Libanon čeká nedostatek potravin, šanci mají čeští výrobci krmiv

Přístup Libanonu k potravinovému zabezpečení v posledních třiceti letech lze označit za nezodpovědný. V minulosti se stát zaměřoval pouze na obchod s potravinami, dodávky a dovoz potravin byly v soukromých rukou bez státní regulace.

Hlavním cílem byl momentální profit dovozců a distributorů. Teprve po kolapsu libanonského hospodářství v roce 2020 si státní představitelé začali uvědomovat význam potravinového zabezpečení země.

Ilustrační fotografie

Pokud bude válečná krize na Ukrajině nadále pokračovat, bude Libanon na základě prognóz čelit nedostatku základních potravin již za měsíc. Jednak je faktem, že se ceny potravin mezi roky 2019 až 2021 zvýšily více než dvacetkrát, a dále je zřejmé, že pokračující válka na Ukrajině povede ještě k vyšším maloobchodním cenám.

Světelný tunel nebo les ze skla. Česká svítidla září za mořem i v Arábii

Problém s kuřecím masem

Velký problém lze například očekávat u kuřecího masa, které je základem libanonské kuchyně a jeho roční spotřeba na obyvatele se dlouhodobě pohybuje na úrovni 30 kg. V Libanonu je v současné době kolem 1000 drůbežích farem, které jsou rozdělené na malé lokální a na velké farmy s plně integrovanými procesy, které pokrývají všechny části produkčního řetězce, tj. chov, líhnutí vajec, odchov jednodenních kuřat a vlastní porážky.

V současné době tak v Libanonu existují čtyři velcí a plně integrovaní producenti, kteří ovládají 30 % trhu a kromě samotného drůbežího masa nabízejí již zpracované polotovary ve formě nuget a burgerů.

V důsledku nedostatku krmiv však poslední době došlo ke znatelnému úbytku chovů živé drůbeže v Libanonu. Drůbež je totiž v Libanonu stále krmena z 95 % zrninami, což sice zaručuje konzumentům skutečnou kvalitu masa bez jakýchkoliv antibiotik, nicméně na druhé straně představuje naprostou většinu rostlinných komodit dovážených do Libanonu.

Ještě před samotnou krizí dovážel Libanon ročně více než 500 tisíc tun ječmene, ovsa, kukuřice a sójových bobů v hodnotách převyšujících 100 milionů USD. Samotná krmiva se následně míchala v Libanonu, ale suroviny se nejvíce dovážely z Ukrajiny, Argentiny a USA.

Ilustrační fotografie

Pokles počtu chovatelů a zpracovatelů

Se zhoršující se hospodářskou situací a prudkým nárůstem cen komodit na světových trzích způsobeným válkou na Ukrajině tak klesá počet místních chovatelů a zpracovatelů drůbeže. Během posledního roku bylo uzavřeno několik místních drůbežích farem a produkce země v tomto segmentu poklesla o třetinu z původních 120 milionů poražených kusů brojlerů na dnešních 80 milionů kusů.

Libanonské ministerstvo zemědělství se sice snaží podporovat místní farmáře a zpracovatele kuřecího masa, ovšem bez výrazné finanční podpory je veškerá snaha marná. Výsledkem současného stavu je výrazný nárůst dovozu kuřecího masa z Brazílie, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. I přes snahu vlády ochránit místní chovatele a zpracovatele zvýšením dovozních cel na drůbeží maso, jež v současné době představují 20 % z deklarované dovozní ceny, je stále na místním trhu znatelná převaha kuřecího masa z jiných zemí.

Šance pro česká krmiva

Přetrvávající nedostatek krmiv představuje pro české výrobce a obchodníky s krmivy příležitost najít v Libanonu nové odbytiště. Určitou výhodou by pro ně mohlo být i zrušení dovozních cel na komodity a krmiva na bázi obilí a dalších rostlinných komodit. Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Bejrútu je v tomto směru českým exportérům plně k dispozici.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bejrútu (Libanon). Autor: Petr Sochor, zemědělský diplomat.

• Oblasti podnikání: Zemědělství a lesnictví
• Teritorium: Asie | Libanon | Zahraničí