Plán rozvoje energetiky, který schválila maďarská vláda, stojí na čtyřech pilířích: rozšíření kapacit pro ukládání energie, modernizaci elektrické sítě, podpoře výstavby větrných elektráren a rozvoji geotermální energetiky.

Financování má být kombinací domácích zdrojů, uvolněných prostředků Evropské unie a soukromého kapitálu, přičemž vláda deklaruje, že z investic mají mít prospěch nejen energetické společnosti, ale i stát a místní samosprávy. V první fázi počítá vláda s využitím 868 miliard forintů (zhruba 57,5 miliardy korun) z uvolněných evropských fondů, především Nástroje pro obnovu a odolnost.

ExportMag.cz: Exportní aliance? Staví vzorové chytré město, šíří slávu českého piva

Na modernizaci elektrické sítě a instalaci chytrých měřidel vyčlenila vláda v rámci Nástroje pro obnovu a odolnost EU téměř 500 miliard HUF (33 miliard korun). Maďarská rozvojová banka již podepsala všech pět dotačních smluv se společnostmi Mavir, E.ON a MVM a vláda převedla Maďarské rozvojové bance celý schválený objem prostředků. Prostor pro zahraniční firmy zůstává spíše v subdodávkách technologií a specializovaných služeb pro tyto tři společnosti. Modernizace sítě má podle ministra hospodářství a energetiky Istvána Kapitánye důležitý význam pro bezpečné zásobování energií a zároveň umožní efektivnější připojování nových kapacit z obnovitelných zdrojů.

Součástí je i plošné zavádění chytrých elektroměrů, a to v hodnotě 54 miliard HUF. Žádost o bezplatné měřidlo bude moct podat kterýkoli odběratel, při spotřebě nad 4 000 kWh ročně se instalace stane povinnou. Chytrá měřidla jsou zároveň technickým předpokladem pro zavedení dynamických tarifů, které mají domácnostem umožnit plánovat spotřebu do období levnější elektřiny.

Rozvoj bateriových úložišť

Rozšíření kapacit pro ukládání energie má také přispět ke stabilnějším a spolehlivějším dodávkám elektřiny a lepšímu využití energie z obnovitelných zdrojů i mimo dobu, kdy svítí slunce nebo fouká vítr. Dotace na podporu realizace bateriových úložišť směřovaly i dříve, nicméně novým cílem je zvýšit kapacitu úložišť na 700 MW do roku 2027 a později na 3 000 MW, a to s rozpočtem 137 miliard HUF.

V oblasti akumulace je situace rozdělená na dvě odlišné části trhu. Segment síťových, tedy velkokapacitních úložišť je aktivní a má vyčleněný rozpočet, takže zde lze počítat s dalšími zakázkami na dodávky bateriových systémů, jejich instalaci a systémovou integraci do sítě. Rezidenční segment je oproti tomu momentálně pozastavený a bez jasného výhledu na obnovení, takže firmy zaměřené na domácí úložiště by měly vývoj zatím spíše sledovat.

Volnější pravidla pro vítr

V oblasti obnovitelných zdrojů energie vláda uvolňuje dosavadní omezení pro výstavbu větrných elektráren, jejichž rozvoj byl přísnými podmínkami v minulém desetiletí prakticky zablokován. V Maďarsku je v současnosti instalováno přibližně 330 MW větrného výkonu ve 37 lokalitách, zatímco cílem je dosáhnout do konce roku 2030 připojovací kapacity 4 000 MW.

První výzva nabízí přibližně 700 MW nové připojovací kapacity. Žadatelé budou muset nabídnout instalovaný výkon alespoň 14 MW a požadavek na připojení k síti v rozsahu minimálně 14 MVA, čímž vláda cílí především na větší investiční projekty. Při hodnocení žádostí bude výhodou finanční příspěvek dotčeným obcím, které se mohou zapojit také v rámci programu venkovského rozvoje sv. Štěpána; úspěšní žadatelé pak budou povinni umožnit vládou určenému energetickému společenství získání 25procentního majetkového podílu. Požadované finanční záruky bude možné doložit bankovní garancí, a to bez nutnosti hotovostní kauce.

Vláda zároveň rozšiřuje počet takzvaných zjednodušených oblastí z osmi na 25 okresů, kde se povolovací lhůty výrazně zkracují. I zde však nadále platí ochranná vzdálenost 700 metrů od obytných zón a výjimky se nevztahují na chráněná území, lokality výskytu chráněných druhů ptáků a netopýrů ani na vojenské prostory.

Podpora geotermálním zdrojům

Maďarsko přijalo Národní geotermální koncepci již v roce 2024 a nová vláda pokračuje v podpoře projektů, jako jsou první vrty a sdílení geologického rizika, bezúročné úvěry pro hlubinné i mělké geotermální projekty, financování geotermálních teplárenských a případně elektrárenských systémů. Ministr Kapitány nově oznámil změny směřující k odstranění dlouhotrvajících administrativních překážek v povolovacím řízení, aby bylo možné geotermální teplo více využívat pro vytápění obytných domů, veřejných institucí i průmyslových provozů. Konkrétní výzvy nebo objemy financí zatím vyhlášené nejsou, jde ale o segment, který stojí za sledování.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Budapešti (Maďarsko). Autorky: Anastázie Kantorová, stážistka, Pavla Kačenová, ekonomická diplomatka.