V únoru jejich počet klesl na 23, i tak ale zůstal nad průměrem posledního roku. Organizace současně řeší dopady nového českého zákona o kybernetické bezpečnosti vycházejícího ze směrnice NIS2 a evropského nařízení DORA.

Podle odborníků o tom, zda firmy útok ustojí, dnes často nerozhoduje audit, ale rychlost jeho odhalení a reakce. Na význam propojení regulace, provozu a reálné odolnosti upozorňovali odborníci na konferenci Axelum Security Day, která každoročně spojuje manažery, IT specialisty a bezpečnostní experty z firem, finančního sektoru i veřejné správy.

Český zákon o kybernetické bezpečnosti implementující evropskou směrnici NIS2 se dotýká tisíců organizací ve více než dvaceti odvětvích – od energetiky a zdravotnictví přes výrobu až po digitální služby a veřejnou správu.

Útoky jsou stále sofistikovanější, zločinci se učí

Ten přináší přímou odpovědnost statutárních orgánů za řízení kybernetických rizik a pokuty až ​250 000 000 korun ​nebo ​dvě procenta čistého celosvětového ročního obratu. Pro finanční sektor je již v účinnosti evropské nařízení DORA, které zpřísňuje požadavky na digitální provozní odolnost a často se dotýká i dodavatelů ICT služeb.

Data NÚKIB ukazují, že kybernetické hrozby jsou realitou, nikoli abstraktním rizikem, a organizace a firmy musejí být připraveny nejen na audit, ale především na skutečný útok.

Počet pokusů o kyberútok na české firmy a organizace narostl za rok téměř o pětinu

​„Statistiky potvrzují to, co bezpečnostní týmy vidí v praxi – počet incidentů roste a útoky jsou stále sofistikovanější. Organizace proto nemohou spoléhat jen na preventivní opatření nebo formální splnění regulací. Stejně důležitá je schopnost útok rychle detekovat a reagovat na něj,“ ​uvádí Filip Štolle, generální ředitel společnosti ​axelum.

Splnit zákonnou povinnost neznamená přežít útok

Největší omyl je, že firmy považují splnění NIS2 za cíl. Ve skutečnosti je to jen vstupenka do skutečné bezpečnosti. ​Audit, dokumentace a registrace u NÚKIB jsou sice nutné, samy o sobě ale organizaci před sofistikovaným útokem neochrání. ​

Podobnou zkušenost potvrzují také organizace z veřejného a finančního sektoru, které musí nové regulatorní požadavky promítnout do každodenního provozu. ​V prostředí veřejného sektoru a rozvojového financování vnímají kybernetickou bezpečnost stále více jako součást správy aktiv a řízení rizik, nikoli jako technický problém.

Rok 2026 očima bezpečnostních expertů: AI zrychlí kybernetické útoky i obranu

Regulatorní požadavky NIS2 a DORA je nicméně vedou k tomu, aby budovali skutečnou odolnost – od nastavení procesů přes školení lidí až po schopnost na incident adekvátně reagovat.

„Kyberbezpečnost přestala být doménou IT oddělení a stala se strategickou otázkou pro vedení každé organizace. Firmy, které splnění regulatorních požadavků vnímají pouze jako cvičení, jsou v ohrožení. ​Útočníci se neřídí auditním checklistem. Jdou po místech, kde firma reaguje pomalu,“ ​doplňuje Marian Bartl, jednatel společnosti axelum.

Technologie bez schopnosti včasné reakce nestačí

Jedním z nejdiskutovanějších témat současné kyberbezpečnosti je využití bezpečnostních dohledových center (SOC) a systému pro analýzu bezpečnostních událostí (SIEM), které pomáhají odhalovat potenciální kybernetické útoky. Tyto nástroje představují důležitou součást  moderního bezpečnostního rámce, avšak jejich skutečná hodnota není v samotné technologii. ​

V praxi se často ukazuje, že firmy sice investují do bezpečnostních technologií, ale podceňují provozní stránku bezpečnosti. SOC bez schopnosti rychlé reakce je podle odborníků podobný poplachovému systému bez dispečinku – upozorní na problém, ale sám o sobě organizaci neochrání. ​

Kyberbezpečnost má být strategickou prioritou. Jak nejlépe ochránit firmy?

Mnoho organizací dnes generuje obrovské množství bezpečnostních alertů, ale skutečnou výzvou je rozlišit, které z nich představují reálný incident. Smyslem moderních SOC a SIEM řešení není produkovat více dat, ale pomoci bezpečnostním týmům rychle pochopit situaci a správně reagovat. Právě schopnost odlišit šum od skutečné hrozby dnes rozhoduje o tom, zda organizace útok zvládne. ​

Bezpečnost jako trvalý a kontinuální proces

Zkušenosti z reálných projektů i incidentů ukazují, že organizace, které se kybernetické bezpečnosti věnují systematicky a dlouhodobě, zvládají krizové situace výrazně lépe – a to jak z hlediska rozsahu škod, tak z pohledu regulatorních dopadů. ​Klíčovou roli přitom hraje správné nastavení procesů a zapojení odborníků se zkušenostmi z praxe. ​

Odborníci proto doporučují zaměřit se na tři klíčové oblasti. ​„Firmy by měly věnovat pozornost zejména identifikaci kritických aktiv a skutečnému mapování rizik, vybudování funkčního systému detekce a reakce na incidenty a také kontinuálnímu vzdělávání managementu i zaměstnanců. Lidský faktor totiž zůstává nejslabším článkem většiny bezpečnostních systémů,“ radí Filip Štolle. ​

Kybernetická bezpečnost totiž není projekt s termínem dokončení. Je to kontinuální proces, který se musí přizpůsobovat vývoji hrozeb. ​