Mechanismus komoditní rovnováhy je novou výzvou pro export do Indonésie

Indonéská vláda sice deklaruje ochotu k liberálnímu obchodu, stejně jako určitou politickou nevyhraněnost vůči obchodním stranám, což podpoří i legislativami o investičním prostředí, i pod svícnem bývá tma.

Z řady nepříjemných obchodních překážek nově vystupuje relativní novinka, známá jako mechanismus komoditní rovnováhy. Co je jeho cílem, komu pomůže, a komu uškodí?

Ilustrační fotografie

Indonéská vláda zavádí mechanismus komoditní rovnováhy, který obnáší reformu vydávání jak dovozních, tak vývozních licencí. Další protekcionistické opatření opět cílí na pokrytí domácí spotřeby pokud možno primárně z vlastních tuzemských zdrojů, a potažmo průmyslový rozvoj země.

V roce 2022 se pilotně mechanismus v indonéské bahase známý pod zkratkou „NK“ odzkoušel na pěti položkách – cukru, soli, masu, rýži a rybích produktech. Již tehdy se hovořilo o potenciálu této obchodní překážky zregulovat dovoz a vývoz až 4 000 produktů. Kromě zjevného rozporu s pravidly WTO, je zde pochybnost nad systémovostí nástroje, kdy o udělení licencí budou rozhodovat odborné rezorty společně s Ministerstvem obchodu na ad hoc bázi.

Optická kabeláž od výrobce z Jihlavska slouží vojskům NATO i armádě Ukrajiny

Při znalosti spolupráce různých rezortů při vydávání naprosto operativní dokumentace při zdánlivě zaběhnutých postupech souvisejících na příklad s procesy při odbavování na Celní správě, pak lze očekávat, že půjde o nadmíru zdlouhavý rozhodovací proces hraničící s praktickým zákazem vývozu/dovozu daného HS kódu.

Ambicí mechanismu komoditní rovnováhy je být do budoucna nejen podkladem pro vydávání licencí, avšak hlavním nástrojem pro tvorbu zahraničně-obchodních politik, plánování tuzemské výroby, a centrální databází statistik o národní spotřebě, v konečném důsledku pak poslouží jako referenční databanka pro rozvoj průmyslu.

Po technické rovině se o licence bude žádat skrze systém známý pod zkratkou SNANK, která v indonéštině jinak znamená šťastný. Odtud pak jízlivé vtipy o paradoxním neštěstí systému, který především stojí na správě dat, která ale v Indonésii jinak tradičně pokulhává v ohledu odhadu národní produkce, ale i produktivity. Při jejím stanovení, ať už s jakoukoliv akurátností, bude pravděpodobně preferována domácí produkce nad dovozem a stanovená dovozní kvóta bude očekávatelně zlomkem potřeby tuzemského trhu.

Ilustrační fotografie

Plnému spuštění mechanismu zatím bránilo jen dosud nepřijaté rozhodnutí Ústavního soudu k zákonnosti legislativy Omnibus Law, v jehož rámci nařízení vznikalo. Jejím nahrazením prezidentským dekretem v prosinci 2022 se však cesta k tomuto protekcionistickému nástroje odblokovala.

Rok 2023 představuje mezník v implementaci mechanismu komoditní rovnováhy, který se nyní rozšiřuje na 24 komodit (nových 19 položek platných od ledna 2023: ocel, legovaná ocel a návazné výrobky; pneumatiky; plast jako surovinový materiál; suroviny pro výrobu alkoholických nápojů; mobilní telefony, tablety, příruční počítače; elektronika; barevné tiskárny, kopírovací stroje, další přístroje s barevným tiskem; kukuřice; lubrikanty jako surovinový materiál; sacharin a cyklamát; slínkový cement a cement; obuv; vstupy pro výrobu roušek a roušky; textil TPT; batik a textil s motivy batiku; oděv a oděvní doplňky; jiná paliva; olejové palivo; zemní plyn).

Nařízení připomínající časy válečné ekonomiky nikterak nevychází ani z hospodářské ani z potravinové krize, koresponduje spíše s dlouhodobým protekcionistickým trendem obchodní politiky Indonésie. Ta se nyní výrazně propsala především do ocelářského byznysu. Tomu dlouhodobě konkuroval levný dovoz, často údajně překračující hranice pod jiným HS kódem, s jinou dovozní celní sazbou, či rovnou „pančovaný“  resp. legovaný o příměs bóru či pryskyřice, a tím konkurující tuzemsky vyráběné oceli o téměř čtvrtinu nižší cenou.

Právě indonéský ocelářský průmysl má na nařízení profitovat nejvíce. Odborníci se však přou o nárůst nákladů výroby při vyřazení levné čínské oceli, stejně jako o nedostatečné tuzemské kapacity.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Jakartě (Indonésie). Autorka: Mgr. Alena Štojdlová, ekonomická diplomatka.

• Teritorium: Asie | Indonésie | Zahraničí
• Oblasti podnikání: Obchod

Doporučujeme