Malé podniky do 50 zaměstnanců v České republice trápí jako jeden z největších problémů byrokracie. Vyplynulo to ze studie zpracované pro iniciativu Velký týden malých firem. Papírování stojí firmy nemalé peníze a zároveň podnikatele připravuje o čas, který by mohli jinak věnovat rozvoji svého byznysu.

Časově nejnáročnější je podle studie papírování kolem zaměstnanců, povinnosti spojené s odpady, vyplňování statistik a kontroly ze strany úřadů. „Celkem jde o 67,6 milionu hodin ročně, což odpovídá ztrátě přibližně 41 miliard korun,“ uvádí ekonom Dominik Stroukal, který je autorem studie.

Nejtvrdší mezník přijde, když chcete zaměstnat lidi

Podle Stroukala narazí podnikatelé na největší porci byrokracie v jeden moment. „Ve chvíli, kdy chcete najmout prvního zaměstnance, tam přichází obrovský zlom,“ uvádí ekonom s tím, že mnoho podnikatelů proto nábor lidí nakonec raději vzdá.

Studie vznikla ve spolupráci s Metropolitní univerzitou Praha. „Je jednou z mnoha aktivit, které na podporu malých firem děláme. Jdeme příkladem, protože víme, že spolupráce velkých a malých firem není jednosměrná, ale obohacuje obě strany,“ uvádí Jana Lvová, generální ředitelka společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko, která je jednou ze spoluzakladatelek Velkého týdne malých firem.

Tato iniciativa vznikla proto, aby podpořila malé firmy, sdílela jejich příběhy a posílila pozitivní pohled veřejnosti na podnikání. Zaměřuje se také na konkrétní pomoc malým podnikům, například na jejich větší zviditelnění a možnost vzdělávat se. Iniciativa zahrnuje akce v průběhu celého roku, jejím vrcholem je ale právě probíhající říjnový týden.

Přečtěte si více o Velkém týdnu malých firem

Kolik povinností se vejde do 34 zákonů? Skoro dva a půl tisíce

Právě byrokracie je jedním z důvodů, proč by mnozí podnikatelé svým blízkým nedoporučili začít s podnikáním. Vyplynulo to z pravidelného šetření Hospodářské komory ČR Komorový barometr, do kterého bylo u příležitosti Velkého týdne malých firem zařazeno i několik mimořádných otázek. Více než třetinu respondentů odrazuje nejistota. Srovnatelně velká část zmiňuje složité a nepředvídatelné legislativní prostředí a 28 procent podnikatelů uvedlo právě rozsáhlé papírování.

Podnikatelé zároveň konstatují, že byrokracie je překážkou pro rozvoj podnikání i do budoucna – téměř polovina firem ji zmiňuje jako hlavní překážku pro rozvoj v následujícím roce. Vedle toho je trápí nedostatek kvalifikovaných pracovníků a vysoké náklady na pracovní sílu.

„Když mluvím s podnikateli, v první větě téměř vždy zazní: příliš regulací, příliš byrokracie. A každé komorové šetření z poslední doby potvrzuje, že jde o jeden z hlavních limitů rozvoje firem. Na malé podniky přitom tento problém dopadá obzvlášť silně. Přestože ze strany státu vnímáme v poslední době dílčí úsilí o řešení tohoto problému, je zjevné, že doposud provedené kroky nejsou dostačující,“ uvádí prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Ten připomněl, že se v uplynulém období podařilo prosadit čtyři balíčky, které odstraňovaly některé nejakutnější administrativní problémy. Systémové řešení ale zatím chybí.

