A právě tady tým v RoboTwin našel příležitost – umožnit těm, kteří rozumí výrobě, stát se tzv. učiteli robotů a přenášet své know-how do automatizace. Jak se jim to celé povedlo a v čem jim na cestě k úspěchu pomohly Technologická agentura České republiky a evropský nástroj EIC Akcelerátor? Přečtěte si celý rozhovor s Megi Mejdrechovou, zakladatelkou startupu, a nechte se inspirovat.
Robotika, nebo žurnalistika? V jednu chvíli jste stála před tímto rozhodnutím. Co nakonec rozhodlo, že jste zvolila Fakultu strojní na ČVUT? Nelitovala jste někdy svého výběru?
Začala jsem studovat obě vysoké školy, protože jsem si nechtěla nechat ujít příležitost poznat, o čem každý z těch dvou rozdílných světů je. Hned v prvním semestru jsem si ale udělala jasno, že se chci naplno věnovat technice. Pamatuju si ten intenzivní pocit, že se každý den učím něco nového, že mě to hrozně baví a že nabírám jednu novou schopnost za druhou. Tenkrát jsem ještě nevěděla, čemu přesně se budu profesně věnovat, ale cítila jsem, že technika mi dává užitečné nástroje, koncepty a vědomosti, které pak budu mít k dispozici.
Studium na ČVUT je nastavené tak, že kolik mu věnujete času, tolik si z něj odnesete. A tak jsem žurnalistiku pustila k vodě. Navíc jsem zjistila, že ty dva světy zas tak odlišné nejsou, a z toho poznání dnes benefituji. Budování startupu totiž není jen o technologiích. Jako zakladatel musíte umět pracovat s informacemi, dělat rozhovory se zákazníky, umět se ptát, ověřovat a zjišťovat širší kontext. A taky musíte dokázat odprezentovat svůj produkt jako příběh tak, aby vám lidé věřili.
Projekt SprayGym, robotické lakování s automatickým generováním robotických programů ukazuje, že roboty lze učit i zcela netradičně – z pohybu lidí. Co byl klíčový moment nebo nápad, který celý vývoj posunul z laboratoře do praxe?
SprayGym je jeden z milníků naší dlouhodobé práce. Cílem je rozšířit na mezinárodní trh technologii pro jednoduché učení průmyslových robotů. Chceme, aby se automatizace stala efektivní a konečně dostupnou třeba i pro provozy s vysokou variabilitou produktů a menšími sériemi. Klíčové pro nás obecně je, že vidíme poptávku těchto provozů a zároveň jejich frustraci z toho, že klasické metody automatizace pro ně často selhávají.
RoboTwin: Češi, kteří učí roboty učit se jako lidé
V případě projektu SprayGym jsme konkrétně viděli možnost spolupracovat s jednou průmyslovou lakovnou. Ve výrobě mají tisíce unikátních produktů, a proto je prakticky nemožné psát pro každý z nich klasické robotické programy. Jsou tak závislí na lakýrnících, kteří vše dělají ručně, což je těžká, nepříjemná a zodpovědná práce, na kterou se téměř nedají sehnat lidi. Rozhodli jsme se proto vývoj našeho řešení pro automatické generování lakovacích programů akcelerovat a ověřit přímo v jejich provozu.
Máte v plánu dále rozvíjet robotické řešení na automatizaci lakování? Jaké inovace technologii případně čekají?
Ano, dnes máme na trhu dostupné už dva naše nástroje pro učení robotů. RoboTwin je určený specificky pro lakovny, a to jak pro mokré, tak pro práškové lakování. RoboTeach je univerzálnější, nevyžaduje žádnou specifickou technologii a dá se použít i v jiných oblastech, například na broušení nebo leštění. Oba nástroje fungují na principu: „předveď – vygeneruj – robotizuj”, takže pro první produkt v sérii předvedu ukázku pohybu a zbytek série už zvládne dělat robot automaticky.
