Pro zahraniční firmy nabízející inovativní řešení s vysokou přidanou hodnotou tak mohou představovat zajímavý a perspektivní trh daleko přesahující tradiční představu ostrovního turistického ráje.

Maledivy jsou v Česku vnímány především jako exotická turistická destinace. Za tímto obrazem se skrývá relativně vyspělá ekonomika s HDP ve výši 7,7 miliardy USD. HDP na obyvatele přesahuje 14 600 USD a meziroční růst ekonomiky loni činil 6,3 procenta, což z Malediv dělá jednu z nejbohatších států jižní Asie.

Země s přibližně 530 tisíci obyvateli zaznamenala v roce 2025 rekordních 2,25 milionu zahraničních návštěvníků, přičemž cestovní ruch tvoří zhruba pětinu HDP a představuje hlavní zdroj devizových příjmů státu.

ExportMag.cz: Nepál, Indie i Bangladéš. Kde mají nejvíc státních svátků a jak to ovlivňuje byznys?

Současně však hospodářství čelí strukturálním výzvám v podobě vysoké závislosti na dovozu, fiskálních deficitů, zadlužení a citlivosti na vnější šoky. Vláda proto prosazuje reformy zaměřené na fiskální konsolidaci, modernizaci infrastruktury a diverzifikaci ekonomiky. Rostoucí objem investic směřuje zejména do obnovitelných zdrojů energie, vodního hospodářství, zdravotnictví, letištní infrastruktury a digitalizace. Právě tyto sektory, společně s nově se rozvíjející oblastí satelitních a kosmických technologií, vytvářejí zajímavé příležitosti pro české exportéry a investory nabízející technologicky vyspělá řešení.

Přirozený základ ekonomických vztahů

Významným faktorem česko-maledivských ekonomických vztahů je rostoucí počet českých návštěvníků, kterých na Maledivy každoročně cestuje přibližně 20 až 30 tisíc. Česko tak představuje zajímavý evropský zdrojový trh pro zemi, jejíž ekonomika je z velké části založena na cestovním ruchu.

Turistické resorty představují na Maledivách komplexní infrastrukturní celky fungující do značné míry jako samostatné ostrovní ekosystémy, které vyžadují vlastní výrobu a distribuci energie, systémy akumulace elektřiny, odsolování a úpravy vody, čištění odpadních vod, nakládání s odpady, logistiku, zdravotnické služby i pokročilá digitální řešení pro správu a řízení provozu. Rozvoj země je spojen také s rozsáhlými infrastrukturními investicemi.

Probíhá rozšiřování mezinárodního letiště Velana, výstavba nových letišť na regionálních ostrovech, rozvoj přístavní infrastruktury a projektů ochrany pobřeží. Rozšíření letiště Velana má zvýšit kapacitu na více než sedm milionů cestujících ročně. Významný je také projekt Greater Malé Connectivity v hodnotě přibližně 500 milionů USD, který představuje největší infrastrukturní projekt v historii země. Prostřednictvím mostů a navazující dopravní infrastruktury propojí hlavní město Malé s okolními ostrovy. Tyto investice potvrzují dlouhodobou snahu vlády modernizovat dopravní infrastrukturu.

Dynamický rozvoj cestovního ruchu, výstavba nových ostrovních resortů, modernizace letišť a důraz na udržitelnost zároveň zvyšují poptávku po moderních technologiích. Maledivy přitom většinu sofistikovaných výrobků, zařízení a technologií dovážejí ze zahraničí a disponují zákaznickým segmentem ochotným investovat do kvalitních produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou.

Energetická transformace a odolná infrastruktura

Rostoucí počet turistů, výstavba nových resortů a modernizace veřejných služeb zároveň vytvářejí tlak na transformaci maledivského energetického sektoru. Specifická geografie země vytváří v tomto ohledu mimořádné výzvy. Souostroví tvoří téměř 1 200 ostrovů rozprostřených na ploše více než 90 tisíc km² Indického oceánu, přičemž většina obydlených i turistických ostrovů funguje jako samostatné energetické celky bez vzájemného propojení přenosovou soustavou. Energetická bezpečnost země je proto dlouhodobě založena především na lokálních dieselových elektrárnách a dovozu pohonných hmot, což zvyšuje provozní náklady a vystavuje ekonomiku významné závislosti na cenových výkyvech na světových trzích.

