Kuba se potýká s vysokou mírou inflace a oslabující národní měnou

Mnoho zemí světa aktuálně bojuje s rostoucí inflací z důvodu obecného růstu mezinárodních cen ropy a surovin. Inflační krize sužuje také na Kubu, která se snaží vzpamatovat z ekonomického propadu způsobeného pandemií koronaviru.

V roce 2020 kubánská ekonomika dle dat Economist Intelligence Unit (EIU) zaznamenala propad o 10,9 % a ani v roce 2021 se nedokázala z této krize vymanit a rostla pouze o 0,1 %. Odhaduje se, že letos bude vykazovat postupný růst o 3,2 %.

Ilustrační fotografie

Inflační krize na Kubě není žádnou novinkou. Země po zhroucení socialistického bloku v 90. letech prošla tzv. zvláštním obdobím (Período Especial), kdy HDP Kuby klesl o více než 35 %, výrazně se snížil kubánský export, což mělo za následek nedostatek devizových zdrojů. Došlo k prudkému nárůstu cen z důvodu nedostatku výrobků. Vyplácení mezd bylo však udrženo i přesto, že podniky neprodukovaly. V tomto období se vyšplhala cena dolarů, kterými se tehdy platilo ve vybraných obchodech, až na 160 kubánských pesos za dolar.

Současná situace na kubánském devizovém trhu se začíná nápadně podobat krizi z 90. let, neboť každým dnem hodnota cizích měn na neformálním trhu roste, zatímco kubánské peso (CUP) – národní měna, ve kterých dostávají Kubánci své mzdy a penze – postupně oslabuje.

Jihoameričané jsou posedlí krásou. Investují do ní navzdory krizi

Černý trh je jediné místo, kde lze cizí měnu sehnat, neboť kubánské banky ani směnárny ji volně neprodávají. I přesto, že většina světových centrálních bank opustila pevné směnné kurzy a přešla na flexibilnější směnná schémata, trvá kubánská vláda na zachování pevného směnného kurzu 24 CUP za 1 USD ve svém bankovnictví. Tento kurz však neodráží reálnou nabídku a poptávku po cizí měně v zemi. Na kubánském neformálním trhu se dynamika směnného kurzu podobá flexibilnímu schématu a cena dolaru již překročila hranici 100 CUP.

Výsledkem není nic jiného než výrazná ztráta kupní síly a obecný růst cen. Depreciace národního pesa s sebou nese zvyšující se náklady na zboží dovážené ze zahraničí. Tyto zvýšené náklady jsou přenášeny na konečné spotřebitele, kteří jsou nuceni platit vysoké ceny. Paralelně s tímto procesem roste nespokojenost obyvatel, neboť nejen, že čelí obecnému nedostatku základních potravin a produktů a tudíž několikahodinovým frontám na jejich nákup, tak výrazně roste sociální nerovnost mezi těmi, kteří přístup k cizí měně mají a těmi, kteří disponují pouze měnou národní a shání cizí měnu na černém trhu, kde její cena stále roste.

Míra inflace v r. 2021 byla dle oficiálních údajů kubánské vlády 77,3 %. Tento údaj se zdá být značně podhodnocený, neboť výpočty jiných ekonomů směřují k mnohem vyšším hodnotám. Např. podle posledních dat EIU dosáhla inflace na Kubě v loňském roce 255,2 %. Předpokládá se, že trend nárůstu cen na Kubě bude pokračovat i letos. EIU predikuje, že v roce 2022 ceny porostou o 28 %.

I přesto, že na počátku roku 2021 proběhla na Kubě měnová reforma, zůstává kubánská ekonomika i přes zánik konvertibilního pesa (CUC) značně fragmentovaná. Existuje více paralelních trhů s různými cenami a měnami. Ať už se jedná o národní měnu CUP, kterou je možné platit např. v obchodech na přídělovou knížku, na zeleninových trzích či v dalších vybraných obchodech, nebo o volně směnitelnou měnou tzv. MLC, kterou se platí magnetickými kartami vázanými na bankovní účty v cizí měně v obchodech s potravinami, drogerií a elektronikou.

Tyto obchody jsou na rozdíl od obchodů v národní měně alespoň trochu zásobené. V souvislosti s měnovou reformou sice Kubáncům mzdy vzrostly, ale vzhledem k vysoké inflaci je jejich kupní síla nižší než předtím. Průměrný plat v zemi je 3 838 CUP, tzn. zhruba 35 EUR dle směnného kurzu neformálního trhu.

Ilustrační fotografie

Východiskem z ekonomické krize na Kubě jsou hluboké strukturální ekonomické reformy. Současnou rostoucí inflaci je možné zkrotit pouze vyšší domácí produkcí. Zároveň roste potřeba intervence na devizovém trhu ze strany kubánské vlády s cílem zastavit rostoucí depreciaci kubánského pesa, ať už ve smyslu změny pevného směnného kurzu či obnovení prodeje cizí měny skrze kubánské směnárny a banky.

Otázkou je, kde cizí měnu vzít, když devizové příjmy z turismu a kubánského exportu nejsou dostatečné. Kubánské fabriky čelí nedostatku primárních zdrojů a mají zastaralé technologie. Napomoci by mohlo přilákání většího objemu zahraničních investic. To je však vzhledem k platnému americkému embargu a zdlouhavému a byrokratickému procesu na Kubě náročné.

V důsledku hospodářské krize dochází ke zhoršení životních podmínek Kubánců, což zejména v posledním roce vede k vlně emigrace z ostrova vč. mladých lidí, z nichž mnozí mají univerzitní vzdělání. Kuba tímto exodem ztrácí potenciál, který je nutný ke zvrácení krize, kterou prochází.

Pro české firmy, které mají zájem o export na Kubu, může být situace na kubánském devizovém trhu nepřehledná. Zahraniční obchod však probíhá skrze státní importní a exportní společnosti a je tudíž vázán na oficiální pevný směnný kurz (1 USD = 24 CUP).

Kuba i přes současnou složitou ekonomickou situaci zůstává zajímavým trhem, neboť existuje možnost uplatnění v podstatě v jakémkoliv odvětví, neboť poptávka je vysoká a konkurence nízká. Při obchodování s Kubou je však třeba se obrnit trpělivostí, ať už v rámci procesu registrace u dovozního podniku či při splatnosti pohledávek, která je mnohdy až 360/720 dní.

Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Havaně je plně k dispozici a je připraven poskytnout prvotní asistenční služby českým firmám a pomoci se orientovat při vstupu na kubánský trh.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Havaně (Kuba). Autorka: Eliška Carreazo Cuadro, zástupkyně velvyslance.

• Teritorium: Amerika | Kuba | Zahraničí
• Oblasti podnikání: Obchod

Doporučujeme