Kvůli koronaviru přijdou lidé o práci. Propouštění omezí zaměstnanecké rekvalifikace

Dopady bude mít krize v pohostinství, ale ještě více v hotelnictví. Mezi postižené bude patřit i automobilový průmysl nebo hutnictví. Naopak vítězem současné ekonomické situace jsou e-shopy a digitální technologie. 

I když v Česku v minulých měsících přetrvávala poměrně nízká nezaměstnanost, v souvislosti s ekonomickou krizí vyvolanou koronavirem covid-19 ekonomové očekávají, že počet lidí bez práce poroste.

Podle průzkumu společnosti Grafton Recruitment očekává propouštění zhruba 27 procent tuzemských firem. Naopak 53 procent podniků zatím se snižováním stavů nepočítá. „Je patrné, že firmy jsou v různé situaci a podle toho i reagují. Záleželo na oboru podnikání, místě působnosti, velikosti a samozřejmě i na tom, jak dalece pokročily v digitalizaci,“ říká Jana Vávrová, projektová manažerka v Grafton Recruitment.

Například internetové obchody musely posilovat. „E-shopy nabírají nové pracovníky pro vyskladnění, distribuci i komunikaci s klienty, aby byly schopné uspokojit zájem nakupujících,” popisuje Michal Novák z personálního portálu Profesia.cz.

Trend potvrzují i květnová čísla Úřadu práce. Ten evidoval ke konci měsíce celkem 266 144 uchazečů o zaměstnání, tedy o 12 104 více než v dubnu a o 65 469 osob více než před rokem. Šlo o nejvyšší hodnotu od února 2018. Podíl nezaměstnaných osob tak vzrostl na 3,6 procenta z dubnových 3,4 procent. V květnu 2019 bylo bez práce 2,6 procenta lidí. „I když letos v květnu, na rozdíl od předchozích let, nezaměstnanost vzrostla, nejedná se o nárůst nijak razantní. Bude pravděpodobně pokračovat i v dalších měsících, ale bude stále spíše pozvolný,“ shrnuje ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín.   

Místo propuštění změna oboru

Zpomalit růst nezaměstnanosti by mohly takzvané zaměstnanecké rekvalifikace. V jejich rámci podnik umožňuje změnit pracovníkům z oborů, které nejsou tolik potřebné, zaměření směrem, kde firma naopak potřebuje posílit. Lidé na pozicích, kteří se stanou nadbyteční a hrozí jim propuštění, díky zaměstnanecké rekvalifikaci získají nové, nebo si minimálně rozšíří své stávající dovednosti. Zaměstnavatelům pak úřad práce při splnění podmínek proplatí náklady spojené s rekvalifikací, které byly v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho pracovníků.

Vedle rekvalifikací poskytuje úřad práce i možnost pracovní rehabilitace. Ta je určena pro osoby se zdravotním postižením, a žádat o ní může jak občan bez práce, tak i zaměstnavatel, jehož pracovníkovi se změnil zdravotní stav. Takovým lidem poskytne Úřad práce pomoc při získání vhodného nového zaměstnání či udržení stávajícího. Hradí jim jak rekvalifikační kurzy, tak poskytuje podporu v nezaměstnanosti, a to i v případě, že uchazeč není v jeho evidenci.

Kromě těchto specializovaných typů podpory financují Úřady práce i klasické rekvalifikace. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí využilo možnost rekvalifikace v Česku v minulém roce přes 9,5 tisíce lidí.  Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak dle statistik Úřadu práce ČR převažují účastníci nad 50 let. 

Každý má nárok na příspěvek

Ne vždy ale lidé tuto možnost využívají. „Bohužel ale uchazeči o zaměstnání všeobecně neví, že každý registrovaný nezaměstnaný má právo na příspěvek až 50 tisíc korun na jakoukoliv rekvalifikaci,” říká Nikol Varčevová, ředitelka společnosti Nicom, která poskytuje rekvalifikační kurzy. Přitom stačí sepsat jednoduchou žádost, tu nechat potvrdit u poskytovatele rekvalifikačních kurzů a následně ji odevzdat na Úřad práce ČR. Ten má následně 30 dní na schválení. Větší šanci má žádost o kurz u osvědčeného dodavatele na trhu. „Účastníkům ke schválení pomůže případný příslib budoucího zaměstnavatele a dobře vypracované odůvodnění, s kterým každá firma dodávající rekvalifikační kurzy ráda poradí,” dodává Nikol Varčevová.

Pro získání příspěvku musí žadatel také splňovat předpoklady k tomu, aby kurz absolvoval. Jedná se například o dosažený stupeň vzdělání, a jeho dosavadní dovednosti a znalosti, jako je řidičský průkaz, znalost práce s počítačem, nebo i fyzická zdatnost, které by mohly být nezbytné pro výkon profese, kterou chce uchazeč získat. Úřad práce také posuzuje, zda je rekvalifikace pro žadatele potřebná a užitečná.

Úřady hradí i náklady na cestu

Na výběr jsou dva typy rekvalifikace, a to využití rekvalifikačních kurzů zabezpečované úřadem práce, nebo kurz v rámci zvolené rekvalifikace, který následně musí pověřený pracovník na úřadu práce schválit. „Často bohužel slýcháváme, že se snaží od podání žádosti účastníka na úřadu práce odradit. Všem zájemcům se ale jejich snaha vyplatí. Žádosti se schvalují velmi často. Žadateli pomůže případný příslib budoucího zaměstnavatele a dobře vypracované odůvodnění,” dodává Nikol Varčevová.

