Litva, Lotyšsko a Estonsko patří z hlediska snadnosti podnikání do top 20, říká Věra Všetičková (video)

Jak v rozhovoru vysvětluje Věra Všetičková, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade v Pobaltí, podmínky pro podnikání jsou v tomto regionu opravdu velmi příznivé. Aktuálně probíhající změny vytvářejí mimořádně zajímavé příležitosti pro exportéry.

Věra Všetičková také vysvětluje, díky čemu pobaltské ekonomiky zvládají pandemickou krizi relativně dobře nebo jaké jsou nezbytné podmínky pro úspěch na těchto trzích. Už to, že patří mezi dvacet nejlepších světových zemí, o Litvě, Lotyšsku a Estonsku mnohé vypovídá.

Obsah videa

Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.

Zpět na začátek

To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo

Koronavirová pandemie státy Pobaltí nezasáhla tak zásadně především proto, že nejsou tolik závislé na cestovním ruchu. Už v krizi v letech 2008–2009 státy ukázaly, že se umí rychle dostat na předkrizovou úroveň. Jakožto menší ekonomiky jsou flexibilější a dokáží rychle reagovat.

Ilustrační fotografie

V rámci Evropské unie i eurozóny měla Litva propad pouze 1 %, a to díky tomu, že výrazně rozvinutý sektor průmyslové výroby fungoval nezávisle na protiepidemických opatřeních. Lotyšsku pomohl vysoký export a historicky vysoká úroda. Estonsku pomohla velmi rozvinutá oblast IT a digitalizace státu. Ekonomicky tak krizi státy zvládají dobře.

Příležitosti pro české exportéry v Pobaltí

Všechny tři státy patří podle mezinárodně oceňovaného indexu Světové banky Ease of doing business mezi TOP 20 států světa z hlediska jednochudosti podnikání a mají velmi dobře nastavené daňové systémy. Jsou nám geograficky velmi blízké a jsou dobře politicky i ekonomicky předvídatelné. Politická stabilita je podle Věry Všetičkové něco, co mohou české firmy ocenit v rámci přípravy byznys plánu.

O region Pobaltí má zájem stále více českých firem. Pandemie narušila dodavatelsko-odběratelské vztahy, jsou omezené dodávky z Asie a vzdálenějších zemí, a tak v Pobaltí hledají nové dodavatele, kteří jsou blíž. V tomto ohledu přispěl také Brexit, protože hledájí nové dodavatele i místo britských.

Energetika

Příležitosti v energetice se nacházejí prioritně v synchronizaci elektrických přenosových soustav k evropské kontinentální síti. Infrastruktura potřebuje nové a moderní technologie i k samotnému připojení a modernizaci vlastních přenosových soustav.

Zde mají české firmy co nabídnout a jedná se o výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Státy jsou aktuálně napojeny na systém BRELL – pozůstatek z dob Sovětského svazu a frekvence je ovládaná z Ruské federace. Tlak na připojení k Evropě je tedy výrazný.

Ilustrační fotografie

Nezávislost zemí na fosilních palivech se stává velkým tématem nejen proto, že vyplývá z dohody Green Deal. Největším oříškem bude zejména pro Estonsko, které využívá k výrobě elektřiny spalování ropných břidlic, jejichž těžba i spalování jsou velmi neekologické. Estonsko je jedním z největších znečišťovatelů při výrobě elektřiny v EU.

Největší potenciál má v Pobaltí větrná energetika a výstavba offshorových elektáren v Baltském moři. Estonci zvažují také zapojení jaderné energetiky v podobě jaderného modulu, který by dostačoval jejich potřebám.

Infrastruktura

Vysokorychlostní trať Rail Baltica bývá považována za stavbu století. Na zelené louce vznikající železniční infrastrukturu má spojit Finsko, Estonsko, Lotyšsko a Litvu s evropskou sítí železničních tratí se standardním rozchodem.

Jedná se o dlouhodobý záměr, který nyní dochází do realizační fáze, která může být zajímavá pro české exportéry. Příležitosti představuje nejen výstavba samotné trati, ale i přidružené infrastruktury jako jsou nádraží, nákladová překladiště, apod. Prostor je zde také pro firmy zabývající se bezpečností na železnici.

Další příležitosti

Možnosti pro české exportéry nabízí také zemědělství a potravinářský průmysl, poptávka je především po technologiích. Tradiční a typický je v Pobaltí dřevozpracující průmysl. Prostor je také pro zbrojní průmysl, neboť všechny tři státy plní závazek 2 % HDP do oblasti zbrojení a armády v rámci NATO.

