Liberecká firma VÚTS učí svět tkát ve 3D

Na tkalcovských stavech tak mohou dnes vznikat nafukovací čluny, paddleboardy nebo plovoucí norné stěny. Stačí tkát zároveň dvě tkaniny, které se průběžně spojují provazovacími nitěmi. Proto lze dovolenkový paddleboard snadno složit do auta a u vody nafouknout tak, že je pevný jako prkno.

Jenže tkát takovou 3D tkaninu dostatečně rychle a navíc s proměnlivou tloušťkou dlouho nešlo. „Spolupracovali jsme s tchajwanskou společností TTRI, která měla na 3D tkaninu patent. Nás oslovila, abychom vyvinuli stroj, který by ji dokázal vyrábět,“ vzpomíná na začátky vývoje Jiří Václavík, vedoucí obchodního oddělení VÚTS.

Lepší pevnost a tvar

Na Tchajwanu původně tkaninu vyráběli ručně. Stav obsluhovalo pět lidí. Teď díky libereckým expertům řídí tkaní počítač. Ze stroje vychází tkanina, která po roztažení může mít tloušťku od 12 do 50 centimetrů. Na metr čtvereční dokáže stroj DIFA do tkaniny vetkat až 120 tisíc provazovacích nití. Tím ovlivní pevnost, tvar či tuhost výsledného výrobku. Podle hustoty provazovacích nití vyjede ze stroje za hodinu až šest metrů tkaniny.

„DIFA je už teď produktivnější než dosud používané stroje na výrobu 3D tkanin. Tkaní chceme v dalším vývoji ještě zrychlit,“ dodává Václavík. Nejvíce se experti z Liberce zapotili při vývoji přírazné lišty, která je klíčová pro tkaní provazovacích nití a pohybuje se na magnetickém polštáři. Museli vypočítat přesnou sílu magnetů, které její pohyb řídí.

Filtry na vodu i ropu

Se strojem DIFA předběhli ve VÚTS dobu. Trh s 3D tkaninami teprve vzniká. „Pořád se hledají aplikace, kde by se mohly kromě nafukovacích produktů uplatnit. Už se bavíme s firmami, které by tkaninu chtěly použít třeba pro čištění vody nebo zachytávání ropných látek,“ říká Václavík.

Nečistoty by se zachycovaly na provazovacích nitích. Odborníci z Technické univerzity Liberec už se například snaží na provazovací nitě umístit nanovlákna, která ještě zlepší filtrační schopnosti. „Instalace takových filtrů by byla velmi jednoduchá. Kazeta s 3D tkaninou se jen ponoří do vody. Věříme, že trh s 3D tkaninami se rozjede během dvou až tří let,“ tvrdí Václavík.

Zatím VÚTS dodal stroje DIFA prvním tchajwanským zákazníkům. Intenzivně jedná o prodeji jak zákazníkům z Číny, tak z EU a USA. Vývoj a výroba prototypu stála 10 milionů korun. „Bez podpory z programu Delta Technologické agentury ČR bychom to nedokázali. Je to revoluční inovace. Sami bychom takovou investici s dlouhou návratností nedokázali financovat,“ vysvětluje Václavík.

S tchajwanským partnerem bude liberecká firma ve vývoji pokračovat opět s podporou TAČR. Chce se s tloušťkou tkaniny dostat pod 10 centimetrů a zvětšit šířku tkaniny až na 2 metry. Nová generace stavu DIFA by měla také tkát 3D tkaninu tak, aby se pak dala snadněji potáhnout gumou nebo polyuretanem.

Převzato ze speciální přílohy časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (3Q/2021)