Bez zpracování dat se čeští zemědělci neobejdou, říká Lukáš Musil z Agdata

V době vysokých cen pohonných hmot, energií, hnojiv, ale i pracovní síly tak hraje optimalizace zemědělské výroby klíčovou roli. Potvrzuje to i Lukáš Musil, spoluzakladatel Agdata, největší české platformy pro precizní zemědělství a akreditovaný zemědělský konzultant. Jak si stojí Česko ve využití dat ve srovnání se světem, jak se chytré systémy využívají v moderním zemědělství a k čemu všemu složí?

Jak využít data na farmě

Využití dat v zemědělství by se dalo rozdělit do tří základních pilířů. Tím prvním je velmi zjednodušeně všechno, co se děje na poli. Zemědělské meteostanice, půdní sondy, senzory měřící ovlhčení listů, ale i GPS ve strojích a další moderní technologie dnes dokáží sbírat velké množství užitečných dat. Tato data jsou důležitá nejen kvůli aktuální situaci v terénu, ale i k porovnání historických údajů – třeba ve formě přehledu o průměrných srážkách na dané parcele, jejím výnosovému potenciálu nebo o živinách v půdě a její kvalitě.

Data ovšem neposkytují jen senzory na poli nebo strojích, ale zemědělství pracuje také se satelitním snímkováním. Agdata využívá družice Sentinel 2, které jsou součástí evropského programu pro dálkový průzkum země Copernicus. Družice poskytují data s rozlišením 10 metrů a pořizují je multispektrální senzory ve 13 pásmech viditelného spektra.

Systém Agdata City nově sleduje stav městské zeleně pomocí dendrometrů, obce mohou ušetřit až statisíce na údržbě i výsadbě

Data se zpracovávají strojově a k dispozici jsou prakticky ihned po přeletu družice. Dá se pomocí nich zjistit nejen heterogenita půdy (tedy složení rozmanitost jejich vlastností), ale i indexy vody, vegetace, její vlhkosti, plochy listů nebo poměr záření zachyceného fotosyntézou a další velice důležité informace.

Mix těchto komplexních dat umožňuje agronomům lepší plánování výsadby plodin ve vztahu ke kvalitě půdy, obsahu živin a vlivům počasí, které na parcele působí. V případě porovnání historických dat pak mohou zemědělci získat získává kompletní přehled nejen toho, jak v jaké kondici jsou aktuálně pěstované plodiny, ale i jak se jim dařilo v minulosti.

Mohou si také určit očekávaný budoucí výnos v závislosti na podmínkách a podle toho na dané parcele hospodařit méně nebo naopak více podle vodního profilu půdy. A také vybrat nejlepší strategii aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin a optimalizovat jejich použité množství.

Díky tomu mohou nejen ulehčit přírodě, ale zároveň získat i co nejlepší výsledky. Z praxe vyplývá, že při využití precizních map parcel a půdních bloků z výše uvedených podkladů je možné zvýšit výnosy plodin až o 17 % nebo snížit náklady na jejich pěstování až o 25 %.

Vyšší produktivita práce

Druhý významný pilíř využití dat v zemědělství se vztahuje na veškeré procesy, které se odehrávají primárně na farmě, resp. v zemědělském podniku. Díky informacím z GPS na zemědělských strojích není problémem například plánování optimálních tras nebo kontrola využití pohonných hmot.

Díky optimalizaci je možné snížit jejich spotřebu až o 5 % ročně, což při současných cenách znamená úsporu v řádech statisíců korun ročně. Kombinace GPS sledování tras strojů s používáním RFID čipů u komplexního docházkového systému pak v rámci digitalizace usnadňuje tvorbu výkazů práce, její plánování, ale i nastavování odměn.

Z farem do měst. Český startup Agdata nasadí své senzory také v obcích, začne s měřením kvality ovzduší

Díky sledování procesů na farmě získá zemědělec data o stavu pohonných hmot, strojového parku, délce a četnosti oprav, stavu skladových zásob nebo jejich jakosti a díky optimalizaci procesů může jednoho pracovního místa může ušetřit až 50 % času.

Základem je otevřenost třetím stranám

Z vlastních zkušeností v Agdata vědí, že nejzásadnějším faktorem je otevřenost technologických platforem, které s daty ze zemědělství pracují a umí komunikovat a spolupracovat především přes API i s ostatními systémy jiných výrobců. Nejedná se jen o řídící jednotky a terminály výrobců zemědělských strojů, ale třeba i o zmíněné účetní nebo vážní systémy.

To vše proto, aby zemědělci získali co možná nejkomplexnější a zároveň nejpraktičtější systém, který jim zajistí co nejlepší možný výnos s ušetřením nákladů na údržbu a sklizeň a umožní sledovat efektivitu práce i následné kroky.

Díky integraci principů precizního zemědělství lze pak jednoduše mapovat celý proces – od toho kde, kým a za jak dlouho byla která plodina sklizena přes spotřebu lidských i hmotných zdrojů, jaká je váha přijíždějících souprav, jejich rozdělení do jednotlivých skladů i skladových softwarů, po přiřazení k parcelám a pečlivé vyhodnocování výnosů. A to bez ohledu na to, jestli do celého procesu vstupují data a hardware několika různých výrobců nebo jen jednoho.

Třetím pilířem systému je pak napojení dat na státní registry, jako je LPIS Portálu farmáře, UKZUZ apod. Jedná se o nutnost ve vztahu k zákonným a dotačním evidencím. Data lze přitom jak přijímat, tak i posílat.

Češi patří k evropským průkopníkům precizního zemědělství

Využívání principů precizního zemědělství, a to nejen chytrého a moderního hardwaru, ale hlavně pečlivého a podrobného zpracování a vyhodnocování dat je již mnoho let standardem například v USA. V zemi, která je známá svou volnou tržní ekonomikou s co nejmenšími zásahy státu, funguje jednoduchá rovnice: Kdo tyto systémy používá, je konkurenceschopnější, daří se mu totiž zvyšovat výnosy a zároveň snižovat náklady.

Česko navíc patří v Evropě k pionýrům precizního zemědělství především z pohledu dostupnosti technologií a jejich využívání. Téměř každý má v traktoru nebo kombajnu GPS, ale je potřeba si uvědomit, že precizní zemědělství neznamená jen sledování stroje a hledání optimálních tras, ale také co největší provázanost veškerých činností na farmě do jednoho uceleného systému.

Důvodů, proč využívat principy precizního zemědělství a intenzivně pracovat s daty, je spousta. Třeba i ten, že 6. června ministerstvo zemědělství vyhlásilo 1. kolo příjmu žádostí o projektové dotace na rozvoj venkova podle Strategického plánu nové Společné zemědělské politiky na období 2023-2027.

Rozděleno bude celkově 8,28 miliardy korun a největší část, necelých 5 miliard, je určena na investice do zemědělských podniků živočišné i rostlinné výroby. Pořídit si za ně bude možné rovněž potřebnou techniku a systémy pro precizní zemědělství a variabilní aplikaci hnojiv, osiv, chemických přípravků či polní a stájové roboty.

Redakčně upravená tisková zpráva platformy. Autorem textu je Lukáš Musil, obchodní ředitel Agdata a akreditovaný poradce ministerstva zemědělství