Letní brigády: Hlídejte si smlouvu a pracovní podmínky

Nejen pro studenty se s příchodem léta otevírá možnost zajímavého přivýdělku formou brigád. Ty jsou uzavírány jako dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. V čem je tato forma spolupráce výhodná a na jaká úskalí si dát pozor?

Nejčastěji Vám zaměstnavatel nabídne přivýdělek na dohodu o provedení práce (DPP). Tento režim je výhodný nejen z hlediska pojistných odvodů, ale za určitých podmínek i z pohledu zdanění. „Pokud jste ale takzvané „růžové prohlášení“ podepsali již dříve s jiným zaměstnavatelem, druhé už podepsat nelze a měsíční slevy na dani nebo daňová zvýhodnění vám uplatní pouze první zaměstnavatel,“ vysvětluje Jan Kašpar, daňový poradce KODAP.

V situaci, kdy nebylo podepsáno prohlášení, a dosáhli jste příjmů v maximální výši 10 000 korun za měsíc, bude z příjmu sražena srážková daň ve výši 15 procent. Pokud toto splněno nebude, uplatní se daň zálohová rovněž ve výši 15 procent.

Zatímco u srážkové daně nelze samotnou daň snížit, zálohová daň se snižuje o slevy a daňové zvýhodnění a v mnohých případech tedy bude nulová.

Blíží se čas sezonních prací. Jaké daně a kdy brigádníci odvádějí?

Dohoda o pracovní činnosti

Kromě DPP se často objevuje u brigád a jiných přivýdělků také dohoda o pracovní činnosti (DPČ). V případě zdanění platí, že pokud nebylo podepsáno prohlášení, a dosáhli jste příjmů v maximální výši částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění, to je 3 500 korun za měsíc v roce 2021, bude z příjmu odvedena opět srážková daň. Pokud toto splněno nebude, uplatní se daň zálohová.

Z hlediska placení pojistného na zdravotní a sociální pojištění platí, že z DPČ se odvádí sociální a zdravotní pojištění, jen když váš výdělek dosáhne výše alespoň 3500 korun měsíčně.

Ať už bude zvolena jakákoliv z výše uvedených „forem“ brigády, srážková daň nemusí být konečnou daňovou povinností, neboť zákon umožňuje poplatníkovi podat i v této situaci daňové přiznání a snížit daňovou povinnost o odpočty, slevy na dani a daňové zvýhodnění. „Podat přiznání lze každopádně doporučit tehdy, pokud zaměstnání trvalo jen po část roku, a tudíž nebyla uplatněna sleva na poplatníka v celé roční výši 24 840 korun. V takové situaci vznikne přeplatek, který bude poplatníkovi při splnění podmínek (nemá jiný nedoplatek na dani atd.) správcem daně vrácen,“ dodává Jan Kašpar z KODAP.

Brigáda může skončit i nepřidělením práce

Je potřeba počítat s tím, že dohody (DPP nebo DPČ), které se typicky uzavírají s brigádníky, jsou více flexibilní, než pracovní smlouvy. Zaměstnanec i zaměstnavatel mohou dohodu snadno jednostranně ukončit písemnou výpovědí s patnáctidenní výpovědní dobou.

„Na rozdíl od pracovní smlouvy zaměstnavatel nemá povinnost rozvrhovat zaměstnanci na dohodu pracovní dobu. Takže fakticky může ukončit spolupráci i tak, že již zaměstnanci nepřidělí žádnou práci (nedohodne si s ním další termín, kdy má přijít vykonávat práci),“ říká David Šupej, advokát SEDLAKOVA LEGAL.

Zaměstnanec by mohl dohodu okamžitě zrušit, pokud podle lékařského posudku nemůže bez vážného ohrožení zdraví dál práci vykonávat a zaměstnavatel mu neumožnil výkon jiné práce nebo pokud mu zaměstnavatel nevyplatil odměnu z dohody ani do 15 dnů po uplynutí její splatnosti.

Co se týče hmotné odpovědnosti, ta se pro brigádníky na dohodu nijak neliší od pravidel pro zaměstnance s pracovní smlouvou. V tomto ohledu je podstatné, že zákoník práce uvádí, kterých hodnot se dohoda může týkat. Zaměstnavatelé občas mají představu, že pod dohodu o hmotné odpovědnosti „schovají“ cokoli, co předají zaměstnanci k výkonu práce (typicky firemní auto nebo počítač), ale není to tak.

„Hodnoty, které zahrnuje dohoda o hmotné odpovědnosti, jsou hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu. Navíc musí platit, že zaměstnanec má možnost s nimi osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Pokud se na nich pak objeví schodek, má zaměstnanec povinnost ho nahradit v plné výši,“ dodává David Šupej ze SEDLAKOVA LEGAL. Zákoník práce pak upravuje další pravidla, například že dohodu o hmotné odpovědnosti není možné uzavírat s nezletilými zaměstnanci a podobně.

Ve vedrech voda a přestávky

Zaměstnavatel má obecnou povinnost zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Pokud dojde na vyšší teploty, má zaměstnavatel povinnost (podle toho, jaké úrovně teplota dosahuje) zajistit zaměstnancům ochranné nápoje (např. mineralizovanou nebo klasickou pitnou vodu z kohoutku, v závislosti na náročnosti práce) nebo zajistit bezpečnostní přestávky.

Redakčně upravená tisková zpráva




• Teritorium: Česká republika