Martin Richter: ChatGPT je nečekaný budíček pro kreativní profese

Kreativní vzdělávání je jedním z projektů Inovačního centra Ústeckého kraje (ICUK). Jedním z partnerů kreativního vzdělávání je firma Aignos Martina Richtera zabývající se příležitostmi i riziky využívání umělé inteligence.

Společně s kolegou Ondřejem Hráchem začali pracovat na tvorbě vzdělávacích materiálů, které budou sloužit studentům a žákům k pochopení a především rozvinutí dovedností v oblasti umělé inteligence. Jak vypadají takové workshopy? Co na to říkají samotní studenti? A co definuje postoj lidí k AI?

Firma Aignos Martina Richtera | ICUK

Martine, co si máme představit pod pojmem Kreativní vzdělávání?

Kreativní vzdělávání má jasnou definici, která říká, že jde o proces, který prostřednictvím kulturních a uměleckých aktivit podporuje rozvoj kognitivních, sociálních a emočních schopností.

Dle mého pohledu se tedy jedná o způsoby učení, které nám přináší svobodu tvořit, rozvíjet se, přemýšlet mimo vymezené hranice a spolupracovat na komplexních úkolech. V našem pojetí se konkrétně jedná o interaktivní práci s generativní umělou inteligencí, která propojuje umění, technologie a celospolečenské etické otázky.

Jaká  byla vaše cesta k umělé inteligenci a proč jste založil AIGNOS?

Bude to znít jako klišé, ale můj vztah k umělé inteligenci velice ovlivnil Karel Čapek. V roce 2021 se k oslavám stého výročí uvedení Čapkova RUR konal Robothon – Hackni stroj a zachraň lidstvo, kde jsem se potkal se současným kolegou Ondřejem Hráchem.

100 let robota: Umělá inteligence pomáhá proti fake news i lidem s Alzheimerem

Nápad na tvorbu vzdělávacích materiálů z Robothonu jsme dále rozvíjeli na inovačním maratonu Nakopni Prahu, který jsme využili k prvnímu pilotování a zpětné vazbě. Jelikož jsme získali tři ceny poroty a pozitivní feedback, měli jsme potvrzené, že se vydáváme správným směrem.

V AIGNOS pořádáte workshopy např. pro základní školy na téma digitální gramotnosti, kritického myšlení a kreativity. Dokážete nám přiblížit, jak takový workshop pro mladé žáky vypadá?

V současné době se primárně věnujeme konceptu „Tvoříme s umělou inteligencí”, při kterém se žáci osmých a devátých tříd a středních škol seznamují s možnostmi generativní AI. Během čtyřhodinových vzdělávacích workshopů zjistí, na jakých principech AI funguje, kde se s ní mohou setkat a jaké nabízí příležitosti k vlastní tvořivosti.

Ve spolupráci s různými aplikacemi (ChatGPT, Midjourney, THEaiTRE, Dalle-2…) si tak každý může vyzkoušet napsat povídku či námět na divadelní hru, komponovat hudbu nebo tvořit zcela originální obrazy. Všechny interaktivní úkoly mají účastníci workshopů k dispozici v přehledné webové aplikaci, která byla k tomuto účelu speciálně vyvinuta.

Další aktivitou, kterou si studenti v rámci workshopů vyzkouší, je interakce s digitálními personami. V rámci podpory kritického myšlení si například mohou popovídat s fiktivním AI kandidátem na prezidenta. Důraz je samozřejmě kladen na tvořivost a rozvoj nových kreativních dovedností.

Ilustrační fotografie

Celý čtyřhodinový program je zakončen tvorbou vlastních kreativních projektů – ty nejlepší budou na konci školního roku představeny na interaktivní výstavě. 

Zůstaňme ještě u studentů. Během letní akademie Skills for the future jste edukovali zúčastněné ohledně témat – sociální sítě, digitální identita anebo technologický well-being. Jak se z vaší zkušenosti na tato témata dívá nastupující generace, která vyrostla na sociálních sítích a digitální detox jim připadá mnohdy nereálný?

Díky podpoře Ministerstva kultury můžeme v tomto školním roce navštívit školy po celé republice, což nám nabízí trochu širší obrázek. Z našeho screeningu vyplývá, že si většina mladých myslí, že by se ve školní výuce měli více věnovat moderním technologiím, což potvrzuje i moje osobní zkušenost. Žáci znají poměrně dost pojmů, ale nemají je ukotvené v souvislostech.

