„Hlavní myšlenkou je, že pokud chov zvířat bude vyžadovat méně zdrojů, krmiv, antibiotik a dalších vstupů, sníží se také jejich plýtvání,“ vysvětlil koordinátor projektu HoloFood Thomas Gilbert z univerzity v Kodani.
Akademici vycházejí z předpokladu, že evropská populace konzumuje dvakrát více masa než před 50 lety a spotřeba bude růst. Kromě udržitelnosti je potřeba živočišnou výrobu optimalizovat, aby chovy dávaly co nejvíce masa. To znamená co nejvíce snížit vstupy a maximalizovat výstupy.
K tomu má pomoci například využívání probiotik, jež upravují střevní mikroflóru. „Existuje stále mnoho neznámých faktorů, které ovlivňují produkci potravin živočišného původu. Zejména se jedná o využití přírodních doplňků, jako jsou pre- a probiotika, jež zlepší zdravotní stav zvířat,“ dodal Gilbert.
Probiotika – živé organismy přidávané do potravin či krmiv, které mají příznivě ovlivnit zdraví konzumenta zlepšením rovnováhy jeho střevní mikroflóry
Prebiotika – nestravitelné složky potravin, které podporují růst nebo aktivitu střevní mikroflóry, a zlepšují tak zdravotní stav konzumenta
Zdroj: Wikipedia
HoloFood spojuje deset akademických pracovišť v Dánsku, Německu, Španělsku, Polsku, Norsku a Británii. Vědci se zaměřují na působení přírodních doplňků v krmivech na molekulární úrovni zvířat a lepší pochopení jejich fyziologických procesů.
V této fázi projektu se zaměří na chovy kuřat a lososů. Odborníci zkoumají, jak na genové úrovni tato zvířata reagují na doplňky v krmivech. To má pomoci optimalizovat jejich použití v praxi. Cílem je omezit spotřebu krmiv. Nový přístup má také například zlepšit poměr svaloviny na úkor tuků. Produkce masa by se měla zlevnit a zároveň být zdravější.
Projekt začal letos v lednu, skončit má na konci roku 2022. EU na něj přispěla částkou 9,86 milionu eur (254 milionů korun).
Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák