V rozhovoru s Lukášem Kačenou, vládním zmocněncem pro AI, společně rozebíráme nedávno představenou unikátní AI mapu, která poskytuje přehled o klíčových hráčích ČR v oblasti umělé inteligence (AI).

Obsah videa

Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.

• 01:22 Mapa české AI: hlavní zjištění
• 07:12 Silné exportní zaměření českých AI firem
• 15:03 Zjištění z hloubkového průzkumu mezi firmami
• 18:07 Hlavní česká AI centra
• 22:39 Spolupráce AI byznysu a vědeckého výzkumu
• 26:47 Srovnání ČR s dalšími zeměmi
• 32:02 Evropské plány na posílení AI sektoru
• 38:13 Proč je 90 % implementací AI ve firmách neúspěšných
• 44:53 Budoucnost AI (nejen) v práci
• 54:44 Shrnutí: Co je a k čemu slouží mapa AI ČR

To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo

Podle Lukáše Kačeny je mylná představa, že umělá inteligence je výhradně doménou Ameriky a Číny a že Evropa, natož Česko, už nemá šanci do vývoje zasáhnout. Připomíná, že v tuzemsku existuje kvalitní technické vzdělávání, silní výzkumníci i světově úspěšné startupy. Zároveň zdůrazňuje, že AI není jen ChatGPT a velké jazykové modely, ale mnohem širší soubor technologií a aplikací.

Průzkum mezi firmami podle něj ukazuje, že jde o mladý, ale rychle se rozvíjející sektor. „Vidíme, že 40 procent všech společností bylo založených v posledních pěti letech a dvě třetiny společností vzniklo v posledním desetiletí,“ uvádí Lukáš Kačena.

Typická česká AI firma je spíše menší. 60 procent z nich má obrat do jednoho milionu eur a 40 procent firem má do deseti zaměstnanců. Navzdory své velikosti však vykazují raketový růst: 44 procent firem v posledních třech letech zvýšilo svůj obrat o více než 100 procent.

Ačkoliv jsou přirozenými centry Praha a Brno, mapa odhaluje i další důležitá ohniska. Výrazně vystupuje Ostrava s jediným českým superpočítačem a vědeckou komunitou okolo IT4Innovations. Silné zastoupení má díky univerzitám a inovačním centrům také Plzeň, Liberec či Pardubice.

České firmy cílí na nejnáročnější trhy

České AI firmy se od tradičního průmyslu liší svým zaměřením na západní trhy. Místo postsovětského prostoru nebo Afriky cílí na Evropskou unii a Severní Ameriku. Mnoho úspěšných českých firem dokonce nemá na domácím trhu téměř žádné zákazníky.

ČAUI: Ultimátní přehled AI predikcí na rok 2026

„Pokud chceme uspět jako ekonomika, potřebujeme přesně tento mindset. Já tady dělám zajímavou věc, mám tady skvělý špičkový produkt a jdu ho prodávat primárně do Ameriky,“ vysvětluje Kačena. Slabinou však zůstává konzervativnost ve financování. Většina firem roste z vlastních zdrojů, což může brzdit jejich globální rozmach.

Role odborníků a srovnání se světem

V oblasti AI je cesta od výzkumu k byznysovému uplatnění mimořádně rychlá. Špičkový výzkum je klíčový zejména pro výchovu a lákání talentů ze zahraničí. Právě odborníci jako Michal Pěchouček dělají Česku v zahraničí skvělé renomé. „Je to důkaz toho, že tady u nás česká AI vůbec existuje a je vidět i na té světové mapě. Loni jsem byl v Americe, a na jednání se ke mně přitočil člověk z jedné americké univerzity, kterého jsem v životě neviděl, ať pozdravuju Michala,“ podotýká Kačena.

V rámci regionu střední a východní Evropy si Česko drží roli lídra, ačkoliv Polsko nás v posledních letech začíná v marketingu a lákání velkých technologických center dohánět.

Máme šanci proti USA a Číně?

Evropa se snaží reagovat na dominanci USA a Číny plány na vybudování výpočetních kapacit (tzv. AI Gigafactory) a vytváření velkých otevřených datasetů. Lukáš Kačena však zdůrazňuje, že bychom neměli jen pasivně spoléhat na EU: „Měli bychom si udělat pořádek tady u nás doma. Ať už je to právě podpora výzkumu nebo podpora velmi širokého vzdělávání.“

AMSP ČR: Analýza přínosů AI superpočítačového centra (AI Gigafactory) pro Českou republiku

Nadějí pro menší hráče, jako je ČR, je tzv. „DeepSeek moment“, tedy schopnost vytvářet extrémně efektivní modely i bez miliardových investic do hrubé výpočetní síly.

Zavádění AI ve firmách je mnohem těžší, než se zdá

Zatímco adopce AI na uživatelské úrovni je blesková, hloubková implementace do firemních procesů drhne. Podle studií je neúspěšných až 95 % pokusů. Důvodem je složitost procesu – od nákupu licencí po změnu organizace práce je dlouhá cesta.

Lukáš Kačena zmiňuje, že se v nedávno publikované zprávě OSN přirovnává AI k elektřině. Továrnám trvalo desítky let, než přešly z parních hřídelí k elektrickým motorům a změnily tím design výroby. „Ten, kdo si těmi chybami prošel, zjistil, že tady má špatně nastavené procesy nebo nedostatek dat, a pak je na to vlastně připravený,“ radí neotálet s experimenty.

Budoucnost a AI gramotnost: K čemu slouží nová mapa?

Zároveň je AI podle zprávy OSN z hlediska přínosů a dopadů AI dvojsečný fenomén, jehož skutečný dopad na produktivitu pocítíme s odstupem. Klíčem k budoucímu úspěchu je pochopení principů AI napříč společností. „Měli bychom chápat, jak fungují základní AI nástroje, a nebýt jenom hloupí uživatelé, kteří vůbec nechápou, co ta AI dělá a proč to dělá,“ zdůrazňuje Kačena.

AI mění svět. Práci nevezme umělá inteligence, ale lidé, kteří s ní umějí pracovat

Česká AI mapa k tomu slouží jako jeden z nástrojů, který propojuje výzkumníky, firmy a dodavatele. Je to cesta, jak se orientovat na trhu, hledat partnery i prezentovat český technologický talent světu.

Tento neustále aktualizovaný registr v době svého spuštění zahrnoval 342 firem a 105 výzkumných skupin. V budoucnu se mapa rozšíří také o přehled studijních programů či oborových akcí a stane se tak komplexním rozcestníkem pro každého, kdo chce v českém AI prostředí působit.

Podle Lukáše Kačeny je tento přehledný ekosystém zajímavý i z hlediska lákání talentů ze zahraničí, kteří díky němu snadněji najdou špičkové české projekty a volné pracovní pozice.

(red)