Luxusní porcelán zvedli ze dna a vyvezli až ke klokanům

Firma s více než stoletou tradicí skončila v insolvenci, ale nový majitel přinesl potřebné investice i nové obchody. Přestože celý obor postihla v minulých letech světová ekonomická krize, daří se porcelánce G. Benedikt vyvážet do nových teritorií, včetně Japonska či Austrálie. I díky agentuře CzechTrade.

S více než stoletou tradicí patří společnost G. Benedikt k tradičním výrobcům porcelánu na Karlovarsku. Její historie se začala psát v roce 1882, kdy bratři Benediktové založili ve Dvorech továrnu na porcelán. Ta byla na počest svých zakladatelů pojmenována „Gebrüder Benedikt“.

První porcelánové výrobky pro hotely a restaurace, které tvoří hlavní sortiment současné firmy, se v podniku začaly vyrábět v roce 1958. Tehdy byly do výroby zavedeny nové kolekce hotelového porcelánu Princip, Praha, Diana, Forta, Melodie a Kent. Postupně se v tehdejším Československu stal závod výhradním výrobcem porcelánu pro hotely a gastronomii.

Dalším mezníkem ve vývoji společnosti G. Benedikt byl rok 1992. Po privatizaci se závod stal součástí švýcarského koncernu Keramik Holding AG Laufen pod názvem Hotelový porcelán Karlovy Vary. V té době se uskutečnil přesun výroby světově proslulých značek Langenthal a Lilien do porcelánky ve Dvorech. Další roky však nebyly pro firmu šťastné a podnik skončil v insolvenci.

Za této situace ho v roce 2002 zakoupila česká společnost Polyflex, která převzala historický název G. Benedikt a přinesla kapitál potřebný k dalšímu rozvoji. „Vzhledem k tomu, že do G. Benediktu byla již v minulosti převedena výroba z Lilienu a Langenthalu, bylo nutné zakoupit všechny tři společnosti,“ vysvětluje generální ředitel společnosti Pavel Janák.  

Současná firma G. Benedikt Karlovy Vary tedy vyrábí stále také sortiment pod svými obchodními značkami Lilien Austria a  Langenthal Swiss, které jsou stejně jako výrobky značky G. Benedikt zaměřeny na profesionální klientelu pro hotely a gastronomii. Díky této konstelaci má firma v podstatě tři domácí trhy, český, rakouský a švýcarský, na které směřuje zhruba padesát procent celkové výroby.

Obtížný rozjezd

První roky restartu porcelánky nebyly pro nového vlastníka jednoduché. „Rozvoj byl ze začátku velmi obtížný, všechny firmy byly bez investic, bez inovací a hlavně neměly žádnou dlouhodobou strategii. Dále chyběl kvalitní management. Nejhorší situace byla v Lilienu a Langenthalu, kde bylo nutné nastartovat mnoho strategických změn,“ vzpomíná Pavel Janák.

„Prvních několik let by se dalo označit jako období úvěrů, neuvážených investic bez zkušeností a obchodů, které byly založeny spíše na množství, než aby zohledňovaly rentabilitu,“ doplňuje generální ředitel.

Změna přišla v roce 2008, kdy nastoupil nový management. V té době se realizovala klíčová investice, kterou byl nákup rychlovýpalné pece. Toto strategické rozhodnutí posunulo firmu výrazně dopředu. Postupně se realizovaly další investice a podařilo se nastartovat řadu kvalitních dlouhodobých obchodů. V současnosti má společnost 250 zaměstnanců, z toho 200 ve výrobě, a loni dosáhla obratu 240 milionů korun.

Porcelánka se zaměřuje pouze na profesionální sféru, tedy hotely, restaurace, cateringové společnosti a nemocnice. Každá ze tří značek má přitom svůj segment. „Náš porcelán je většinou dodáván do tří až pětihvězdičkových hotelů, dále do restaurací a cateringových společností. V poslední době narůstá segment Hospitality, tedy dodávky do nemocnic, domovů důchodců a sociálních zařízení,“ vypočítává Ivana Záškodová, obchodní a marketingová ředitelka společnosti.

V náročném prostředí se česká firma prosazuje především díky perfektnímu servisu a vysoké kvalitě porcelánu. „Máme velmi široký sortiment výrobků a z devadesáti procent tyto výrobky držíme skladem. To nám umožňuje velkou pružnost ve vztahu se zákazníky. Nepožadujeme žádné minimální objednávací množství a jsme schopni dodávat téměř okamžitě po obdržení objednávky. Další přidanou hodnotou je podglazurová dekorace za velmi výhodných podmínek,“ konstatuje Pavel Janák.

Firmě se daří i navzdory tomu, že ekonomická krize z posledních let postihla celý obor. V Evropě došlo ke krachu několika porcelánek, situace se negativně dotkla i České republiky.

Směr Asie a Jižní Afrika

Významnou část produkce podnik vyváží. Mezi nejdůležitější exportní trhy pro porcelánky patří Evropská unie, USA, Saudské Arábie, Rusko, Ukrajina, Maroko či Mexiko. V letošním roce začala vyvážet například do Jižní Koreje a Japonska. Dalším z nových trhů se letos stala Austrálie.

„Nikdy v minulosti jsme tam nevyváželi, tudíž tam naše značky nejsou známé. Začali jsme cíleným oslovováním potencionálních zákazníků. Jelikož jsme zaznamenali zájem, domluvili jsme se s CzechTrade na společné prezentaci na výstavě Fine Food Melbourne Australia,“ popisuje Ivana Záškodová začátek úspěšného exportu.

Právě pomoc agentury CzechTrade byla pro dobrý průběh zakázky klíčová. „CzechTrade nám byl velmi nápomocný. Kromě veškeré přípravy stánku v Melbourne nás jeho pracovníci také na výstavě fyzicky zastoupili a s pozvanými zákazníky jednali. Dále nám předali veškeré kontakty a informace o firmách, které výstavu navštívily. Poděkování patří zejména Vojtěchu Helikarovi, vedoucímu zastoupení CzechTrade v Sydney,“ oceňuje Ivana Záškodová.

Díky první zakázce se nyní karlovarské porcelánce rýsuje spolupráce s firmou z Nového Zélandu, která veletrh také navštívila. „Zatím jsme ve fázi posílání vzorků a vytipování vhodného sortimentu, ale vše vypadá velmi nadějně,“ věří obchodní a marketinková ředitelka. Ve spolupráci s CzechTrade chce firma pokračovat i v jiných teritoriích, v současnosti jsou její prioritou Asie, arabské země, Jihoafrická republika a Jižní Amerika.

Na inovacích spolupracují vysokoškoláci

Na zahraničních trzích firma uspěla také díky inovacím. Ty řeší společnost několika cestami. „Máme vlastní designéry, které si postupně sami vychováváme tak, aby rozuměli technologiím a specializaci pro hotely, restaurace a kavárny. Nenavrhují pouze design, ale musí vše dovést až ke konečnému výsledku, tedy výrobku. To znamená realizace přes 3D modely, konstrukci forem, vzorování a úpravy,“ vysvětluje Ivana Záškodová. Designéři se podílejí také na podpoře marketingu. 

Kromě toho firma spolupracuje s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou v Praze (VŠU) a začíná spolupracovat s plzeňskou a ústeckou katedrou designu keramiky a grafiky. Nárazově keramička spolupracuje s externími designéry, například s firmou Olgoj Chorchoj, která se obecně zabývá průmyslovým designem pro české firmy.

Dalibor Dostál