala rekord i přesto, že počasí nebylo pro návštěvníky úplně ideální. Kromě deště je totiž odrazují i velká vedra. A těch v posledních letech přibývá. „Vliv na návštěvnost mají především tři faktory. Jsou to nová zvířata (včetně přírůstků), opravené či nové expozice a počasí,“ dodává Martin Hovorka.

Kromě nových expozic se zahrady snaží návštěvníky lákat i atraktivním programem. V Brně loni zaznamenali pozitivní ohlas například u nově zavedených komentovaných krmení a setkávání v zimním období.

Dařilo se také ostravské zoo. V loňském roce prošlo jejími branami přes 580 tisíc návštěvníků. To je o více než 40 tisíc oproti předcházejícímu roku a celkově nejvyšší návštěva od vzniku zoo v roce 1951. Popáté také překročila hranici půl milionu.

„Podstatnou část návštěvníků tvoří obyvatelé polského příhraničí, pro které je ostravská zoo nejbližší zahrada na dojezd.
I proto se snažíme neustále rozšiřovat služby pro polské návštěvníky, například komentované prohlídky skleníků nebo vybraná komentovaná setkání u zvířat v polštině, polská verze webových stránek, Facebooku a Instagramu či výuka dětí v polském jazyce rodilými mluvčími,“ popisuje ředitel zoo Petr Čolas.

Ostravská zahrada tak dokumentuje ekonomický trend, který má v Česku stále širší platnost. Na polské zákazníky se začínají zaměřovat i další zařízení. Hodně si od nich slibuje také zábavně-naučný park Mirakulum ve středočeských Milovicích. Téměř čtyřicetimilionové Polsko pro něj znamená zajímavý cíl, přestože k hranicím severních sousedů to odtud trvá zhruba dvě hodiny.

Ale zpátky do Ostravy. Rok 2019 v tamní zoo byl mimořádný i z hlediska chovatelského. „Počet chovaných druhů jsme meziročně udrželi na stejné úrovni čili druhým rokem chováme historicky rekordních 438 druhů zvířat. Přesto došlo k několika obměnám, chov některých druhů jsme ukončili, například 15 druhů bezobratlých. A naopak jsme představili druhy zcela nové, doposud nechované. K těm nejzajímavějším patří dikobraz jihoafrický a promykovitá šelma mangusta trpasličí, pro které jsme otevřeli nové chovatelsko-expoziční zařízení s názvem Tsavo. Rybím nováčkem, a to i v rámci českých a slovenských zoo, je raritní skalára Leopoldova v pavilonu Malá Amazonie,“ upřesnil vedoucí zoolog Jiří Novák.

„Na stále větší oblibě brněnské zoo je vidět, že výstavba nových expozic v minulých letech měla smysl.“ Martin Hovorka, ředitel Zoo Brno

Dvojnásobek mláďat

Ještě výraznější rekord než v návštěvnosti zaznamenala ostravská zoo u přírůstků. Loni se tam narodilo rekordních 2376 mláďat, což je téměř dvojnásobek množství oproti roku 2018, kdy jich bylo 1238. „Z plazů je naprosto mimořádný odchov želvy Hamiltonovy. Odchovali jsme však celou řadu dalších raritních či naprosto ojediněle odchovávaných druhů jako například damana pralesního, damana stromového, lemura mongoz nebo kondora královského,“ doplnil Jiří Novák.

Díky pravidelným odchovům a mnohaleté odborné práci dosáhla zahrada co do počtu chovaných jedinců jedněch z největších chovných skupin, či rovnou největší chovné skupiny v rámci evropských či světových chovů. Jde například o osla onagera, kočkodany Dianiny, makaky lví nebo hulmany posvátné.

Zahradě se dařilo také vypouštět odchovaná zvířata zpátky do přírody. V České republice tak pomohla s návratem 21 sov pálených a třech výrů velkých. Do Rakouska putovalo sedm puštíků bělavých, orlosup bradatý, do Bulharska sup hnědý a do Španělska pět ibisů skalních.

V roce 2019 zoo otevřela dvě nové expozice. Pod výběhem afrických zvířat to byla expozice Tsavo, kterou obývá skupina mangust trpasličích a dikobrazi jihoafričtí. Byla nazvána po Národním parku Tsavo v Keni, kde se oba druhy vyskytují. Druhou novinkou je expozice Zahradní umění Dálného východu, která vznikla přestavbou a rozšířením Čínské zahrady nedaleko vstupu do zoo a navazuje na kolekci bonsají a ornamentálních stromů.

V průběhu roku probíhala výstavba několika voliér, které zoo plánuje otevřít v tomto roce. Nejvýznamnější bude velká a pro návštěvníky průchozí voliéra pro kondory a další jihoamerická zvířata. Buduje se další velká voliéra pro orly královské, jedny z největších dravců, kteří patří v České republice ke kriticky ohroženým druhům.