Specifika trhů pobaltských zemí Litvy, Lotyšska a Estonska

Pobaltí je označení pro tři poměrně odlišné státy, které se velmi liší jazykem, kulturou, i z hlediska cenových hladin a makorekonomických ukazatelů v rámci svého vývoje. Pro úspěšní působení v těchto zemích je potřeba mít tři různé partnery, tedy je potřeba počítat s větší časovou náročností. Co se týče jazykové vybavenosti, angličtina je minimem, ruština je zde výhodou. V zemích je stále hodně rusky mluvícího obyvatelstva, zejména v technických oborech.

Mentalita obchodních partnerů se od naší liší. Výraznou vlastností je pragmatismus, který se podle Věry Všetičkové projevuje například tím, že obchodní partner dá jasně najevo, pokud nemá o spolupráci zájem. Nemá cenu ho dále přemlouvat. Zástupci jednotlivých firem nakládají efektivně s časem obou stran a nechtějí se navzájem zdržovat.

Přítomná je také rezervovanost i v případě projevení zájmu. Obchodního partnera je třeba si získat při osobních setkáváních. Osobní kontakt je v regionu klíčový.

Exportní akce a služby kanceláře

Kancelář CzechTrade se účastní několika veletrhů v regionu, např. největšího stavebního veletrhu Resta ve Vilniusu v Litvě. Ten je zaměřen na široké spektrem kategorií, kde se mohou české společnosti prezenovat. Dále je to Rigafood, zaměřený na potravinářský průmysl, nebo veletrh Tech Industry s širším technickým zaměřením.

Kancelář nabízí také akce individuálního typu, oborové mise, úžeji zaměřené. Plánovaná je např. online prezentace českých společností nabízející technologie a řešení pro zvyšování energetické účinnosti v Lotyšsku. Dále plánují prezentace firem technologií a produktů do pekárenského průmyslu.

Podle Věry Všetičkové vždy záleží na společnostech, které se na kancelář CzechTrade obrátí a následně je možné připravit projekt, misi nebo prezentaci a představit česká řešení. Kancelář spolupracuje i s ambasádou nejen v Rize, kde kancelář sídlí, ale i v Talinnu a Vilniusu. Zaštítění zastupitelským úřadem dává akcím vyšší status a zvyšuje úspěšnost projektů.

Zpět na začátek

Poslechněte si rozhovor v podcastové verzi

Zpět na začátek

Přepis rozhovoru Martina Ziky s Věrou Všetičkovou, ředitelkou kanceláře CzechTrade v Pobaltí

O tom, v jaké ekonomické kondici se dnes nacházejí pobaltské země, Litva, Lotyšsko a Estonsko, jak se v tomto regionu podniká, a také co by měli čeští exportéři dělat, aby se jim na těchto trzích dařilo uspět, si dnes budeme povídat s paní Věrou Všetičkovou, ředitelkou zahraniční kanceláře agentury CzechTrade pro Pobaltí. Dobrý den.

Dobrý den. Děkuji za pozvání.

V loňském roce většina světových ekonomik zaznamenala poměrně výrazný šok v důsledku pandemie. Ten propad ekonomiky se nevyhnul ani regionu Pobaltí. Můžete nám říct, jak ta situace vypadá teď a případně, jaké jsou odhady budoucího vývoje?

Ano, samozřejmě. Koronavirová krize se promítla i v regionu Pobaltí. Stejně jako v jiných částech světa a Evropy měla negativní dopady. Pobaltí nebo respektive Litva, Lotyšsko a Estonsko mají na rozdíl od jiných států tu výhodu, že nejsou příliš závislé například na cestovním ruchu, který byl opravdu kriticky postižen koronavirovou krizí. Když se podíváme na to, jak si ekonomiky poradily s rokem 2020, tak sledujeme, že Litva, Lotyšsko i Estonsko zvládly tu krizi ekonomicky poměrně dobře.

V rámci Evropské unie a eurozóny si dokonce Litva vedla velmi dobře a její ekonomický propad činil, v uvozovkách, pouze 1 %. To byl opravdu v rámci průměru států eurozóny skoro unikát. Lze říct, že v případě Litvy za tím relativně nízkým propadem určitě stojí to, že na rozdíl třeba od těch dalších států, má mnohem více rozvinutý sektor výroby, průmyslu, který stále fungoval nehledě na různá koronavirová opatření a omezení.

