Podle něj toho může země dosáhnout i bez velkých investic – klíčem je lepší využití stávajících kapacit, restrukturalizace ministerstva a strategické otevření nových trhů.

Za posledních 20 let byla Ministerstvu průmyslu přidělena pouze 0,03 % státního rozpočtu (tj. cca 4 miliony USD z rozpočtu 12 miliard USD), což dokazuje, že průmysl nebyl pro libanonskou vládu v minulosti prioritou. Přesto tento sektor generuje zhruba 10 miliard USD ročně do HDP a zaměstnává až čtvrt milionu lidí.

ExportMag: Světelný tunel nebo les ze skla. Česká svítidla září za mořem i v Arábii

Ministr představil sedmibodový plán, prostřednictvím kterého může Libanon tuto vizi naplnit. Tento plán zahrnuje:

• Vypracování národní průmyslové strategie, která zohlední konkurenční výhody Libanonu – částečně na základě studie McKinsey z roku 2018.
• Reformu vnitřní struktury ministerstva.
• Digitalizaci procesů s cílem zajistit transparentnost a efektivitu, eliminovat korupci a urychlit vyřizování žádostí podnikatelů.
• Vytvoření přehledu továren po celé zemi, aby se zmapovaly i neregistrované provozy a podpořila jejich regulace a přesun do průmyslových zón (vytvářených ve spolupráci s orgány místních samospráv).
• Zprovoznění akreditační rady, která zajistí standardizaci a kvalitu výrobků.
• Založení Rady pro podporu libanonského exportu, která bude hledat nové příležitosti na základě analýzy dovozních dat ze zahraničí.
• Zřízení meziresortní komise, která propojí státní instituce s průmyslovými svazy a zlepší koordinaci.

Dle ministra průmyslu v současnosti pracují libanonské továrny v průměru jen 7 až 8 hodin denně, zatímco v Evropě je to 16 až 18 hodin. Pouhým rozšířením provozní doby by podle něj bylo možné zdvojnásobit produkci i vývoz.

Země plánuje zvýšit vývoz do existujících partnerských států – například do Evropy či USA a také se zaměřit na nové trhy, jako je Latinská Amerika, kde se nachází početná libanonská diaspora. Dále je v plánu revize dohod o volném obchodu, které Libanon považuje za nevýhodné, a to zejména s Evropou, odkud Libanon dováží zboží za 6–7 miliard USD ročně, ale vyváží jen za 300–400 milionů USD.

Vzhledem k celosvětovému přeskupování dodavatelských řetězců a rostoucím tarifům USA na zboží z Číny a Evropy vidí ministr potenciál pro libanonské firmy, zejména v potravinářství, kosmetice, textilu a vinařství. Libanon by podle něj mohl nahradit některé produkty z těchto zemí díky výhodnějším dovozním podmínkám do USA, kde roste poptávka například po hummusu, tahini a dalších středomořských specialitách.

Výrobky z chemického průmyslu a drahých kovů již dnes tvoří významnou část libanonského exportu do USA. Vinice a potravinářské firmy vidí potenciál i v podílu na trhu supermarketových řetězců jako Costco či Walmart.

Ministr průmyslu uznává, že Libanon nemá suroviny a čelí vysokým nákladům na energie. Řešením by mohly být daňové úlevy, snížení nákladů na výrobu a zlepšení investičního prostředí. S dobře nastavenou strategií a efektivní veřejnou správou může Libanon využít příležitosti, které aktuální globální přeskupení obchodu nabízí.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bejrútu (Libanon). Autorka: Lýdia Skolilová, ekonomická diplomatka.