Zmíněná čísla vyplývají z pravidelně vydávaného reportu Global Threat Intelligence Report, který v říjnu tradičně zveřejnil výzkumný tým společnosti Check Point Software Technologies.
„V České republice čelila každá společnost v průměru 2 679 kyberútokům týdně, což je meziroční nárůst dokonce o 23 procent. Z evropských zemí čelí největšímu tlaku tradičně Rusko (3 803 pokusů o kyberútok týdně na jednu společnost), mimořádné nebezpečí hrozí i v Itálii (2 824),“ popisuje Tomáš Růžička, SE Team Leader Check Point Software Technologies.
Česko patří v Evropě tradičně k nejohroženějším zemím. Prakticky na úrovni České republiky je i Portugalsko. „V Rakousku jde průměrně o 2 468 kyberútoků týdně na jednu organizaci, v Polsku je to 1 985 útoků a v Německu 1 834. To ale zaznamenalo celosvětově vůbec největší meziroční nárůst útoků (o 53 %). Nejméně útoků míří v Evropě na organizace ve Finsku (1 205),“ dodává Tomáš Růžička.
Jak připomíná bezpečnostní expert ze společnosti Adineo Petr Stinka, tradiční statistiky Global Threat Intelligence Report ukazují pokusy o atak, nikoli úspěšné útoky, které by firmu poškodily. Důležitější proto je, nakolik jsou potenciální oběti schopné se těmto zločinům bránit.
Kyberbezpečnost má být strategickou prioritou. Jak nejlépe ochránit firmy?
„Data skutečně ukazují pouze pokusy o kybernetický útok. Je to asi jako bychom srovnávali zprávu, kolikrát nám někdo vykradl dům, s informací, kolikrát šel někdo okolo a zamyslel se nad tím, že kdyby byly otevřené dveře, něco by ukradl,“ přirovnává Stinka.
Útoků na vzdělávací instituce přibývá rychleji
Podle experta sledujeme další nárůst pokusů o útok na vzdělávací sektor, který v srpnu zaznamenal bezprecedentních 5 354 incidentů týdně v průměru na jednu společnost, což je meziroční nárůst o 28 procent.
Podobný počet útoků byl přitom před několika málo lety zcela nemyslitelný. Na druhém místě zůstává veřejná správa (3 044 útoků). Na třetí příčku poskočil sektor pohostinství, cestovního ruchu a volného času s 3 056 útoky týdně na organizaci, což je alarmující meziroční nárůst o 56 procent. Kyberzločinci se tak nadále zaměřují na prostředí s velkým množstvím uživatelů a cennými daty, kde narušení provozu může mít okamžitý dopad na chod organizace.
Počet kyberútoků stále roste. Nejvíce ohroženy jsou vzdělávací a vládní instituce
Nejvíce útoků (3 577) zaznamenaly subjekty v Latinské Americe, největší nárůst útoků (o 28 %) jsme pak viděli v Evropě. Tento nárůst ukazuje, že kybernetický tlak se neomezuje pouze na regiony s tradičně vysokou kyberzločinností, ale šíří se i do vyspělých digitálních ekonomik, kde organizace provozují komplexní a propojená prostředí.
Nejvíce rizikových promptů vzniká ve zdravotnictví
Rizika spojená s generativní umělou inteligencí zůstávala i v srpnu součástí každodenního fungování firem. „Podíl vysoce rizikových promptů klesl na nejnižší úroveň za několik posledních měsíců. Riziko úniku dat představoval každý 43. prompt zadaný z podnikových sítí. Přesto se s tím setkalo 86 % organizací pravidelně využívajících generativní AI. Celkové využívání generativní AI nadále rostlo. Průměrný uživatel během srpna zadal 106 promptů, zatímco v červenci jich bylo 95 a v červnu přibližně 78. Tento rozdíl naznačuje, že některé organizace možná zlepšují povědomí zaměstnanců nebo zavádějí účinnější kontrolní mechanismy. Rychlé rozšiřování generativní AI však zároveň vytváří stále více příležitostí, při nichž mohou uživatelé bez odpovídajících pravidel a dohledu zadat do těchto nástrojů citlivé informace,“ prozrazuje Tomáš Růžička.