Zdeněk Zajíček připojuje příklad toho, jak velké byrokratické břímě je zakořeněno už v zákonech. „Změřili jsme ve 34 zákonech, kolik je v nich povinností pro podnikatele. Bylo tam 2471 povinností!“ uvedl prezident Hospodářské komory. Přitom šlo jen o experiment na minimálním vzorku. „Teď to zkuste vynásobit, kolik by těch povinností asi bylo ve 30 tisících právních předpisů, které v České republice máme.“

Každý podnikatel vláčí obrovský batoh

Komora proto volá po změně. „Potřebujeme systémové řešení tak, jak ho představujeme v naší iniciativě Byrokratický detox, jinak budeme svědky postupné ztráty konkurenceschopnosti české ekonomiky. To je také důvod, proč prosazení Byrokratického detoxu v nové sněmovně považujeme za jednu z klíčových priorit Hospodářské komory,“ říká Zajíček.

„Chceme, aby každý právní předpis měl tabulku povinností – kdo je povinný, vůči komu, kam má co doručit, kdy, kdo to kontroluje, jaké jsou případné sankce. Není to jednoduché zpracovat, ale jde to, už jsme to zkoušeli na těch 34 zákonech,“ uvedl.

Onu stávající byrokratickou zátěž popisuje jako břemeno v podobě obrovského batohu. „Každý podnikatel si nese ten batoh a má v něm všechny ty povinnosti, jde, běží, stoupá. A tou nejvyšší horou je mezinárodní konkurence. Naši podnikatelé to mají těžší, pokud chtějí dojít až na vrchol.“

Skluz v digitalizaci znamená mínus dalších 42 miliard

Studie se kromě byrokracie věnuje také nevyužitému potenciálu digitalizace a exportu. Podle výpočtů by už využití pouhé čtvrtiny tohoto potenciálu přineslo české ekonomice víc než 42 miliard korun a zvýšilo reálný růst o půl procentního bodu. „Nejde o to, že nám vlak ujíždí – on už ujel,“ říká k tomu ekonom Dominik Stroukal. Ten jmenuje země, které jsou v digitalizaci podstatně dál. „Inspiraci nemusíme hledat jen v zemích jako Velká Británie, Dánsko či Nizozemsko, velmi cenné zkušenosti můžeme čerpat i z Polska nebo Chorvatska,“ uvádí.

Originální recepty na řešení problémů nabídnou podnikatelům jejich kolegové na FESTu DoToho! v Libčicích nad Vltavou

Na potřebu důrazné podpory v oblasti digitalizace upozorňuje i Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. „Malé a střední podniky si pod pojmem digitalizace nejčastěji představují IT služby, zjednodušení, úsporu a efektivitu. A zároveň se obávají návratnosti investice do této oblasti, obzvláště za situace složité dostupnosti externího financování,“ uvádí Jaroš. „V neposlední řadě brzdí firmy nedostatek kvalifikovaných IT odborníků, složitost nabídek, obavy z bezpečnosti dat a malé firmy rovněž často nerozumí ‚IT jazyku‘. Pouze třetina firem tak má plán digitální transformace, v sektoru služeb pouze pětina,“ uvádí.

Jak dosáhnout na úvěr?

Vedle byrokracie nebo mezer v digitalizaci patří k hlavním problémům menších firem to, co je vždycky až na prvním místě – peníze. Z mikrofirem vnímá nedostatek vlastního kapitálu jako bariéru každá pátá. Malý podnikatel ve srovnání s velkým podnikem prostě hůř dosáhne na bankovní financování, připomíná Josef Jaroš „Podle našich dat na něj nedosáhne 40 procent malých a středních firem, od té doby, co před rokem skončil program Záruka u Národní rozvojové banky,“ uvádí Jaroš s tím, že další pokračování programu zatím nezačalo.

Podle něj sítem bank drobné podniky často neprojdou, byť nejsou ve špatné kondici. „Nejsou to firmy, které by byly na pokraji krachu. Jen jsou bud příliš malé, nebo mají krátkou historii,“ podotýká.

Organizátoři iniciativy Velký týden malých firem připomínají – právě i kvůli problémům jako je byrokracie nebo financování – že malé firmy tvoří 99 procent všech podniků v Česku a zaměstnávají polovinu všech pracujících. Zlepšení podpory této vrstvy hospodářství je tedy naprosto klíčové pro celou ekonomiku.

(tos)