Liberecký kraj je plný podnikatelských příležitostí

V minulosti byl pro Liberecký kraj typický textilní průmysl, ostatně Liberci se někdy říkalo český Manchester. Po roce 1989 však textilní průmysl ztratil své dominantní postavení, stejně jako tradiční výroba skla a bižuterie.

Jak však upozorňuje končící předseda Krajské hospodářské komory Libereckého kraje Martin Bauer, tento propad se podařilo zastavit. Důkazem je jablonecká bižuterní společnost G & B Beads nebo sklárna Pačinek Glass v Kunraticích u Cvikova, kterou vybudoval jeden z nejvýznamnějších současných uměleckých sklářů Jiří Pačinek. Jeho sklo se objevuje také v hollywoodských trhácích, například v právě chystaném filmu Gladiátor 2.

Automobilový průmysl stále jede

V Libereckém kraji podle ČSÚ převažuje zpracovatelský průmysl, který se zaměřuje na dodávky pro automobilový průmysl nebo výrobu pryžových a plastových výrobků. Dříve kraj reprezentovala značka LIAZ, v současnosti je to například jablonecká firma A. Raymond. Ta se zaměřuje na výrobu spojovacích systémů, které se používají zejména v automobilovém průmyslu. Odběrateli firmy, ve které pracuje asi 350 zaměstnanců, jsou zákazníci z Česka i z celé Evropy, ale také z Maroka či Jižní Ameriky. V poslední době společnost proniká i do dalších oblastí, jako je zdravotnictví, energetika, stavebnictví či zemědělská výroba.

Atraktivní kraj pro turisty

Nezanedbatelný je v Libereckém kraji cestovní ruch, podle dat ČSÚ loni region navštívilo více než 1,1 milionu hostů. K největším lákadlům patří západní část Krkonoš, Jizerské či Lužické hory nebo Český ráj. Na území kraje se nachází třeba hrady Bezděz či Trosky, turisty vyhledávané je rovněž Máchovo jezero.

Zastoupení v regionu má i produkce nápojů, například výrobce sirupů a minerálních vod Kitl nebo Pivovar Volt v Jablonci nad Nisou, který vaří spodně i svrchně kvašená piva. Jeho sládek Martin Palouš sklízí jedno ocenění za druhým, kupříkladu v soutěžích Zlatá pivní pečeť nebo Zlatý pivní pohár. Firma nyní kupuje starý jablonecký pivovar, který má o sedm let delší tradici než Plzeňský Prazdroj, a v jeho kotelně plánuje vznik minipivovaru.

Univerzita spolupracuje s firmami

O univerzitní vzdělání v kraji se stará Technická univerzita v Liberci, která má sedm fakult a jeden odborný ústav. Toto vysoké učení v současnosti zažívá silnou poptávku firem po studentech technických oborů, a škola proto navázala spolupráci například v oblasti automobilového nebo obranného průmyslu. Dynamicky se na univerzitě rozvíjí i výzkum nanomateriálů, robotiky či biotechnologií.

A jaké problémy podnikatelé v kraji řeší? Končící předseda Krajské hospodářské komory Libereckého kraje Martin Bauer si nemyslí, že by podnikatelé na Liberecku řešili jiné potíže než v ostatních částech země. Znát jsou podle něj dopady covidu-19, a to hlavně v gastronomii a kultuře, kde návštěvnost zejména kulturních akcí stále nedosáhla předcovidových čísel.

Jednatelka společnosti G & B Beads Zuzana Slámová pak zmiňuje vysoké ceny materiálu a energií, do budoucnosti se nicméně dívá s optimismem. „Věřím, že pokud člověk má nápad, věnuje své práci úsilí a dává jí radost, vždy se podaří něco, s čím může dlouhodobě pracovat,“ říká.

V letech 2020 až 2024 stál v čele Hospodářské komory Libereckého kraje spolumajitel firmy Sundisk Martin Bauer. V rozhovoru popisuje, s čím se podnikatelé v regionu potýkají i jak hodnotí svoje působení v čele krajské komory.

