Koruna padá. Pomůže to exportérům, ale oddálí pokles inflace

Česká měna se propadá na nejslabší úrovně za poslední rok. V součtu se zdražováním ropy se tak českým podnikatelům mimo jiné dál zvednou ceny pohonných hmot. Pokles kurzu koruny bude navíc zřejmě pokračovat.

V posledním týdnu se sečetlo hned několik faktorů a výsledkem je rychlý propad kurzu české měny. Ta oslabila k hranici 24,60 kč za euro, což je nejslabší úroveň od loňského října. Vůči americkému dolaru se dnes měna propadla na hodnotu 23 korun.

Koruna už pro investory není ve srovnání s eurem tak přitažlivá, jako byla v první půli roku.

Další impulz dnes přišel z Evropské centrální banky (ECB). Ta už podesáté za sebou zvýšila základní úrokovou diskontní sazbu v eurozóně o 25 bazických bodů na 4 procenta. A protože Česká národní banka už přes rok sazby naopak nezvyšuje, zmenšuje se neustále úrokový diferenciál mezi eurem a korunou. Česká měna se tak stává pro investory méně a méně atraktivní. „Desáté zvýšení úrokových sazeb může být posledním zvýšením ze strany ECB a pojistkou proti inflaci…Pravděpodobně se jedná o poslední zvýšení úrokových sazeb v Evropě, přičemž ECB se připojí k (americkému) Fedu na špici úrokových sazeb,“ komentuje dnešní rozhodnutí Ben Laidler ze společnosti eToro.

Koruna se „svezla“ s polským zlotým

Česká měna tak dostává další ránu, když předchozí impulz k oslabení přišel už v minulých dnech pro změnu ze sousedního Polska. „Oslabování koruny nastartovala minulý týden Polská centrální banka, která překvapivě snížila úrokové sazby o 75 bazických bodů. Pokles hlavní sazby byl na 6 procent. To vedlo ke skokovému oslabení polského zlotého, který s sebou vzal i českou měnu. Účastníci finančních trhů totiž po překvapivém rozhodnutí Polské centrální banka logicky začali uvažovat následujícím způsobem: Pokud začala sazby snižovat, jakou máme jistotu, že se k podobnému kroku v září neodhodlá i Česká národní banka? A pokud ta nesníží sazby v září, tak se zvyšují šance, že tak učiní ve 4. čtvrtletí,“ vysvětluje reakci trhu analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

ExportMag.cz: V Moravskoslezském kraji poradí informační centra podnikatelům s přeshraničním byznysem mezi ČR a Polskem

Trh nyní testuje, u jaké hranice začne ČNB měnu bránit

Analytik připomíná, že prvopočátek sestupu kurzu ze silných úrovní přišel už v srpnu. „Pokud se na oslabování koruny podíváme z trochu většího nadhledu optikou posledních několika týdnů, tak zjistíme, že impulz k oslabení koruny poskytla na začátku srpna sama Česká národní banka. Ta totiž na srpnovém zasedání formálně ukončila intervenční režim a nepřímo tak finančním trhům sdělila, že již pro aplikaci měnové politiky nepotřebuje tak silnou korunu. I když se toto sdělení ČNB následně snažila bagatelizovat, tak faktem zůstává, že si tímto krokem pootevřela dveře ke snížení úrokových sazeb na dalších zasedáních. A zároveň tímto krokem i vyzvala finanční trhy, aby otestovaly, jak velké oslabení koruny ČNB ještě snese, a jaké již nikoliv,“ podotýká Miroslav Novák.

Podle něj vše nasvědčuje tomu, že toto testování právě probíhá. „Samozřejmě je těžké říci, jaké oslabení koruny již bude pro ČNB neúnosné. Pohled do historie ukazuje, že by to mohlo být právě okolí hladiny 24,70 kč za euro, ale jisté to rozhodně není. Další výraznější oslabení až k hranici 25 kč a případně i výše krátkodobě vyloučit nelze. Obecně platí, že se slabším kurzem koruny se zvyšuje i pravděpodobnost zásahu ČNB,“ dodává analytik.

Byť centrální banka intervenční režim formálně ukončila, má pořád „nabito“ – disponuje stále obrovskými devizovými rezervami ve výši více než 130 miliard eur, takže může kurz koruny bez problému dlouhodobě bránit. „Zároveň je však guvernér Aleš Michl znám svou nechutí zasahovat do tržního vývoje. Nic jiného však ČNB pravděpodobně stejně nakonec nezbude,“ míní Miroslav Novák.

Benzin i nafta atakují hranici 40 korun za litr

Rychlé oslabení koruny má různorodé důsledky pro české firmy a podnikatele. Spíše jako dobrou zprávu ho vnímají exportéři. Díky slabší české měně roste jejich cenová konkurenceschopnost na zahraničních trzích. Také inkasují více při směně výnosů v eurech na koruny – například pro účely vyplacení mezd tuzemským zaměstnancům.

Kalkulačka kurzových rizik na BusinessInfo.cz

Mnoha podnikům ale naopak zdraží suroviny nebo subdodávky dovážené ze zahraničí. A prakticky všichni podnikatelé pocítí negativně další zdražení pohonných hmot. Je možná jen otázkou dní, než bude cenovka za litr benzínu i nafty na většině tuzemských čerpacích stanic začínat čtyřkou. „Benzin včera poprvé od loňského listopadu překonal v celorepublikovém průměru psychologicky důležitou cenovku 40 korun za litr. Za uplynulý týden vzrostla jeho cena o 20 haléřů na 40,05 koruny za litr. Nafta ovšem zdražuje ještě mnohem výrazněji. Za poslední týden stoupla její cena o 70 haléřů na litr na 38,88 koruny za litr. Nafta je tak nejdražší od loňského prosince,“ připomíná analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Cena nafty roste drtivě, když z květnových asi 31 korun za litr vzrostla na současných 39 korun.

„V příštím týdnu se řidiči v Česku musejí připravit na další výraznější zdražení pohonných hmot. Bude v rozsahu zhruba 50 haléřů na litr v případě benzínu a bezmála jedné koruny v případě nafty. I cena nafty by tak měla ještě během září překonat hranici 40 korun,“ dodává Kovanda.

Boj s inflací se může znovu protáhnout

Právě slábnoucí koruna k prodražení pohonných hmot výrazně přispívá. Načasování oslabení měny je přitom velmi nešťastné, protože se sečetlo s dalšími faktory. U nafty hraje roli to, že se od srpna zvedla předtím dočasně snížená spotřební daň o 1,50 koruny na litru. Rafinérie si ve stejném období navýšily marže.

Dalším negativním faktorem je rychlé zdražování ropy. Jestliže ještě na začátku července stál barel ropy typu Brent jen 75 dolarů, dnes se cena vyšplhala už téměř na 94 dolarů. Důvodem je strach z nedostatku ropy, jejíž deficit by se mohl brzy dostat na tři miliony barelů denně. „Znamenal by, že by jednotlivé země musely v nebývalé míře čerpat ze svých ropných rezerv. Stěžejním důvodem hrozícího hlubokého deficitu na trhu s ropou, jenž má nastat už letos ve čtvrtém čtvrtletí, je nedávné koordinované rozhodnutí Rijádu a Moskvy protáhnout omezení její těžby minimálně do letošního prosince,“ vysvětluje Lukáš Kovanda. „Na celém Západě, včetně Česka, mohou rostoucí ceny pohonných hmot narušit snahu o zkrocení inflace,“ varuje analytik.

Rychle oslabující koruna a naopak zdražující pohonné hmoty tak mohou zamíchat i hospodářskou politikou ČNB. Obava z přetrvávající inflace může vést k tomu, že centrální banka bude držet sedmiprocentní základní úrokovou sazbu déle, než trh předpokládá. A to by zase pro podnikatele znamenalo, že levnějších úvěrů by se jen tak nedočkali.

(tos)

• Teritorium: Česká republika
• Témata: Analýzy a statistiky

Doporučujeme