Lesnatost Česka je i přes 20 tisíc nových stromů ročně pod evropským průměrem. Proti kůrovci pomáhá pestrá výsadba

Téměř polovinu (182 milionů hektarů) plochy Evropské unie pokrývá lesní porost. Nejvíce v severských zemích, nejméně naopak ve Velké Británii. Česko je stromy pokryté z 34,7 % (2,7 milionu hektarů). Za evropským průměrem tak zaostává o 11 procentních bodů, vyplývá z analýzy projektu Evropa v datech.

Až polovinu českých lesů tvoří smrky, ty jsou ale náchylnější k nemocem i napadení kůrovcem. Efektivní obranou je druhově pestrá výsadba, které se věnují nadace, veřejné instituce, firmy, ale i přímo EU. Ta na rozšiřování lesů, remízků, potoků či městské zeleně v rámci Zelené dohody pro Evropu vyčleňuje nejméně 20 miliard eur ročně.

Evropskou unii pokrývá 182 milionů hektarů lesních porostů, tedy 46 % evropské plochy. Nejvíce se na tom podílí Švédsko, Finsko, Španělsko, Francie a Polsko se dvěma třetinami všech evropských lesů. A zatímco v severských zemích dosahuje lesnatost k 70 %, v Irsku se zase pohybuje okolo 11 %. „V Česku stromy rostou na více než 2,7 milionu hektarů, tedy na zhruba 34,7 procentech našeho území. V ‚zelenosti‘ tak zaostáváme za průměrem Evropy o jedenáct procentních bodů,“ uvádí Tomáš Odstrčil z projektu Evropa v datech.

Evropské lesy se rozrůstají

Zatímco ve světě narůstá problém deforestace, v Evropě se lesní porosty stále rozrůstají. Za dvacet let od roku 1990 se Evropa zazelenala o 11 milionů hektarů nových lesů díky přirozené obnově i cílenému zalesňování. Podílí se na tom i přímo EU, která jen mezi lety 2015 a 2020 za tímto účelem vynaložila zhruba 8,2 miliardy eur. Za tuto sumu by bylo možné vybudovat celou současnou českou dálniční síť. Přirozenou součástí hospodaření s lesy je však i kácení, a to jak plánované, tak i tzv. kalamitní. Stromy totiž často čelí hrozbám, mezi které patří živočichové, nemoci a přírodní živly. Alespoň jednou z těchto hrozeb je postiženo přibližně 6 % světových lesů.

Třetí ročník soutěže Adapterra Awards sbírá tipy na příklady dobré praxe, které pomáhají ke zmírnění sucha, horka nebo záplav. Až do konce března můžete přihlašovat inspirativní uskutečněná řešení, která pomáhají zvládat dopady klimatické krize. Více informací najdete v článku Víte, jak na klima? Přihlaste svůj nápad do soutěže Adapterra Awards.

České lesy potřebují rozmanitost

Stromy také ohrožuje nízká druhová rozmanitost, tedy monokulturní lesy. V Evropě hrozí až 58 % endemických stromů (vyskytujících se na jednom místě) vyhynutí, kriticky ohrožených jich je 15 % (66 druhů). V Česku je navíc problémem lýkožrout smrkový neboli kůrovec, který je zároveň příčinou obrovského nárůstu kalamitní těžby. Kůrovci se daří právě kvůli jednotvárné skladbě lesů, v níž dominuje smrk ztepilý tvořící až 50 % veškerého lesního porostu. O výsadbu nových stromů se proto snaží neziskové organizace i soukromé firmy. Patří mezi ně například iniciativa Sázíme budoucnost vedená Nadací Partnerství. Ta si dala za cíl vysadit v Česku 10 milionů stromů a více než polovinu už má splněnou.

Výsadbě se věnují i průmyslové firmy, které vytvářejí novou krajinu v místech poničených lidskou činností. Například na Mostecku za touto iniciativou stojí skupina Sev.en Energy, která do nové výsadby zahrnuje duby, lípy, olše, javory, jasany, topoly, jeřáby, borovice a modříny. „Takto dobře založený smíšený les dokáže udržet v krajině vláhu, což je pro Mostecko velmi důležité,“ říká Tomáš Šolar, ředitel společnosti Rekultivace, která do skupiny spadá. Stromy smíšeného lesa si poradí i se škůdci, jako je právě kůrovec. Do krajiny se díky rekultivaci vrátí i původní, dnes už velmi vzácný druh jeřábu oskeruše. Uhelná společnost na území loni celkově zasadila přes 252 tisíc stromových sazenic.

Více si o problematice kůrovcové kalamity přečtěte v článku
Kůrovcová kalamita se dále šíří Českou republikou.

Nebezpečí rozlehlých polí si uvědomuje i Evropská unie, která remízky, polní cesty a stromové aleje zařadila do své Zelené dohody pro Evropu. „Na rozšiřování lesů, budování remízků na polích, udržování potoků a řek nebo výsadbu zeleně ve městech proto vyčleňuje nejméně 20 miliard eur ročně. Do roku 2030 si EU dala za cíl vysadit tři miliardy nových stromů,“ doplňuje Tomáš Odstrčil z projektu Evropa v datech.

Omezení širých lánů polí

Výsadba remízků a větrolamů je důležitá i pro zlepšení celkového rázu krajiny. Zemědělská půda zabírá 171 milionů hektarů (40 %) celkové plochy EU. V Česku máme dokonce po Slovensku druhý největší podíl polí s rozlohou nad 100 hektarů. Drobní živočichové na nich těžko hledají úkryt a širé lány také špatně zadržují vodu.

„Intenzivní zemědělství na velkých plochách obdělávané půdy, dominance ekonomicky výhodných plodin a absence přírodních prvků v polní krajině zásadním způsobem negativně ovlivňuje biodiverzitu. To je viditelné zejména na klesajících populacích ptáků nebo nápadném úbytku hmyzu,“ vysvětluje ekolog David Hořák z Univerzity Karlovy. Ministerstvo zemědělství proto od letoška zavádí omezení rozlohy monokulturních polí na maximálně 30 hektarů.

Seznam infografik:

Redakčně upravená tisková zpráva projektu Evropa v Datech




• Témata: Analýzy a statistiky
• Oblasti podnikání: Zemědělství a lesnictví
• Teritorium: Česká republika