Řešení, které jsme validovali v projektu SprayGym, a na kterém dále pracujeme, je ještě o něco pokročilejší. Umožňuje navrhovat robotické programy čistě z analýzy geometrie produktu. Využívá přitom know-how získané z předchozích ukázek pohybu od lakýrníků, ale pro nový produkt už nutně další ukázku pohybu nepotřebuje. Tím pádem je řešení opět o něco efektivnější.
Mají o vaše řešení firmy zájem?
Ano. Dnes máme několik zákazníků v Evropě, hlavně Česku a v regionu DACH, kteří používají RoboTwin a RoboTeach na lakování a broušení. A pak jsou produkce, jejichž výrobní operace se prostě klasicky naprogramovat nedají. Buď proto, že mají tisíce různých produktů, nebo protože je požadovaný pohyb robota natolik složitý, že ho ani nejde popsat, jen ukázat.
Takové firmy si nás častou najdou sami, někdy i z druhého konce světa. Na jaře jsme například instalovali zařízení v Mexiku, v létě jsme poslali náš produkt do Kanady. Pokročilejší varianta produktu, která navazuje na výsledky projektu SprayGym, zatím není komerčně dostupná, ale v průběhu příštího roku ji začneme pilotovat na vybraných provozech.
Váš projekt získal podporu TA ČR a expertní koučink v Programu SIGMA. Co vám tato podpora konkrétně umožnila – a jak moc pro vás byla důležitá při cestě až do evropského EIC Akcelerátoru?
V projektu podpořeném v Programu SIGMA jsme realizovali ověření naší nové pokročilejší varianty produktu v praxi v průmyslové lakovně. Validace, jak technologická, tak byznysová, je klíčová pro správné směřování dalšího vývoje. Díky tomu jsme zpřesnili definici produktu i cílový trh a hlavně si potvrdili, že má naše řešení obrovský potenciál. Jen v Evropské unii dnes pracuje 30 milionů lidí ve výrobě, ale zájem o těžkou manuální práci pochopitelně klesá.
Proti tomu jde trend onshoringu (proces přesouvání výrobních nebo servisních operací zpět do domovské země společnosti, obvykle ze zahraničí). Výsledkem je, že evropský výrobní průmysl přestává být konkurenceschopný. Tento obrovský problém si naplno uvědomujeme, a právě proto vyvíjíme řešení – jednoduchou, efektivní a udržitelnou metodu robotizace.
Program SIGMA: TA ČR opět podpoří podniky věnující se aplikovanému výzkumu a inovacím
Je to ambiciózní projekt s obrovským potenciálem dopadu. Díky plug-in mechanismu TA ČR Programu SIGMA jsme po validaci v provozu zároveň splnili první kolo výběrového řízení do EIC Akcelerátoru, tzv. short proposal. EIC Akcelerátor je nejprestižnější a zároveň nejkompetitivnější program na podporu deep-tech startupů v Evropě a financování, které nabízí, je násobně vyšší než v běžných národních programech.
Od short proposal k plné přihlášce, pohovoru v Bruselu a výslednému přijetí bylo ještě hodně práce. Ale právě plug-in mechanismus, který nás postavil na startovní čáru, byl tím pošťouchnutím, díky kterému jsme se do toho pustili naplno. S TA ČR se nám obecně spolupracovalo skvěle.
Celý rámec podpory je funkční a efektivní a je znát, že Agentura má dlouhodobé zkušenosti s řízením projektů. Mohli jsme se spolehnout na již dobře nastavené procesy a všichni zde byli velmi profesionální. V rámci přípravy na pohovor do EIC nám ochotně pomohli dát konstruktivní zpětnou vazbu.
Vaše firma je jednou ze 40 inovativních startupů (z celkem 959 přihlášených), které se dostaly do již zmíněného EIC Akcelerátoru. Co si myslíte, že bylo vaší největší výhodou, která vám pomohla obstát mezi dalšími uchazeči?