Když se na workshopech v kontextu strojového učení bavíme o algoritmickém doporučování obsahu, personalizovaném feedu sociálních sítí, vzniká docela dost „aha-momentů”. Je vidět, že si rizika spojená s technologiemi i umělou inteligencí v jisté míře uvědomuji, ale chybí jim ucelené informace a kritický nadhled ohledně jejich fungování. Přesně to se s naším projektem snažíme měnit.

Vy také stojíte za projektem – Artur Robotnik, což je prezident, kterého vytvořila umělá inteligence. Byl tento krok marketingovým počinem anebo se na takovou budoucnost máme připravit?

Ani jedno (smích). Naši digitální personu fiktivního kandidáta na prezidenta využíváme pro vzdělávací účely. Je to totiž skvělá možnost, jak konkrétně ilustrovat příležitosti i omezení generativní umělé inteligence a konverzačních systémů. Rozhodně si nemyslíme, že by AI prezident byl vhodnější kandidát než člověk.

Ilustrační fotografie

O umělé inteligenci se s mladými lidmi chceme bavit v různých kontextech, a tak jsme využili personu prezidentského kandidáta, která je velmi aktuální. Pracujeme ale i s jinými personami, které budeme postupně představovat.

S Arturem ovšem nevyrážíme jen do škol. Navštěvujeme i technologické konference, veletrhy moderních kutilů i debaty prezidentských kandidátů. Musím tedy připustit, že „AI prezident” na těchto akcích v jistém smyslu funguje jako komunikační zkratka pro naše AI vzdělávací projekty.

Mám tu také filozofickou otázku – co formuje náš vztah k AI? Proč si někteří lidé představují terminátora a jiní v ní vidí příležitost např. pro zefektivnění medicíny?

Lidé se přirozeně staví buď na stranu techno-optimistů nebo techno-skeptiků. Tyto přirozené tendence vždy zesiluje vlastní technologická zkušenost, ale svůj vliv má i popkultura a clickbaitové titulky v médiích. 

A vy sám vidíte AI jak? Dobrý sluha zlý pán?

Dynamický vývoj AI může být pro každého z nás i pro společnost jako celek velkou hrozbou, ale také velkou příležitostí. Jsme nyní na počátku něčeho opravdu velkého, a tak je důležité, jak s danou situací naložíme. Já sám se snažím být prozíravým optimistou. Tento postoj umožňuje nepřehlížet problémy a zároveň očekávat, že se stanou dobré věci – tedy pokud o ně budeme pečlivě a systematicky usilovat. 

Ilustrační fotografie

Pro jaké účely používáte vy osobně nástroj Chat GPT3 od OpenAI?

Jako designér využívám širokou paletu nástrojů generativní AI, která mi pomáhá hlavně s ideací a tvůrčím procesem. Po generátoru GPT3 je ChatGPT zase o něco lepší a už se začíná podobat plnohodnotnému copywriterskému nástroji, který lze využít na samotné copy, konzultaci nápadů, tvorbu promptů pro generátory obrazu i k hledání různých technických řešení.

Je to fascinující… Možností využití je samozřejmě mnohem víc, ale je důležité zhodnotit, zda se jednotlivé funkce dají zařadit do klasické pracovní flow, protože jinak hrozí nebezpečí, že se u ChatuGPT člověk v úžasu zasekne na pár hodin, ale práce stále není hotová (smích).

A s aktuální zkušenosti z tohoto nástroje – přijdou o práci dříve kreativci anebo lidé ve výrobních firmách?

Před pár lety byla obecná shoda na tom, že kreativní profese budou nezastupitelné a hrozba automatizace se v těchto oborech setkávala spíš s pozdviženým obočím. Nyní přišel (pro mnohé zcela nečekaný) „wake up call”. Nicméně stále se jedná o nástroj, který nám sám od sebe práci nevezme. Vezme nám ji člověk, který si tyto nástroje dokáže osvojit.

Co vás teď čeká v nejbližších dnech?

V příštích týdnech budeme s kolegy lektory vyrážet na workshopy za studenty i na setkání učitelů. Zároveň si stále vyhodnocujeme feedback od studentů, pedagogů, lektorů i našich garantů, takže nás čekají drobné revize naší aplikace. V neposlední řadě budeme připravovat výstavu studentských AI projektů, kterou doprovodí umělecká soutěž a bude se konat na konci školního roku.

Zdroj: Inovační centrum Ústeckého kraje

• Teritorium: Česká republika | Ústecký kraj
• Oblasti podnikání: Věda, výzkum a vývoj

Doporučujeme