Libanon na křižovatce mezi oživením a úplným podrobením se Íránu

Libanon se za poslední dva roky velice změnil, finanční systém v zemi zkolaboval a desítky let trvající dobré vztahy se státy Perského zálivu se zhoršily a Íránem podporované hnutí Hizballáh se prosadilo jako nezpochybnitelná autorita.

Protesty, které v říjnu 2019 zaplnily libanonská města, nevedly k nezbytným reformám ani politickým změnám, které země nutně potřebovala. Kolaps země se nadále prohloubil a zatím není jasné, jaké řešení povede k vyřešení stávající krize.

Ilustrační fotografie

Současná krize není pouze ekonomická nebo finanční, ale je to důsledek nekompetentního vládnutí politických a obchodních elit, které nebyly schopny a ochotny provádět jakékoli reformy.

Lze předpokládat, že ekonomická stabilita může být nastolena pomocí reforem v režii Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Problém není v nedostatku vůle potřebné reformy realizovat, ale spíše v přetrvávajícím odhodlání je blokovat. Minulá vláda byla nucena odstoupit v roce 2020 po masivním výbuchu v bejrútském přístavu a současná vláda dnes čelí výzvám k rezignaci z důvodu diplomatické krize zemí Perského zálivu a Libanonu.

Ramadán dočasně mění fungování islámských zemí. Na co musí dát exportér pozor?

Hlavním problémem současné složité situace je neschopnost kterékoli z vlád provést potřebné reformy. Zatímco mezinárodní společenství doufá, že současná vláda by mohla konečně pokročit s reformami, zvláště při nárůstu vnitřního i vnějšího tlaku, problém stále leží jinde, respektive v rukou Íránem podporovaného vojensko-politického hnutí Hizballáh, které od získání parlamentní většiny v roce 2018 důsledně upřednostňuje své zájmy před zájmy libanonského lidu.

Jde zejména o nezákonnou výrobu a pašování drog a obchodování s vojenským materiálem. Prostřednictvím korupce Hizballáh oslabuje státní instituce a postupně buduje v libanonských komunitách, zejména šíitské, loajalitu spíše ke svému hnutí než k libanonskému státu.

Jedním z markantních příkladů bezmocnosti státních institucí proti Hizballáhu je vlekoucí se vyšetřování výbuchu v bejrútském přístavu. Stále častější pouliční střety inscenované Hizballáhem nastolily hrozbu nové občanské války.

V důsledku prohlubující se hospodářské a finanční krize, která zasáhla všechny vrstvy a náboženské skupiny v Libanonu, ztrácí Hizballáh podporu své vlastní šíitské komunity, pro kterou již ztratil svou přitažlivost jakožto mocného ochránce šíitů. V 80. letech, v době zrodu Hizballáhu, se toto hnutí představovalo jako otec – živitel a ochránce. Hnutí požadovalo od šíitů věrnost výměnou za moc, společenské postavení a v mnoha případech bezplatnou nabídku základních životních potřeb.

Tento obraz přestal platit zejména s nástupem posledních amerických sankcí vůči Íránu, které zasadily tvrdou ránu íránskému finančnímu sektoru, a tím pádem došlo významné ztrátě finanční podpory pro hnutí Hizballáh. Změna v Libanonu může nejdříve nastat na základě výsledků parlamentních voleb, plánovaných na březen 2022.

Autor: Petr Sochor, zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Bejrútu. Více informací o nástrojích Ministerstva zemědělství na podporu exportu naleznete na webu eagri.cz v Proexportním okénku.

• Teritorium: Asie | Libanon | Zahraničí
• Témata: Ekonomika ve světě

Doporučujeme