Rizikem pro společnost není pouze samotné používání generativní AI, ale také nedostatečný přehled o tom, jaká data zaměstnanci sdílejí a kam informace odesílají
Tomáš Růžička, Check Point Software Technologies
Nejvyšší podíl vysoce rizikových promptů zaznamenalo podle něj zdravotnictví. Organizace využívaly v průměru sedm různých AI nástrojů, což představuje stále větší problém z pohledu správy a zabezpečení.
„Rizikem není pouze samotné používání generativní AI, ale také nedostatečný přehled o tom, jaká data zaměstnanci sdílejí a kam informace odesílají. Je nutné informace zabezpečit ještě před tím, než dojde k jejich úniku,“ doplňuje Růžička.
Přibývá i phishingových útoků
E-mail zůstává i dnes jedním z hlavních útočných kanálů. Každý 112. e-mail byl v srpnu vyhodnocen jako phishing, zatímco v červenci to byl pouze každý 128. e-mail.
Více než 70 procent phishingových zpráv obsahovalo nebezpečné odkazy a čtrnáct procent mělo škodlivou přílohu. Útočníci se snaží přizpůsobovat návnady aktuálním událostem nebo běžným firemním procesům a směrovat uživatele na stránky určené ke krádežím přihlašovacích údajů nebo šíření malwaru.
V České republice čelila každá společnost v průměru 2 679 kyberútokům týdně, což je meziroční nárůst dokonce o 23 procent.
Tomáš Růžička, Check Point Software Technologies
Nejvyšší podíl phishingových e-mailů zaznamenala sdružení a neziskové organizace, následovalo stavebnictví a strojírenství. Tato odvětví jsou často závislá na intenzivní komunikaci s externími subjekty, dárci, obchodními partnery, dodavateli nebo zájemci o veřejné zakázky. Pro uživatele proto může být obtížnější rozpoznat legitimní zprávu od podvodné.
Obětí ransomwaru rychle přibývá, riziko pro podnikové služby
Ransomwarové útoky nadále zrychlují. V srpnu bylo veřejně vydíráno 1 042 obětí, což je téměř dvojnásobek oproti srpnu 2025 a o osm procent více než v červenci. Nejčastějším cílem zůstává sektor podnikových služeb, z něhož je 36 procent obětí. Následovala průmyslová výroba (13 %) a spotřební zboží a služby (12 %).
Vysoký podíl útoků na podnikové služby naznačuje, že se kyberzločinci nadále zaměřují na organizace, které stojí uprostřed rozsáhlejších dodavatelských řetězců. Jejich napadením mohou způsobit výraznější škody a narušit provoz celé řady dalších společností.
Nejaktivnější ransomwarovou skupinou byl v srpnu Qilin, který měl na svědomí sedminu zveřejněných útoků. Následovala skupina The Gentlemen s 10 procenty. Do první trojice se vůbec poprvé dostala společnost Orova. Změny mezi nejaktivnějšími ransomwarovými skupinami ukazují, jak dynamické celé prostředí zůstává. Tradiční skupiny pokračují v intenzivních útocích, zatímco nové nebo dosud méně viditelné gangy mohou během krátké doby výrazně posílit a zařadit se mezi nejvýznamnější hrozby.
Srpnový vývoj znovu ukazuje, že organizace musí přejít od reaktivního odhalování útoků k proaktivní prevenci. Základem by měly být sjednocené bezpečnostní mechanismy, které zjednoduší ochranu a pomohou bezpečnostním týmům rozpoznávat a blokovat hrozby napříč stále roztříštěnějším digitálním prostředím.
