Makléři na tapetě: Můžeme se těšit na zlepšení?

Realitní trh se dočkal vytoužené změny – novely realitního zákona, která zpřísní pravidla pro výkon profese realitního makléře.

Právě dosavadní absenci jasně definovaných pravidel můžeme dávat do souvislosti s nespokojeností s kvalitou služeb realitního trhu. 

Nová právní úprava by měla neseriózní realitní kanceláře vytlačit a především zamezit tomu, aby práci makléře mohl vykonávat prakticky kdokoli bez stanoveného vzdělání a zkušeností. 

Co můžeme očekávat?

Hlavním záměrem novely je vyšší ochrana klientů a celkové zkvalitnění realitních služeb. Zaručena tak má být bezúhonnost realitních kanceláří a makléřů a stanovení jasných pravidel a rozsahu poskytovaných služeb pro výkon této činnosti. Povinné také bude uzavření pojistné smlouvy a odpovědnosti za škodu. V praxi tedy nově vznikne povinnost uhradit klientovi penále v případě újmy způsobené výkonem realitního zprostředkování.

Novela také vyžaduje odborné vzdělání realitních makléřů. Dosud mohl pozici realitního makléře vykonávat v podstatě každý jako živnost volnou. Nově bude vyžadována živnost vázaná s patřičnou kvalifikací, tedy vzděláním, minimální praxí nebo složením státní zkoušky. Příslušná kvalifikace makléřů bude ověřitelná ve veřejně dostupném seznamu. 

Velmi podstatnou změnou pro práci realitních kanceláří je regulace úschovy kupní ceny, která má snížit riziko zpronevěry.

V Česku je největší počet makléřů na obyvatele v rámci Evropské unie. Přitom bylo jednou z posledních zemí EU bez regulace makléřské profese. 

Jsou změny komplexní?

Další dílčí změny se týkají změn v dokumentaci obchodního případu, zprostředkovatelské smlouvy, rezervační smlouvy a v neposlední řadě kupní a úschovní smlouvy. Úschova u realitní kanceláře může být realizována jen na písemnou žádost klienta a být zajištěna smlouvou, pojištěna a vedena v záznamu o úschovách.

Na novelu se musely postupně připravit i realitní kanceláře. „Pokud byl makléř řádně proškolen a pracoval v systému pravidelného vzdělávání, moc změn se ho netýká. Velká změna to ale je pro nováčky v realitním zprostředkování, kteří musejí splnit odbornou zkoušku, popřípadě musejí mít vysokoškolské vzdělání ve stavebním oboru, ekonomii nebo právu,“ vysvětluje Jan Kunz, regionální ředitel Realitní a investiční skupiny STING.

Na jedné straně novela díky změnám zvyšuje ochranu klienta. Na druhou stranu zákon plošně nevyřeší kvalitu práce makléřů. 

Filip Schroll, který má na starost business development realitní platformy Cincink, k tomu říká: „Je jasné, že díky vázané živnosti skončí část špatných makléřů, ale s nimi i mnoho kvalitních, kteří to nedělají jako hlavní činnost – ‚garážový makléř‘ automaticky neznamená nekvalitní. Ti makléři, kteří svou činnost vykonávají nekvalitně či neeticky, získají živnost díky praxi bez problémů a z trhu jen tak nevymizí. Proto si myslím, že zkouškou profesní způsobilosti by měli projít všichni, kteří tuto činnost vykonávají.“

Co chybí? 

Odborníci se shodují, že v zákoně chybí například centrální profesní sdružení (něco jako Česká komora architektů), ve kterém by byla povinná účast, což by umožnilo lepší kontrolu práce a kvality jednotlivých makléřů, nabídlo řadu odborného vzdělávání a pomáhalo propagaci profese.  Z mnoha aktuálních reakcí je také patrné, že živnostenské úřady nejsou na novelu připraveny a makléři jsou nyní v nejistotě, jak živnost získat.

Jan Kunz za zásadní změnu novely považuje oporu v zákoně, kde je řečeno, co by měl realitní zprostředkovatel zajistit. Pokud makléř dělá dobře tuto službu a řemeslo, v konečném zúčtovaní na tom vydělá jak kupující, tak i prodávající.

Převzato z časopisu Profit.




• Témata: Ochrana spotřebitele
• Oblasti podnikání: Správa majetku, nemovitosti
• Teritorium: Česká republika