Zakladatel firem DNAi a Tekies nám představil, co už se teď v rámci AI děje, ale taky zajímavé postřehy o tom, kam AI nikdy nepronikne. Co zaznělo na Stage Talk i po ní?

Kombinace umělé inteligence a starých metod

Pavel Wimmer společně se svým týmem nasazuje AI tam, kde klasické metody zpracování dat pomocí Business Intelligence nestačí. Kombinují nové možnosti, které přináší umělá inteligence, s klasickými matematickými a statistickými metodami. Díky tomu zefektivňují práci největších českých firem i státního sektoru.

Jak se dívat na zavádění AI ve firmě

Pokud i vy uvažujete o zavedení umělé inteligence ve firmě, inspirujte se metodou Capability Assessment, kterou Pavel s týmem vytvořili. Dívají se díky ní na AI projekt z více úhlů pohledu:

• Dává nápad smysl byznysově?
• Je jeho realizace součástí vize firmy?
• Má podporu uvnitř společnosti?
• Má na projekt firma infrastrukturu?
• Jsou ve firmě potřebné kompetence?
• Bude lepší použít AI, nebo jiné metody?

Dalšími důležitými kritérii je to, jak velký přínos bude daný projekt mít a náročnost realizace. I to rozhoduje o tom, jestli Pavel Wimmer s týmem doporučí AI zavést.

AI agenti mění pravidla hry. Některé firmy kvůli nim zaniknou, jiné naopak vzniknou

Pavel založil DNAi a Tekies v roce 2018. Je vůbec něco, co ho ve světě umělé inteligence ještě překvapí?

„Dřív bylo na klasický projekt potřeba celá řada rolí. Dnes vidím, že naši nejšikovnější kolegové zvládnou s agenty práci, na kterou bylo dřív potřeba deset lidí. Co je ale zajímavé, a čím se teď hodně zaobíráme, je, že dobře nastavený systém agentů dokáže firmám přepsat staré systémy,“ uvedl Pavel Wimmer. 

Hromadné rozšíření umělé inteligence ve firmách: Co zaručuje návrat investice do AI?

Tzv. legacy systémy jsou častým kamenem úrazu firem i státní správy. Jde o systémy vyvíjené i před 20 a více lety na míru v programovacích jazycích, které se už nepoužívají, a organizace jsou tak závislé na jednom dodavateli.

„Překvapilo mě, že agenti zvládnou něco takového zpracovat a převést do moderních technologií. To je něco, co si myslím, že bude v blízké budoucnosti hodně zajímavý obor a začnou se objevovat firmy, které budou pomáhat se zbavovat těchto starých systémů,“ dodává.

Bezpečnost a kritické myšlení, aneb za vším hledej člověka

S větším využíváním AI a agentů se účastníci komunity přirozeně zajímali také o bezpečnost. Pavel uvedl příklady z praxe – jsou firmy, které pracují s extrémně citlivými daty a mají je pouze na vlastních serverech, jsou organizace, které nemají problém mít data v cloudu, a pak jsou ty, které úložiště kombinují.

Bezpečnost se ale netýká jen uložení dat, ale samotných zaměstnanců. Pavel upozornil na tzv. shadow AI: „Občas vidím i to, že se firma brání zavedení umělé inteligence a lidi jsou kreativní – zaplatí si modely sami. Je proto potřeba k tomu přistoupit rozumně, komunikovat o bezpečnosti a o tom, proč je něco zakázané.“

V rámci Stage Talk s Pavlem Wimmerem ale zaznělo mnohem víc. Pusťte si záznam a zjistěte třeba to, proč se lidi občas raději baví s robotem než s člověkem.

Nestaneme se otroky technologických gigantů a AI?

Mimo Stage Talk jsme se Pavla zeptali ještě na to, kde vidí budoucnost AI. První otázka mířila na závislost na technologických gigantech. Pokud tokeny, které agenti potřebují pro svou práci, ze dne na den zdraží, nebude firma v podobném vendor-locku jako nyní s klasickým softwarem?

„Produkty, které vytváříme, děláme jako tzv. multi-cloud řešení. To znamená, že když si zákazník vezme řešení od nás, má absolutní svobodu v tom, jestli využije Microsoft Azure, AWS nebo Google. Pokud dojde k nějakému radikálnímu zdražení, nebo například by byl omezen přístup k tokenům, je firma schopná migrovat na on-premise řešení, nebo do jiného cloudu.“

Naše závěrečná otázka pak mířila trochu do filozofie, protože Pavel mluvil o zkušenostech s projekty ve zdravotnictví nebo na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Kolik toho o nás bude AI vědět?

„Myslím, že toho bude vědět víc než my. Nebo alespoň já mám omezenou paměť a myslím, že budeme překvapení, co všechno bude vědět, nebo už ví. Když vezmu sílu predikčních algoritmů, tak AI bude schopná i predikovat.“ Není to až děsivé? Pavel uzavírá: „Jako každá technologie bude AI zneužitelná, a proto je potřeba nad jejím využitím přemýšlet a používat ji rozumně.“