English version
České podniky jsou stále ještě „podinvestované“ a málo odvážné, pokud jde o investice do nových technologií a inovací a zaostávají kvůli tomu za svými konkurenty na Západě… Dochází v tomto ohledu v posledních letech ke změně?
Věřím, že ano. Loni v dubnu například zjistila agentura CzechInvest, která oslovila téměř pět set firem, že téměř 60 procent z nich chce v následujících dvou letech investovat do nových technologií a téměř každá třetí tuto možnost zvažuje. Jistě, pak samozřejmě zasáhla koronavirová pandemie. Ovšem velmi potěšující je z mého pohledu informace z červnového průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR: Osm z deseti rodinných podniků uvádí, že v následující době plánují investovat do rozvoje firmy, a to nejčastěji do nákupu nových strojů a technologií, do vzdělávání svých zaměstnanců, rozvoje nových produktů a do digitalizace. Mediánovou hodnotou investic jsou přitom dva miliony korun. To ale určitě neznamená, že je všechno v pořádku a nemáme co zlepšovat.
Co je v současnosti největší brzdou technologické revoluce v Česku?
Těch brzd je více. Především naprosto chybí vnímání investic do výzkumu a rozvoje coby existenční nutnosti, a to ze strany státu, firem, institucí i občanů. Jako další velkou brzdu vnímám zkostnatělý a zastaralý vzdělávací systém, který neučí naprosto zásadní a klíčovou věc pro naši konkurenceschopnost, a to schopnost originálně přemýšlet. Nepotřebujeme statisíce kopií Wikipedie, ale statisíce sebevědomých, kreativně a kriticky přemýšlejících individualit. Finové mnohem lépe pochopili, co myslel Komenský spojením „škola hrou“. Inovace je o odvaze hrát si, vykolejit, nebát se ztratit při hledání nové cesty.
Jak může inovace a investice do nových technologií v ČR ovlivnit koronavirová krize?
Koronavirová krize to již ovlivnila. Paradoxně nás posunula do budoucnosti dříve, než by tomu bylo bez ní. Řada firem a institucí si totiž uvědomuje, že jim inovace dokážou snížit výdaje a zároveň navýšit příjmy. Firmy, které inovovaly své produkty a služby výrazně ještě před krizí, jako třeba LINET či Česká spořitelna, nyní sklízejí plody.
Je tedy krize šancí, aby se podniky probudily a věnovaly větší pozornost výzkumu a vývoji?
Ano, je, naprosto souhlasím.
Uvědomují si už zástupci českých firem, že je budoucnost právě v digitalizaci a robotizaci?
Skoro bych řekl, že jsou digitalizace a robotizace nutností. Česká republika by měla současné situace využít a pozorně se zaměřit na důležité reformy, inovace a zlepšení celé řady sektorů, tak abychom dokázali významněji zvýšit tvorbu produktů a služeb s přidanou hodnotou. Obligátní klišé říká, že každá krize znamená příležitost. A pokud by na pandemii koronaviru mělo být nějaké pozitivum, pak je to právě šance dosáhnout v tomto významného posunu. V minulých letech přitom bylo vidět, že to funguje. Šance, které přinesly poslední krize – jednak ta globální z roku 2009 a také ta evropská dluhová z let 2012 až 2013, mnoho tuzemských firem skutečně využilo. Totéž by se mělo stát i teď. Koronavirová pandemie kromě jiného znamená strukturální změnu v ekonomice, a to jednoduše příležitost i pro tuzemské podniky.
Jaké nástroje považujete za nejužitečnější, pokud jde o podporu výzkumu, vývoje a inovací v byznysu? Mohou to být dotace, daňové odpočty na výzkum a vývoj, případně užší spolupráce firem s výzkumnými institucemi a univerzitami?
Domnívám se, že nejlepší je financování z vlastních zdrojů. Umožňuje to jak naprostou flexibilitu, tak nižší administrativu a byrokracii. V případě, že firma nemá na kýženou inovaci dostatek prostředků pro její výzkum a vývoj, tak je určitě lepší zvolit cestu externí finanční pomoci, než na inovaci zapomenout. Spolupráce soukromého a akademického sektoru může být vysoce přínosná. Bohužel vzájemná nedůvěra, a to často neopodstatněná, u nás stále přetrvává.
