English version
Mauricius se totiž tradičně zařazuje mezi finanční centra jižní polokoule. V celkovém hodnocení dosáhl 70 bodů ze 100, což představovalo mírné zhoršení oproti roku 2020, kdy dosáhl 79 bodů. Na prvním místě se tradičně umístila Jihoafrická republika a hned vzápětí za Mauriciem Nigérie. Do první pětice zemí se dostala také Ghana a Uganda.
V aktuální zprávě o finančních trzích Absa je Mauricius hodnocen jako země s robustním právním a tržním prostředím tlumeným nízkou likviditou. Nejlepší hodnocení (90 bodů) si Mauricius vysloužil v kritériu zákonnosti a vymahatelnosti standardních a rámcových dohod finančních trhů.
Země si také vede dobře z pohledu transparentnosti trhu, daňového a regulačního prostředí (83 bodů). Mauricius má tradičně jeden z nejlepších daňových režimů, protože se jedná o daňový ráj, poskytuje výjimku z platby daně na dividendy a také má mnoho uzavřených dohod o zamezení dvojího zdanění.
Ve dvou kategoriích naopak musí vyvinout větší úsilí, což se týká přístupu k devizám (55 bodů) a v hloubce kapitálového trhu (57 bodů). Mauricius již nabízí udržitelné finanční produkty, nicméně jejich variabilita není tolik široká, např. stále nejsou k dispozici udržitelné ETFs (burzovně obchodovatelné fondy) a udržitelné podílové fondy.
K největším příležitostem v Africe patří lusofonní státy
Oproti roku 2020 Mauricius zlepšil svou akciovou tržní kapitalizaci z pohledu podílu na HDP ze 42 % na 79 %. Mauricius je také pokročilejší oproti ostatním zemím v regionu v přístupu k digitalizaci svého finančního trhu. Na konci roku 2020 upravil svou legislativu tak, aby se digitální měna centrální banky (CBDC) stala zákonným platidlem a nyní pracuje na právních předpisech upravujících virtuální majetek. Centrální banka také vyvinula licenční strukturu pro custodiany a standardy pro vydávání bezpečnostního tokenu.
V hodnocení makroekonomického prostředí se Mauricius mírně zhoršil, a to kvůli negativním dopadům pandemie covid-19 na jeho ekonomiku. Mauricius je totiž významně závislý na turistickém ruchu, jehož podíl na HDP je přes 24 % a zaměstnanost v tomto oboru dosahuje až čtvrtiny místních obyvatel. Celkový vývoj za rok 2021 však předběžně ukazuje pozitivní výsledky, protože se očekává mírné zrychlení ekonomického růstu díky rychlé reakci vlády a jejím investicím, postupnému otevírání země a také díky snaze dále rozvinout fintech služby.
Index hodnocení finančních trhů Absa si od svého zavedení v roce 2017 vydobyl významné postavení pro hodnocení příležitostí pro mezinárodní investory, kteří zamýšlejí svůj vstup na africký trh. Jeho hodnocení je komplexní a zaměřuje se na hodnocení otevřenosti a atraktivnosti 23 zemí napříč celým kontinentem.
Mezi hlavní pilíře patří hloubka kapitálového trhu, přístup k zahraniční měně, tržní transparentnost, daňové a regulatorní prostředí, schopnosti místních investorů, makroekonomické příležitosti, zákonnost a vymahatelnosti standardních a rámcových dohod finančních trhů.
Pro české společnosti pohybující se na finančních trzích se zájmem o investování může toto hodnocení Absa přiblížit, jaká je reálná situace na mauricijském finančním trhu a poukázat na jeho pozitivní i negativní stránky. Celý report lze stáhnout na odkazu Oficiálního fóra monetárních a finančních organizací OMFIF.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Pretorii (Jihoafrická republika). Autorka: Kristýna Maina Chvátalová, ekonomická diplomatka.
