English version
- Investice do podobných center dlouhodobě rostou, přestože se jejich financování liší napříč kraji.
- Největší centrum, inovační agentura JIC, disponuje rozpočtem 100 milionů korun a v uplynulých letech podpořila více než 83 rychle rostoucích start-upů v regionu.
- Některá inovační centra ale nedosáhnou ani na polovinu takového rozpočtu. Přitom největší poptávka je například po programátorech.
Krajům dlouhodobě chybí kvalifikovaní odborníci – ty se snaží přilákat nejen v rámci ČR, ale i v zahraničí. Za dlouhodobá lákadla platí především perspektivní prostředí a ideální podmínky pro inovace i podnikání. „Firmy mají pro svůj rozvoj v jednotlivých krajích různé podmínky. Záviset mohou například na podpoře veřejné správy, kvalitě univerzit nebo výzkumu a vývoji,“ popisuje pilíře fungujícího inovačního ekosystému ředitel JICu Petr Chládek. „Pro fungování firem jsou důležité především investice. V nich ale kraje příliš významnou roli nehrají. Investory zajímá hlavně obor, ve kterém firma působí, potažmo její mezinárodní potenciál,“ uvádí Chládek.
Jde o propojený ekosystém
Atraktivita regionů se již neměří pouze podle růstu HDP a míry zaměstnanosti. Důležitým parametrem, při kterém se řídí zaměstnanci ve výběru svého působiště, je především obor a objem financí. Důležitá je i kvalita života, vyspělost dané lokality, možnost osobního rozvoje nebo mezinárodní úspěch firem v daném regionu. Inovační centra se v krajích podílí zejména na posledním jmenovaném, tedy v podpoře pro růst firem. Pro kraje jsou rovněž důležité korporace s vlastním vývojem a výzkumem. Například jen v Jihomoravském kraji je takových firem 26.
Tech firmám chybí dostatek kvalifikovaných pracovníků
Podle Petra Chládka z JICu je základem pro každý kraj dobře vybudovaný inovační ekosystém, napříč kterým spolupracují složky veřejné i soukromé sféry. Důležitou součástí každého takového systému jsou podle odborníků z Asociace komunikačních agentur (AKA) zahraniční pracovníci.
V oblasti HR marketingu je podle nich v některých profesích vysoká poptávka po kvalifikovaných odbornících. Ty se nedaří získat doma a mnoho firem se tak s hledáním obrací do zahraničí. „Poptávka je především po špičkových programátorech, systémových architektech, produktových manažerech pro high-tech odvětví nebo specialistech pro design počítačových her,“ vyjmenovává Jan Binar, prezident AKA. Podpora firem v kraji tak znamená i podporu schopných a motivovaných lidí.
Kvalifikovaní zaměstnanci ze zahraničí
Příkladem dobře fungujícího inovačního ekosystému je například Jihomoravský kraj. Z Datové zprávy za rok 2020, kterou vydává JIC, vyplývá, že třetina z celkového počtu zahraničních pracovníků má potřebnou kvalifikaci. Z celého počtu všech zaměstnaných v kraji pak 5,6 % zaměstnanců pracuje v hi-tech odvětví.
„Nejčastěji k nám jezdí za prací vysokoškolsky vzdělaní pracovníci z Asie, Ruska, Srbska, Rumunska, Makedonie, Ukrajiny a Běloruska,” vyjmenovává Chládek, podle kterého podpora rozvoje inovací a podnikání posiluje konkurenceschopnost firem na mezinárodních trzích. Dominantní roli dnes dle Datové zprávy hrají v Jihomoravském kraji hrají informační technologie, zejména pak oblast kyberbezpečnosti, vývoje a výroby zobrazovacích a měřicích zařízení, ale také herní průmysl. Posiluje rovněž odvětví leteckého a kosmického průmyslu.
Kraje si budují své značky
Kvalitní a prosperující firmy v perspektivních oborech se podílí na budování image daného regionu. Dobrá image má mnoho pozitivních efektů, mezi něž patří právě i vzbuzování zájmu u potenciálních talentů. „Jedná se o tzv. destinační marketing a place marketing, skrze který je formována celková image regionu jako místa, kde se dá žít a pracovat,“ uvádí Binar. Zároveň dodává, že je důležité se na kraj podívat i z pohledu potenciálního pracovníka. „V zahraničí vnímají Česko spíše jako turistickou destinaci, která zatím nemá vybudovanou image inovačního inkubátoru. To se ale pomalu mění,“ dodává Binar.
Zvýšení komunikace a strategie
Aby byly kraje vnímány jako dobré adresy pro inovaci a vývoj, musí podle Jana Binara zapojit rovněž nové formy komunikace, a to především online platformy. Příkladem budiž opět jižní Morava. Inovační agentura JIC zde vybudovala regionální brand, ke kterému se hlásí přes 200 subjektů. Ty mají k dispozici společné online propagační materiály, videa, fotky i další podklady pro – zejména online – propagaci v zahraničí. Zároveň mohou využívat výstupy obsahového marketingu, který formou magazínových článků představuje region v celé jeho šíři. Marketing v zahraničí jednotlivých firem se tím propojuje a mluví podobným jazykem.
„Jako zásadní pro jednotnou komunikaci vnímám také inovační strategii kraje. Na její přípravě a pravidelné aktualizaci se podílí stovky klíčových lidí z různých oblastí, nejen z byznysu. Společně formulují vizi celého regionu. Ta se poté propisuje do další komunikace jednotlivých organizací a firem. Ty samy se tak stávají ambasadory našeho regionu v ČR i v zahraničí,” uzavírá ředitel JICu Petr Chládek.
Redakčně upravená tisková zpráva Asociace komunikačních agentur