Česko světovým centrem inovací
Na přelomu září a října proběhne v Česku další (už pátý) Týden inovací. V čem bude jiný a v čem se naopak nebude lišit od předchozích ročníků?
Letošní jubilejní Týden inovací plně naváže na předešlé úspěšné ročníky. To znamená, že v úterý 29. září ve Foru Karlín opět proběhne mezinárodní konference a inovační veletrh s celou řadou odborných seminářů. Zároveň po celý týden – až do neděle 4. října – se v mnoha městech ČR budou konat desítky doprovodných událostí.
Můžete stručně představit program akce? Na co se mohou návštěvníci těšit?
Hlavními tématy letošního ročníku jsou udržitelnost, digitální transformace a také budoucnost umělé inteligence. Na ta se především zaměří program mezinárodní konference, kde opět vystoupí špičkoví inovátoři z celého světa. I letos se její účastníci mohou těšit na řadu mimořádných hostů. Například na Emily Shuckburgh, klimatoložku, matematičku a ředitelku společnosti Cambridge Zero na Cambridge University. Přijede také Andrea Orság, spoluzakladatelka MissionC, amsterdamské organizace, jejímž cílem je urychlit celosvětový přechod na oběhovou ekonomiku, či Diego Saikin, mj. člen projektu Beresheet, první izraelské mise na měsíc. Z českých osobností se představí třeba Michal Pěchouček, Technický ředitel společnosti Avast, Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky, nebo Petr Rokůsek, vizionář v oblasti udržitelné ekonomiky a moderní energetiky. Pokud jde o inovační veletrh, jedním z jeho hlavních témat budou inovativní nástroje a postupy pro minimalizaci výrobních nákladů a dopadů na životní prostředí.
Jak ovlivňuje přípravy celosvětová pandemie? Dochází k nějakým omezením? Nebude problém sehnat na nejvýznamnější akce TI vstupenky?
V důsledku karanténních opatření jsme byli nuceni původní květnový termín přesunout, letos se tedy Týden inovací bude konat v týdnu od 29. září – začneme netypicky v úterý, protože v pondělí 28. září je státní svátek. Snad jedinou nepříjemností je fakt, že někteří spíkři na konferenci nepřijedou osobně, a budou s námi ve spojení online. Avšak vzhledem k tomu, jaké technologie dnes máme k dispozici, to za omezení nepovažuji.
Každý ročník jste představili svým návštěvníkům něco výjimečného. Připomínám například předloňskou návštěvu nejvyspělejší humanoidní robotky současnosti Sophie. Nabídnete jim i letos podobné lákadlo?
To, co na Týdnu inovací považujeme za unikátní a zároveň nesmírně důležité, je to, proč celou tuhle událost organizujeme: pevně věříme, že se inovace stanou také díky této akci ještě důležitějším tématem. Ovšem nejen pro firmy, ale i pro širší veřejnost. Inovace je totiž podle nás kontinuální změna smýšlení, neustálá kreativita a promýšlení již zaběhlých systémů, poznatků a vzorců uvažování. Cílem a snahou Týdne inovací je tedy to, že se ČR pro inovace ještě víc nadchne a začne se postupně stávat skutečně kreativní zemí. Zemí, která přináší neotřelé novinky do celého světa, a tím se zasazuje o dobrou budoucnost příštích generací.
V čem vidíte přínos takzvaných Fuck Up Nights, kde úspěšní podnikatelé představují svým kolegům vlastní neúspěchy? Mohou se právě chyby a omyly stát klíčem k budoucímu úspěchu?
Milan Zelený, podle mezinárodních kritérií nejúspěšnější český ekonom, před lety napsal: „Vše, o čem rozhodujeme, vše, co vážíme, volíme, posuzujeme a zkoušíme, to vše už někdo jiný zkusil, zvolil, zavedl a rozhodl. Svět je dostatečně velký na to, aby se jedno promile z malé kotliny mělo z čeho učit – až do skonání světa. Je výrazem arogance, samolibosti a malosti, když uznáváme jen chyby vlastní a ignorujeme chyby druhých. Proto se moudrý člověk učí z chyb druhých, ne z chyb vlastních.“ Myslím, že tenhle úryvek je dostatečně výmluvný. Právě v tomto vidím obrovský přínos Fuck Up Nights.
Jakub Procházka