Maledivská vláda navíc deklarovala ambiciózní cíl zajistit, aby do roku 2028 pocházela třetina spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména ze solárních systémů doplněných bateriovou akumulací. Za podpory Světové banky, AIIB a dalších rozvojových partnerů investují Maledivy stovky milionů dolarů do modernizace energetické infrastruktury a rozvoje solárních elektráren. Tuto transformaci podporují také mezinárodní programy, například iniciativa ASPIRE (Accelerating Sustainable Private Investments in Renewable Energy) zaměřená na rozvoj OZE a související energetické infrastruktury na jednotlivých ostrovech.

Prioritou je snižování spotřeby dovážené nafty, jež dosud zajišťuje převážnou část výroby elektřiny, a současně zvyšování odolnosti energetických systémů na jednotlivých ostrovech. Významnou roli v této transformaci hrají nejen obydlené ostrovy, ale také turistické resorty, které vzhledem ke své vysoké spotřebě energie patří mezi hlavní investory do moderních energetických technologií. Současně pokračují investice do ochrany pobřeží, rekultivace území a zvyšování odolnosti infrastruktury proti přírodním katastrofám. Energetická bezpečnost, ochrana pobřežních oblastí a klimatická adaptace jsou na Maledivách stále častěji vnímány jako součást jedné integrované agendy kritické infrastruktury.

Vesmírné technologie nacházejí praktické využití

Jednou z méně tradičních, avšak rychle se rozvíjejících oblastí jsou vesmírné a satelitní technologie. Pro ostrovní stát, jehož nejvyšší přirozený bod dosahuje pouze několika metrů nad hladinou moře a jehož území je rozprostřeno na rozsáhlé ploše Indického oceánu, představují data získaná z družic nenahraditelný nástroj pro efektivní správu území i ochranu přírodních zdrojů. Maledivy dlouhodobě čelí problémům spojeným s pobřežní erozí, stoupající hladinou moří, degradací korálových útesů a změnami mořských ekosystémů. Současně potřebují přesné a aktuální informace pro plánování nové infrastruktury, rozvoj turismu, ochranu rybolovných oblastí nebo řízení krizových situací během tropických bouří a dalších přírodních katastrof.

V této oblasti mohou moderní satelitní data a Earth Observation nabídnout konkrétní a praktická řešení. Satelitní snímkování umožňuje průběžné sledování změn pobřežních linií, monitorování stavu korálových útesů, mapování mořského znečištění či identifikaci rizikových oblastí ohrožených erozí nebo záplavami. Družicová data lze využít také pro správu chráněných mořských oblastí, optimalizaci rybolovu, plánování výstavby nových resortů nebo monitorování dopadů turistického ruchu na citlivé ekosystémy. S rostoucím významem konceptu „modré ekonomiky“ se navíc zvyšuje poptávka po digitálních nástrojích, které umožňují efektivně propojit ochranu přírody s ekonomickým rozvojem.

Další perspektivní oblast představuje využití satelitní navigace a družicové komunikace. Vzhledem ke geografické roztříštěnosti země vzniká poptávka po technologiích pro navigaci lodní dopravy, monitoring rybářských flotil, sledování pohybu plavidel, krizovou komunikaci či správu vzdálených ostrovů. Satelitní technologie mohou zároveň podporovat rozvoj takzvaných chytrých ostrovů, kde jsou digitálně propojeny energetické systémy, vodohospodářská infrastruktura, environmentální monitoring i turistické služby.

Pro české společnosti Maledivy nepředstavují pouze exotickou turistickou destinaci, ale také vhodné testovací prostředí pro aplikaci vyspělých technologických řešení v oblasti monitorování klimatu, ochrany pobřeží, správy mořských ekosystémů a digitální transformace veřejných služeb.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Dillí (Indie). Autor: Shimon Müller, ekonomický diplomat.