V případě Lotyšska tam hodně zafungoval vysoký export a historická úroda, respektive sklizeň, která také pomohla národnímu hospodářství. V případě Estonska zase zafungoval digitální stát, respektive tamní velmi rozvinutá oblast IT a digitalizace. Ekonomiky to udrželo relativně nad vodou. Nedošlo k tak výrazným propadům.

Co se týká perspektiv do budoucna, tak státy Pobaltí už v té minulé krizi v roce 2008 a 2009 ukázaly, že se dokáží velmi rychle dostat na předkrizovou úroveň. Paradoxně díky své menší rozloze jsou to menší ekonomiky, a tak jsou flexibilnější. Dokáží rychle reagovat na změny, které se dějí na trzích a dokáží se rychle vrátit k předkrizovému stavu. Například ve třetím kvartálu 2021 estonská ekonomika rostla historicky nejvíce ve své moderní historii. Tuším, že se jednalo o 12 %.

Když českým exportérům říkáte, proč podle vás stojí za to pokusit se o úspěch na trzích pobaltských zemí, jaké hlavní argumenty používáte? Jaké jsou tam podmínky pro podnikání?

Podmínky pro podnikání ve státech Pobaltí jsou poměrně zajímavé. To je jeden z bodů, se kterými začínáme vždycky v rámci komunikace s českými klienty. Všechny tři státy patří podle žebříčku Doing Business Světové banky mezi top 20 států světa z hlediska jednoduchosti podnikání. Mají velmi dobře nastavené daňové systémy a konkurenceschopnost daňových systémů je opravdu na vysoké úrovni.

Pro české firmy z hlediska tamních podmínek určitě hraje významnou roli i to, že jsou nám geograficky stále velmi blízké. Jsou to státy Evropské unie, státy eurozóny. Dneska se ve všech třech zemích platí eurem. Jsou to země, které jsou velmi dobře předvídatelné. Ať už politicky, tak do značné míry i ekonomicky. Samozřejmě opět tím, že jsou členy Evropské unie a členy NATO. Politická stabilita je něco, co české firmy určitě mohou ocenit. V rámci tvoření nějakého byznys plánu to může hrát velkou roli.

Jak z vašeho pohledu české firmy těchto příznivých podmínek, které jste teď popsala, využívají? Je velký zájem o podnikání nebo o úspěch na trzích těchto států?

Musím říct, že paradoxně koronavirová krize velmi pomohla aktivitám naší kanceláře v tom smyslu, že se opravdu začíná obracet stále více českých firem se zájmem o region Pobaltí. Samozřejmě i z toho důvodu, že pandemie narušila tradiční dodavatelsko-odběratelské vztahy. V Pobaltí jsou omezeny dodávky z Asie, z těch vzdálenějších zemí a hledají se noví dodavatelé, kteří jsou geograficky blíže. Vzniká tak řada příležitostí pro české firmy.

K tomu přispěl také brexit. Najednou je ve státech Pobaltí řada firem, které měly dodavatele z Velké Británie, hledá náhradní dodávky, respektive náhradní dodavatele. V některých případech to mohou být i české firmy.

Pojďme se na ty příležitosti zaměřit podrobněji. V regionu se děje spousta zajímavých věcí. Četl jsem například, že Pobaltí jako takové míří mimo jiné k nezávislosti na fosilních palivech. Můžete podrobněji popsat, co se tam přesně v tomto ohledu děje? Jaké šance pro české exportéry z toho mohou vyplynout?

V případě energetiky vzniká v regionu Pobaltí hned několik příležitostí. Já to možná rozdělím.

Ta prioritní a aktuálně velmi zásadní je synchronizace elektrických přenosových soustav Litvy, Lotyšska a Estonska k evropské kontinentální síti. Mluvíme o infrastruktuře, která potřebuje samozřejmě nové a moderní technologie. A to jednak k samotnému připojení, ale jednak i k modernizaci vlastních přenosových soustav v jednotlivých státech. To je určitě oblast, kde mají české firmy co nabídnout.

Zároveň se jedná určitě o výrobky s vysokou přidanou hodnotou. To je jeden z velkých projektů, který nyní v rámci regionu už probíhá a jedná se o projekt prioritní. Aktuálně jsou státy Pobaltí napojeny na systém Brel, což je pozůstatek ještě z dob Sovětského svazu. Litva, Lotyšsko a Estonsko stále fungují na frekvenci, která je ovládaná z Ruské federace a tlak na připojení k Evropě je opravdu výrazný.