Ing. Martin Bauer, předseda představenstva Okresní hospodářské komory v Jablonci nad Nisou, člen představenstva Hospodářské komory ČR a do letošního roku předseda představenstva Krajské hospodářské komory Libereckého kraje. Spolumajitel a jednatel rodinné firmy Sundisk se sídlem v Jablonci nad Nisou. Vzděláním je stavební inženýr, před založením rodinné firmy pracoval v různých technických a manažerských funkcích ve větších stavebních firmách. Aktivní sportovec, cestovatel a muzikant.

Martin Brychta (MB): Představte nám Liberecký kraj z hlediska podnikání, co byste na něm vyzdvihl?

Martin Bauer (MBa): Náš kraj je rozlohou malý, ale plný podnikatelských příležitostí i tradic rozmanitého druhu. Unikátní je sklářství, a to ve formě větších podniků i malých řemeslných výrob. Rozvinutá je tu produkce automobilového příslušenství, na krásnou přírodu v Jizerských horách, Krkonoších i Českém ráji je navázáno podnikání v cestovním ruchu, včetně sportovní zážitkové turistiky.

MB: Co podnikatele ve vašem regionu nejvíc trápí, s čím se musejí potýkat?

MBa: Nemyslím, že by v našem regionu měli podnikatelé jiné trable než v ostatních částech země. Před časem se i s pomocí Okresní hospodářské komory v Jablonci nad Nisou podařilo zastavit největší propad či krizi právě ve sklářství. Dopady covidu jsou znát zejména v podnikání v gastronomii a kultuře, návštěvnost hlavně kulturních akcí stále nedosahuje předcovidových čísel.

Problémy s legislativou – stavební řízení, slibovaná rychlejší digitalizace a řada nesmyslných kontrolních úkonů či předpisů – to už patří k tuzemskému folkloru a moc se to zatím nedaří měnit ani současné vládě.

MB: Jak se změnilo podnikání v regionu během vašeho působení v čele Krajské hospodářské komory?

MBa: Velká část mého vedení spadla do covidových časů, takže některé připravované projekty či aktivity nebylo možné realizovat. Změny v podnikání v tomto období souvisely hodně se známými jevy – útlumy některých oborů vlivem covidu, poté i problémy s cenou energií, příchod ukrajinských uprchlíků a jejich zaměstnávání, prostě nebyla to běžná léta jako před rokem 2020.

MB: Existuje něco, čím byste se rád pochlubil? Co pokládáte za svůj největší úspěch ve funkci předsedy?

MBa: Pochlubit se snad ani nechci, nepovažuji svou práci za příliš výjimečnou. Inicioval jsem ale z funkce předsedy představenstva Okresní hospodářské komory v Jablonci nad Nisou obnovení fungování Krajské hospodářské komory Libereckého kraje na principu spolku okresních komor po víceleté nečinnosti. Navázal jsem také silnější spolupráci s krajským úřadem včetně finanční podpory z jeho strany a realizujeme řadu společných aktivit. Komora má rovněž zastoupení v řadě krajských institucí (Euroregion, Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu, poradní orgány Úřadu práce a jiné).

MB: Kdybyste chtěl nalákat firmy, aby se staly členem Hospodářské komory, na co by to bylo? Jak jim může být Komora prospěšná?

MBa: Pokud na toto téma někde mluvím, říkám stále totéž. Je tu možnost potkávat se se zajímavými lidmi, získávat zajímavé či potřebné informace i kontakty v oblasti podnikání, vytvářet nebo podílet se na projektech s podporou Komory nebo využívat služeb kanceláře, jako je CzechPOINT, nebo pomoc s exportními záležitostmi. Daří se nám zejména projekty s velkou účastí členů ve vzdělávání, spolupráce se školami či podpora řemeslné výroby a cestovního ruchu.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Martin Brychta