Akce se konala za přítomnosti českých firem, které se účastnily vodíkové mise, zástupců členských států EU a japonského ministerstva zahraničních věcí a představitelů japonských technologických firem a univerzit.
Úvodní slova při zahájení kulatého stolu pronesla Vladimíra Hirsh, chargé d’affaires a.i. Velvyslanectví ČR v Tokiu, a následně Haitze Siemers, chargé d’affaires a.i. Delegace EU v Japonsku. Vladimíra Hirsh připomněla nejen první české předsednictví před 12 lety, ale také dosavadní úspěchy probíhajícího předsednictví jako např. schválení sedmého balíčku unijních sankcí a koordinované snížení spotřeby zemního plynu na celoevropské úrovni.
Zdůraznila také, že energetická bezpečnost je jednou z pěti priorit ČR během jejího předsednictví a že toto téma ve světle ruské agrese vůči Ukrajině a zhoršující se energetické krize nabývá na ještě větší důležitosti.
Priorita při českém předsednictví v Radě EU? Východní partnerství
Panel, který moderoval Martin Tengler z BloombergNEF, měl prominentní diskutující, kteří postupně přiblížili český, unijní i japonský přístup k rozvoji a uplatnění vodíku: Petr Mervart, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro vodíkové technologie, Hiroki Jošida, zástupce ředitele sekce pro vodíkovou a bateriovou strategii Ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu (METI), Philippe de Taxis du Poët z Delegace EU v Tokiu a současně ředitel Centra pro průmyslovou spolupráci mezi EU a Japonskem, a Ejdži Ohira, architekt vodíkové strategie Organizace pro rozvoj energetických a průmyslových technologií (NEDO).
Živá diskuze potvrdila, že v Evropa i Japonsko čelí podobným výzvám v zavádění vodíku jako energetického zdroje do praxe a že jeho největší potenciál se v současnosti nabízí v dopravě. Panelisté se také shodli na důležitosti mezinárodní spolupráce k urychlení nezbytného technologického pokroku, který je nezbytný k tomu, aby se stal vodík relevantním zdrojem. Po déle než hodinové diskuzi následovala neformální část programu v podobě networkingové recepce pro téměř 60 přítomných hostů.