Vzhledem k tomu, že je zapotřebí tu síť připravit tak, aby byla schopna připojit se k Evropě, jsou zapotřebí investice do moderních zařízení. Ať už se jedná o nové transformátory, trafostanice, kabelová či podzemní vedení. To jsou produkty a technologie, kde české firmy mohou nabídnout svá řešení.

A pokud jde o tu zmiňovanou nezávislost na fosilních palivech. Jak tam to vypadá?

Nezávislost na fosilních palivech do značné míry vyplývá i z evropského Green Dealu, tj. postupného přecházení na obnovitelné zdroje.

Největším oříškem to bude pravděpodobně pro Estonsko, které má aktuálně ve svém energetickém mixu výrazně zastoupeno spalování ropných břidlic. A to je bohužel velmi neekologické, ať už co jedná o samotné spalování, tak i o těžbu ropných břidlic. Dneska je Estonsko jedním z největších znečišťovatelů v Evropské unii při výrobě elektřiny.

V případě Estonska vzniká opravdu velká potřeba najít nové obnovitelné zdroje energie. Největší potenciál má aktuálně větrná energie, konkrétně offshorová větrná energetika. Plánuje se řada projektů výstavby větrných farem v Baltském moři, které mají vysoký potenciál z hlediska výroby energie. Dokonce se hovoří i o tom, pokud by byl tento potenciál maximálně využit, že by Pobaltí mohlo být i exportérem elektřiny.

Větrná energetika je rozhodně směr, kterým se upíná pozornost Litvy, Lotyšska a především Estonska. Estonci také zvažují možnost začlenění jaderné energetiky do svého energetického mixu. Nicméně nejednalo by se o klasickou jadernou elektrárnu, ale o jakýsi jaderný modul. Tedy zjednodušeně řešení, které by ale dostačovalo energetickým potřebám, které Estonsko má.

Vy jste už mluvila o energetické infrastruktuře. Nicméně pokud jde o infrastrukturní projekty, ty se týkají i dalších oblastí, jako jsou silnice mosty, letiště nebo třeba železnice. Pokud vím, tak dokonce Rail Baltica je označovaný za infrastrukturní projekt století. Předpokládám, že tam se taky asi dají očekávat nějaké příležitosti pro exportéry.

Určitě. Projekt Rail Baltica je dlouhodobý záměr, který konečně v těchto letech dochází ke své realizační fázi, což je samozřejmě pro české exportéry ta nejzajímavější fáze. Nebude se jednat pouze o samotnou výstavbu vysokorychlostní trati, ale samozřejmě i přidružené infrastruktury. Ať už se jedná o nádraží, nákladová překladiště a další příslušnou infrastrukturu.

Co se týká samotné železnice, tak samozřejmě i s tím souvisí mnoho dalších aspektů, jako bezpečnost na železnici a oblast interoperability. Zde české firmy mají rozhodně co nabídnout. Takže ano, Rail Baltica je jeden z největších infrastrukturních projektů současnosti a samozřejmě naše kancelář sleduje jednotlivé projekty a tendry. Průběžně o nich informujeme české společnosti.

Už jsme probrali poměrně hodně oblastí. Jsou z vašeho pohledu nějaké další perspektivní odvětví pro Českou republiku?

Já se nerada omezuji vždycky na konkrétní odvětví. Záleží na produktu, načasování, jeho ceně a jestli je v něčem lepší než produkt, který se aktuálně na trhu nabízí. Nerada to zjednodušuji, ale samozřejmě kromě energetiky a infrastruktury, o kterých jsme mluvili, je to například zemědělství a navázaný potravinářský průmysl. Rozhodně například technologie do nových potravinářských provozů. Potravinářský průmysl byl v souvislosti s koronavirem vysoce podporován právě kvůli zajištění potravinové soběstačnosti.

Stejně tak technologie pro dřevozpracující průmysl, který je pro ten trh tradiční a typický. Dále například, v souvislosti s členstvím všech třech států v NATO a plněním domácího úkolu s vynakládáním 2 % HDP do oblasti armády a zbrojení, jsou to tendry v obranném průmyslu. To jsou bezesporu směry, které jsou velmi perspektivní pro české společnosti. A vidíme tam už i jejich úspěchy.