Opravné výročí

Zřejmě největší překvapení loni zažila Zoo Liberec. Pro ni se měl rok 2019 stát výrazným milníkem, protože si měla připomínat sté výročí založení. Plánované oslavy vzniku nejstarší zoologické zahrady v někdejším Československu ale úplně změnily nové poznatky badatelů.

Ti totiž nalezli nové historické prameny dokládající, že rokem založení zoo nebyl rok 1919, ale již 1904. Zoo Liberec tak
v uplynulém roce místo jubilejní stovky slavila rovnou výročí sto patnácté. Zpočátku nepříjemná zápletka ale nakonec zvýšila zájem o zoologickou zahradu možná více než samotné plánované sté výročí a o kuriózních oslavách v Liberci se rázem dozvěděla celá republika.

Jedním z dárků, které si zahrada ke svému výročí nadělila, bylo strategické rozhodnutí o rozšíření areálu zoo o nové více než desetihektarové území s pracovním názvem Údolí ohrožené divočiny. V porovnání se současnou dvanáctihektarovou rozlohou návštěvnické části tak půjde o rozlohu téměř dvojnásobnou. Tento plán nakonec posvětili i liberečtí zastupitelé a město Liberec poté schválilo a začalo pracovat na změně územního plánu, který rozšíření zahrady umožní.

„Zvláště ty menší zoologické zahrady se v důsledku koronavirových opatření dostávají do existenčních problémů.“ Richard Brabec, ministr životního prostředí ČR

Zastaveni v rozletu

Epidemie koronaviru však namísto plánů na další rozvoj uvrhla tuzemské zoo do nejistoty. A některé z nich také do existenčních problémů.

„Zvláště ty menší zoologické zahrady se v důsledku koronavirových opatření dostávají do existenčních problémů. V posledních dnech jsme s nimi jednali o možnostech, jak jim pomoci, aby mohly zajišťovat nadále vysokou úroveň péče o zvířata,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Ministerstvo proto poskytne zoologickým zahradám v rámci každoročního dotačního titulu „Příspěvek zoo“ prostředky na nákup krmiva, a to bezodkladně poté, kdy o to zoologická zahrada požádá. Zrychlené uvolnění dotace pokryje zoologickým zahradám náklady na krmivo v době nouzového stavu a pomůže tak s financováním jejich provozu. „Peníze z našeho dotačního titulu na krmení by jim měly výrazně pomoci překlenout toto složité období,“ dodává Richard Brabec.

Dotační program je určený pro všech 29 zařízení, která mají v Česku licenci zoologické zahrady. Kromě příspěvku na krmivo jsou z něj standardně podporovány až do celkové výše 20 milionů korun i projekty na ochranu biodiverzity, environmentální výchova a osvěta. Proplacení podpory z dotace probíhá obvykle až ve druhé polovině roku.

Jak neztratit návštěvníky

Kromě starosti o zajištění krmiva řeší zahrady v současné době i další problém – jak neztratit kontakt s návštěvníky. Zoo Liberec například zveřejňuje každý den na svých sociálních sítích krátká videa ze života chovaných zvířat. Navíc každý pátek mohou zájemci sledovat na YouTube přímé přenosy ze zahrady.

„Cílem těchto našich aktivit je připomenout návštěvníkům, že jsme stále tady, těšíme se na ně a že nezahálíme ani v tomto komplikovaném čase. Zároveň chceme dát prostor veřejnosti zeptat se na vše, co je k dění v zoo zajímá,“ říká ředitel zoo David Nejedlo a doplňuje: „Když nemůžou návštěvníci k nám, pokusíme se prostřednictvím moderních technologií dostat my k nim. Protože jsou to právě oni, kdo nám pomáhá naplňovat naše poslání a chránit ohrožené druhy.“ V dalších videích se diváci mohou těšit například na komentované prohlídky zoo se zkušenými průvodci či online přenos oblíbeného pořadu ZooObjektiv.

S oživením výuky se školám snaží pomoci Zoo Praha. Ta nabídla své pracovní a vzdělávací listy pěti stovkám mateřských, základních a středních škol. Ty mohou zpestřit a doplnit probíranou látku v přírodopisu, biologii a příbuzných předmětech.

„Vzdělávání veřejnosti je jedno z našich předních poslání,“ vysvětluje Jana Doktorová, vedoucí vzdělávacího a programového oddělení Zoo Praha. „Je nám jasné, s jak nesnadným úkolem v podobě distanční výuky se učitelé a ředitelé škol potýkají. Aspoň trochu jim v tom chceme pomoci,“ dodává.

Převzato z časopisu Profit. Autro článku: Dalibor Dostál.

Pravidelné novinky e-mailem