Nárok na hrazení rekvalifikace pro občany není automatický, záleží na posouzení konkrétní žádosti. V případě využití rekvalifikace zabezpečované stát může za účastníka zaplatit nejen náklady kurzu, ale poskytnout i příspěvek na nutné náklady s ním spojených, jako například výdaje na cestu. Uchazeči po dobu rekvalifikace náleží rovněž podpora, která činí šedesát procent průměrného čistého měsíčního příjmu v jeho posledním zaměstnání. Finanční limit podpory je roven 0, 65 násobku průměrné mzdy.

Nárok na tyto peníze ale každý ztrácí v případě, že kurz bez vážných důvodů opustí předčasně, nebo odmítne práci, na kterou získal odbornost. Během uplynulého roku se dle údajů Úřadu práce zabezpečovaných kurzů zúčastnilo 4292 uchazečů a zájemců o zaměstnání. Dalších 5270 lidí zvolilo druhou možnost a absolvovalo rekvalifikaci zvolenou. U zvolené rekvalifikace si uchazeč evidovaný na úřadu práce sám vybere kurz, který bude navštěvovat.

Ani zde nemá uchazeč úplně volné ruce, stejně jako v prvním případě musí splňovat určité předpoklady. Pokud jim vyhoví, může výrazně změnit původní obor. „Vystudoval jsem ekonomii na vysoké škole v Praze a pracoval ve finančním oddělení jednoho z českých průmyslových pivovarů. Dostal jsem ale možnost vařit pivo v minipivovaru, čímž bych si splnil svůj sen. Rozhodl jsem se proto absolvovat rekvalifikační kurz, a stal se ze mě sládek,” popsal svou zkušenost Roman Řezáč, který vaří pivo v pivovaru Řevnice.

Přijde poloviční propad?

O tom, jaké dopady bude mít koronavirová krize na český trh práce, bude podle odborníků jasnější na podzim. Podle nejhorších scénářů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) způsobí světová pandemie koronaviru zpomalení globální ekonomiky v roce 2020 až o polovinu.

 „V tuto chvíli je třeba zdůraznit, že lidem nehrozí vlna bezprostředního propouštění,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund, a pokračuje: „Trh práce vykazuje určitou setrvačnost. Dá se říci, že ukazatele trhu práce (pozn. nejvýznamnějším je míra nezaměstnanosti) jsou ze své podstaty určitým způsobem zpožděné. Vyvíjejí se se zpožděním za vývojem celé ekonomiky, což se typicky projevuje tak, že nejdříve padají akcie, ty následuje průmysl, a až poté začíná klesat zaměstnanost.“ Nepředpokládá proto, že by vlna propouštění české zaměstnance zasáhla ještě v kalendářním roce 2020.

Jeho slova potvrzují i další odborníci. „O hromadném propouštění se nemluví, protože většina firem věří, že do dvou měsíců obnoví provoz. Propouštění je velmi drahá věc vzhledem k odstupným a výpovědní době. Zatím se situace řeší buď vybíráním dovolené, převáděním lidí na OČR (ošetřování člena rodiny – poznámka redakce) nebo překážkami na straně zaměstnavatele,“ konstatuje Jiří Halbrštát, manažer náboru společnosti ManpowerGroup.

Těžce zkoušená turistika

Naopak komplikovaný přístup zahraničních pracovníků na český trh v minulých týdnech výrazně zvýšil zájem o brigádníky. „Obracejí se na nás výroba, logistika, maloobchod nebo call centra s extrémní poptávkou po brigádnících,“ dodává konstatuje Jiří Halbrštát. Podobná situace byla i v zemědělství.

Reakce trhu práce na pandemii koronaviru by ale mohly do jisté míry začít určovat podobu trhu práce již ve druhé polovině roku. Počítat by s nimi měli zejména zaměstnanci v rizikových odvětvích. Mezi ty tradičně patří hutnictví, těžba nebo automobilový průmysl. Tato odvětví ekonomiky jsou globálními krizemi tradičně ohrožena. Současná krize ale rozšíří tuto skupinu i o sektory, pro které to není zas tak typické. „Kvůli koronaviru je teď nově ohrožen segment turistického ruchu a pohostinství, kupříkladu restaurace či hotely. Těmto zaměstnancům může hrozit zvýšené riziko vyhazovu,“ upozorňuje Lukáš Kovanda.

Do určité míry by podle jeho slov mohla současná situace přispět k ozdravení tuzemského trhu práce, kde v době růstu posledních měsíců chyběly některé profese. „Napjatá situace na trhu práce polevuje. To znamená, že pro zaměstnavatele už nebude tak složité nacházet kvalifikované a vhodné zaměstnance. Stejně tak nutně oslabuje tlak ze strany zaměstnanců na zvyšování mezd. Jakákoliv krize zaměstnancům dává důvody, aby si své práce vážili, což oslabuje jejich pocit, že jsou páni situace jako za dob ekonomického boomu,“ uzavírá Lukáš Kovanda.

Dalibor Dostál 

Pravidelné novinky e-mailem