Je z vašeho pohledu něco, co zahraniční exportér musí splnit, aby mohl pomýšlet úspěch? Nebo se tyto trhy už vlastně nijak neodlišují od trhů střední a západní Evropy? Jak to vnímáte?

První věc, kterou by si měly uvědomit české firmy s plánem vstoupit na jednotlivé trhy je, že mluvíme často o Pobaltí, ale jsou to tři poměrně odlišné stát. Někdy je paušalizujeme, ale ony se velmi liší. Liší se jazykem, kulturně, z hlediska cenových hladin i makroekonomických ukazatelů v rámci svého vývoje, a též historicky. Opravdu se jedná o tři různé země, ve kterých velmi pravděpodobně budou potřebovat minimálně 3 různé partnery.

Je dobré se připravit a obrnit trpělivostí, že to může trvat o něco déle. A zároveň jedním z hlavních aspektů je jazyková vybavenost. Angličtina je zde minimum, ideální je kombinace s ruským jazykem, protože je zde část rusky mluvícího obyvatelstva, zvláště pak v technických oborech. Jazyková průprava a připravenost materiálů, webových stránek pro tyto potřeby je nezbytná.

A co se týká měkkých faktorů, tak byť nám tyto státy nejsou geograficky tak vzdálené, tak je třeba být připraven na to, že mentalita obchodních partnerů se bude poměrně lišit. Takovou opravdu výraznou vlastností je pragmatismus.

Jak se to projevuje?

Projevuje se to například tím, že pokud česká firma nebo například my, naše kancelář v zastoupení české firmy, oslovujeme místní partnery, tak místní partner poměrně jasně a zřetelně dá najevo, pokud nemá zájem o spolupráci.

Nemá cenu ho přemlouvat, protože zástupci jednotlivých firem, ať už v Lotyšsku, v Litvě, v Estonsku, nakládají efektivně se svým, ale i s vaším časem. A pokud o tu spolupráci nemají zájem, nechtějí ji rozvíjet, tak to dají poměrně jasně najevo. V případě Estonska až stroze, bez jakéhokoliv balastu kolem.

Druhý z aspektů je určitá rezervovanost. Opravdu i ve chvíli, kdy naopak firmy projeví o spolupráci zájem, tak je zapotřebí si toho partnera ještě získat po osobní stránce. Osobní faktor a setkávání s obchodními partnery je věc, která je v regionu Pobaltí stále velmi důležitá.

Připravují se na rok 2022 v regionu nějaké zajímavé významné akce?

Naše kancelář se tradičně účastní několika veletrhů v regionu. Tím vůbec největším je stavební veletrh Resta v Litvě ve Vilniusu, se širokým spektrem kategorií, ve kterých se mohou české společnosti prezentovat. Další tradiční akcí, kde prezentujeme české společnosti, je veletrh Riga Food zaměřený na potravinářský průmysl. Akcí s vysokou návštěvností je veletrh Tech Industry, s širším technickým zaměřením. To jsou veletržní akce.

Nicméně organizujeme i akce individuálního typu. Ať už se jedná o oborové mise, které jsou úzce zaměřené. V tomto případě můžu zmínit například, zatím v online formátu, plánovanou prezentaci českých společností, které nabízí technologie a řešení pro zvyšování energetické účinnosti. České firmy se budou moci prezentovat online před místními partnery, konkrétně v Lotyšsku, a institucemi, které jsou relevantní v této problematice.

Následně plánujeme prezentaci českých firem, které dodávají technologie a produkty do pekárenského průmyslu. Samozřejmě projekty vznikají postupně. Vždy záleží na společnostech, které se na nás obrátí. Ve chvíli, kdy je možnost nějaké komplementarity, můžeme ad hoc připravit projekt, ať už misi, prezentaci, a představit ta česká řešení.

Tradičně a intenzivně na tom spolupracujeme i s naší ambasádou nejen v Rize, kde sídlí naše kancelář, ale také v Tallinnu. Plánujeme určitě i projekty ve Vilniusu. Zaštítění zastupitelským úřadem v těchto zemích dává akcím vyšší status a zvyšuje i úspěšnost projektů.

Paní Všetičková děkuji Vám za rozhovor.

Děkuji za pozvání.

Zpět na začátek

• Oblasti podnikání: Doprava, logistika | Energetika
• Teritorium: Estonsko | Evropa | Litva | Lotyšsko