Jednou z hlavních priorit je podpořit vzdělávání, které k udržitelnosti povede. Rektor univerzity Jan Mareš včera v Praze podepsal memorandum o spolupráci. Aktivitu v Česku podporuje ministerstvo zemědělství i ministerstvo školství.
Zapojené instituce chtějí do roku 2030 zvýšit udržitelnou produkci biomasy a zároveň chtějí, aby státy byly schopné biomasu bezodpadově zpracovávat na principu cirkulární ekonomiky. Dalším cílem je vytvořit životaschopné venkovské oblasti, které budou připravené na klimatickou změnu. Iniciativa se zakládá na principech bioekonomie.
„Jde o propojení biologických a společenských věd s cílem zajistit principy cirkulární ekonomiky a environmentální udržitelnosti. Teoreticky spadá bioekonomie do společenských věd, konkrétně se jedná o vysvětlení ekonomických vztahů, událostí a procesů s využitím biologických věd. Výstupy by měly být aplikovány nejen na úrovni hospodářské politiky ale zejména ve firemní praxi,“ vysvětlil prorektor pro tvůrčí činnost Svatopluk Kapounek.
Hlavní rolí MENDELU bude koordinace spolupráce mezinárodní univerzitní sítě „Budeme jednat o možnostech společných studijních programů a výzkumných projektů,“ přiblížil Kapounek.
Předmětem memoranda je vytvoření Sítě bioekonomických univerzit v makroregionu BIOEAST (zkráceně BIOEAST UniNet), které budou spolupracovat na rozvoji mezioborových učebních osnov, výzkumu a vzdělávání v oblasti bioekonomiky. Ve střední a východní Evropě jde o ojedinělý projekt, který je přímo podporován Evropskou komisí. V rámci Evropské unie už obdobná síť existuje, sdružuje západoevropské univerzity a hlavním koordinátorem je Boloňská univerzita. Cílem iniciativy BIOEAST UniNet je rozvíjet spolupráci univerzit ve střední a východní Evropě.
Iniciativa BIOEAST chce podpořit Evropskou zelenou dohodu, která se zaměřuje na eliminaci důsledků klimatické změny. Sdružuje ministerstva zemědělství států střední a východní Evropy. Jejím cílem bylo v době založení v roce 2014 podpořit rozvoj bioekonomiky a zvýšit životní úroveň zapojených států. K zakládajícím státům Visegrádské čtyřky se postupně přidaly členové EU z řad pobaltských států, zemí bývalé Jugoslávie, dále i Rumunsko a Bulharsko.