Komise vybrala naši inovaci mezi 4 % podpořených projektů, protože řešíme extrémně akutní problém s velkým dopadem. Přišli jsme ve správný čas s řešením, které odpovídá požadavkům trhu a zároveň i evropským standardům a hodnotám. Konkurenceschopnost výrobního průmyslu je téma, kterému se Evropská unie věnuje, protože přímo ovlivňuje ekonomické výsledky celé Evropy. Důvěryhodnost, spolehlivost a etika v oblasti umělé inteligence je pak něco, co EU legislativa vyžaduje od řešení, které evropské firmy implementují.
Náš produkt je od začátku stavěný v souladu s těmito principy, a proto nám EIC dalo důvěru. Zároveň už ale máme za sebou výsledky. Máme zákazníky, průmyslové partnery, reálné tržby, uzavřenou pre-seed investici, fungující tým se všemi potřebnými schopnostmi i zkušenostmi a také jasný plán s vizí. Součástí tohoto plánu je i rozšíření týmu, jak technického (robotika, software, strojové učení, data science), tak obchodního. Tím vytváříme nová pracovní místa a posilujeme inovační potenciál Evropy.
Co byste poradila dalším českým uchazečům, kteří chtějí ucházet o podporu z nějakého evropského nástroje?
Klíčové je rozumět hodnotícím kritériím a zvolit si takový program, který vám bude pasovat, a to nejen zaměřením, ale i stádiem vývoje. V přihlášce je pak zasadní jasně dokázat, že vám opravdu vybraný program „sedí.” Ideální je uvádět co nejvíce konkrétních proof points (tzv. důkazů) – čísel, fotografií atd. Důležité je mít i jasný plán, aby nebyla pochybnost, že ho se získanou podporou dokážete skutečně exekuovat. Určitě pomůže spojit se s někým, kdo už má s daným programem zkušenosti. My jsme navíc využili EIC coaching a naše konzultantka nám pomohla s revizí přihlášky.
Humanoidní roboti pro každého? A jak zabránit negativním dopadům umělé inteligence?
Objevila jste během vývoje RoboTwinu nebo SprayGym nějakou starou, přehlíženou technologii nebo princip, který jste museli znovu oživit?
Spíš mám pocit, že v průmyslu pořád objevuji technologie a principy, o kterých jsem si myslela, že už dávno patří do minulosti. Že jsme je nahradili něčím efektivnějším. Jako čerstvá absolventka technického oboru jsem byla na začátku naivní a hodně velká technologická optimistka. V médiích se veřejnosti často prezentují ty nejdivočejší inovace. V oblasti automatizace například humanoidní roboty, kteří pomáhají s prací ve skladech nebo na montážních linkách.
Realita je ale taková, že většinu výrobního průmyslu v Evropě tvoří především malé a střední podniky (SMEs), které se velmi často spoléhají na manuální práci. Výzvy spojené s robotizací, jako je složité programování a další věci, totiž ještě stále nejsou vyřešené. Motto RoboTwinu je, že zavíráme právě tuhle propast mezi state-of-the-art (nejmodernějším) technickým pokrokem a každodenní průmyslovou realitou. A to je taky něco, co mě na mé práci osobně velmi naplňuje.
Megi Mejdrechová
Megi Mejdrechová se aktivně věnuje robotice, automatizaci a průmyslové AI. Je absolventkou ČVUT v Praze, má zkušenosti s výzkumem, vývojem i podnikáním. V roce 2021 založila oceňovaný startup RoboTwin s.r.o., zaměřený na pohyb imitující robotiku a jako jeho CTO se v roce 2025 dostala do žebříčku Forbes 30 pod 30. RoboTwin vyvíjí chytrá zařízení pro robotizaci výroby, která umožňují pracovníkům učit roboty bez nutnosti programování – rychle a flexibilně. Díky no-code robotics řešení, pomáhá automatizovat i tam, kde to do teď nebylo možné. Dlouhodobým cílem RoboTwinu je implementovat inovace do výroby a zavírat tak propast mezi technologickým state-of-the-art a průmyslovou praxí.


