Koronavirus: Zkušenosti podnikatelů s podporou

Antivirus, COVID I a II, Pětadvacítka a další. Jak obtížné bylo získat tuto podporu? Co podnikatelům nejvíce pomáhá? A jakou pomoc by od vlády potřebovali nejvíce? Výsledky šetření Hospodářské komory nastavují vládě zrcadlo.

Složitost žádostí je často zásadním znakem čerpání peněz. Požádali jsme proto podnikatele, kteří mají s těmito žádostmi zkušenost, aby ohodnotili administrativní náročnost jednotlivých programů známkou 1 (ideální stav) až 5 (nežádoucí stav) a sdělili své konkrétní zkušenosti.

Pětadvacítka sklízí úspěch

Nejméně administrativně náročné je podle respondentů žádat o kompenzační bonus (tzv. Pětadvacítka) pro OSVČ. Administrativa spojená s programem získala průměrnou známku 2,1 s tím, že 46 % žadatelů o tento bonus hodnotilo celý proces žádosti nejvyšší známkou 1. Podle jejich názoru se tedy jednalo o ideálně nastavený proces. Nejčastěji byla chválena rychlost vyřízení žádosti.

Proces podávání žádosti v programu Ministerstva průmyslu a obchodu na „ošetřovné“ pro OSVČ získal od podnikatelů průměrné hodnocení 2,4. Celkem 87 % podnikatelů hodnotilo náročnost vyplňování žádosti známkou v rozmezí 1 až 3. V těsném závěsu skončil proces žádosti o odklad splácení úvěrů u bank s průměrnou známkou 2,5.

Hodnocení finančních nástrojů pro překonání současné situace
HK ČR

Antivirus za tři

V průměru trojkou hodnotili respondenti žádost o standardní úvěry u bank a podobně i žádosti o státní příspěvky na náhrady mezd – tzv. Antivirus (průměr 3,2). U Antiviru byl přitom mírně větší podíl podnikatelů (41 % u Antiviru vs. 34 % u standardních úvěrů), kteří hodnotili administrativní náročnost známkou 4 nebo 5. Vyzdvihována byla především rychlost čerpání z programu. Při srovnání se žádostmi o program COVID byla pozitivně hodnocena jednoduchost podání a také vstřícnost úředníků.

COVID hodnocen nejhůře

Nejhůře podnikatelé hodnotili byrokratickou zátěž spojenou se žádostmi v rámci programů COVID I a II u ČMZRB (známka 4,5, resp. 4,3). Proces sepsání a podání žádosti o bezúročný úvěr v rámci COVID I hodnotilo v anketě nejnižší známkou 5 (nežádoucí stav) 72 % žadatelů, u COVID II to bylo 60 %. Známkou 3 a lepší hodnotilo administrativní náročnost pouhých 29 firem z 220 žadatelů u programu COVID I a 45 z 229 u programu COVID II.

Nejčastěji si respondenti stěžovali na to, že na vyplněnou žádost nedostali vůbec žádnou odpověď nebo že nebyli seznámeni s důvodem zamítnutí. Odpověď na žádost byla vygenerována automatem a ani poté, co se podnikatelé opakovaně obrátili na ČMZRB, jim důvod zamítnutí v naprosté většině případů nebyl sdělen. Celá řada respondentů si také stěžovala na nastavení podmínek, jako je vyřazení pražských firem z okruhu žadatelů.

Jaké úlevy nejvíce pomohly?

Firmám vláda nabídla celou řadu úlev, ať z hlediska samotných podnikatelů významných či marginálních. Zajímalo nás, jak jsou tyto úlevy podnikateli využívány. Firmám s více než 250 zaměstnanci a právnickým osobám obecně pomohlo nejvíce rozšíření možnosti čerpání dávky ošetřovného pro jejich zaměstnance a dále také úlevy v oblasti placení záloh daně z příjmů. Mikro firmy a zejména OSVČ využívaly nejčastěji zrušení záloh na zdravotní a sociální pojistné, úlevy v oblasti elektronické evidence tržeb a odpuštění sankcí v případě prodlení.

Jaká forma pomoci od vlády by vaší firmě nejvíce vyhovovala?
HK ČR

Co se týká dvou nejvíce postižených oborů podnikání – restauračních služeb a cestovního ruchu, v obou případech podnikatelé nejvíce ocenili úpravy povinností spojených s EET. Firmám specificky v restauračních službách často pomáhá zrušení záloh na sociální a zdravotní pojistné vzhledem k rozšířenosti individuálního podnikání na živnostenský list v tomto oboru, a také odpuštění sankcí v případě prodlení. Členské firmy Hospodářské komory podnikající v cestovním ruchu využívaly zase nejčastěji možnosti odložit splácení úvěrů a také prominutí záloh na daň z příjmů.

Po jaké podpoře podnikatelé volají?

Aby byla pomoc státu skutečně efektivní, měla by se její forma přizpůsobit preferencím podnikatelů. Ptali jsme se proto také na to, jaká forma pomoci od vlády by firmám nejvíce vyhovovala. Nejintenzivněji respondenti volali po úlevách na pojistných odvodech (44 % respondentů) a na daních (42 % respondentů) a dále po kompenzaci škod způsobených rozhodnutími vlády (37 % respondentů). Tyto formy podpory by vyšly vstříc především menším podnikům zasaženým koronavirovou krizí.

Koronavirus: Zkušenosti s podporou
Hospodářská komora vedla bleskovou anketu mezi svými členy od 21. 4. do 23. 4. 2020. Celkem na anketu odpovědělo 796 respondentů – členů HK ČR, zástupců všech hlavních odvětví ze všech krajů České republiky. Na anketu odpovídaly mikro, malé, střední, ale i velké podniky.

Úlevy na pojistných odvodech by nejvíce pomohly firmám ve stavebnictví (preferuje je 60 % z tohoto oboru), daňové úlevy především podnikatelům v maloobchodě (pro 57 % firem z tohoto oboru se jedná o nejvhodnější pomoc) a po náhradě škod volají hlavně ta nejpostiženější odvětví – restaurační služby a cestovní ruch (65 %, resp. 63 % firem upřednostňuje tuto formu podpory).

Prodloužení a rozšíření Antiviru

Firmy s více než 250 zaměstnanci volají především po prodloužení programu Antivirus – polovina (48 %) respondentů mezi velkými firmami preferuje tuto formu podpory. Velcí zaměstnavatelé také intenzivněji upřednostňují rozšíření programu Antivirus o další režimy, např. pro firmy, které musí udržovat trvalý provoz, i když je pro ně ztrátový. I proto je toto opatření (další režim Antiviru) volbou pro třetinu firem ze zpracovatelského průmyslu. Pokračování nějaké formy programu Antivirus vítají téměř tři pětiny (58 %) všech firem z cestovního ruchu.

Radši dotace než úvěry

Čtvrtina (24 %) firem považuje za vhodný nástroj podpory nějakou formu dotace, především se jedná o firmy z oblasti cestovního ruchu, maloobchodu a z osobních služeb, kde je takových podnikatelů zhruba třetina. Pětina (20 %) respondentů by uvítala především snížení administrativní zátěže, častěji se přitom jedná o právnické osoby a subjekty působící v oboru stavebnictví (34 % firem v oboru tento přístup upřednostňuje). Výhodné úvěry preferuje před ostatními formami pomoci jen 16 % firem, a to především ve stavebnictví a v cestovním ruchu. Pomoc v podobě grantů preferuje zcela okrajový počet podnikatelů.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Karina Kubelíková

Pravidelné novinky e-mailem