Rozhodla o tom letos v červenci téměř jednohlasně Poslanecká sněmovna. Úprava zákona musí ještě projít Senátem a normu musí podepsat prezident. Novela má odstranit zbytečnou administrativní zátěž pro některé poplatníky.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (DAP) jste ze zákona jako podnikatelé v současnosti povinni podat v případě, že vaše roční hrubé příjmy přesáhly 50 tisíc korun. Pokud jste zaměstnancem s vedlejšími příjmy – například i ze samostatné činnosti – příjmový limit se vám snižuje na dvacet tisíc korun za rok.

Oba tyto příjmové limity by se měly od roku 2027 zdvojnásobit. Poprvé se změna projeví na jaře 2028, kdy budou podnikatelé či zaměstnanci s vedlejšími příjmy odevzdávat přiznání za předchozí rok. Novinka má snížit administrativní zátěž drobným podnikatelům s nejnižšími (či příležitostnými) výdělky, ale ulevit i dalším skupinám.

Novela znamená především méně papírování. Na výši daní, které musejí OSVČ či další poplatníci odvádět státu, se nic nezmění. Lidé s ročními příjmy do 100 respektive 40 tisíc korun totiž díky základní slevě na poplatníka neplatí na dani z příjmu ani korunu už dnes.

„Prakticky se tento limit týká zejména tzv. přivýdělků, tedy situací, kdy osoby ekonomicky neaktivní, například důchodci nebo osoby na rodičovské dovolené, mají příjmy do daného limitu,“ popisuje důvodová zpráva k pozměňovacímu návrhu zákona.

Příležitostný příjem do 50 000 nedaníte. Kde je rozdíl mezi podnikáním a příležitostnou činností?

Cílem je podle poslance ODS Vojtěcha Munzara ušetřit těmto lidem administrativu v případech, kdy by jejich daň byla stejně nulová. Na této změně se shodli poslanci napříč politickým spektrem. Pro novelu hlasovali téměř všichni zástupci vládní koalice i opozice.

Reálnou příjmovou hranici posouvá inflace

Novinku vítají i daňoví poradci, přestože může být pro poplatníky matoucí, jaké příjmy se do limitu započítávají (viz níže). „Zvýšení limitu lze obecně hodnotit pozitivně. Dosavadní hranice 50 tisíc korun byla stanovena před řadou let a její reálná hodnota se vlivem inflace výrazně snížila. Nový limit lépe odpovídá současným ekonomickým podmínkám a snižuje administrativní zátěž osob s nízkými příjmy,“ shrnuje daňový poradce V4 Group Tomáš Topinka.

Daňový poradce Michal Dvořáček s tím souhlasí jen částečně, i on ale nový limit oceňuje. „Příjmová hranice se zvýšila teprve v roce 2023, do roku 2022 byla jen 15 tisíc korun. Od příštího roku tedy bude zhruba v sedminásobné výši než před pěti lety, a to je bez ohledu na vysokou inflaci výrazný skok,“ tvrdí poradce. „To ovšem nic nemění na tom, že je dobře, že se nízkopříjmovým či lidem s poněkud vyššími příležitostnými příjmy sníží byrokracie,“ dodává Dvořáček.

Jak se v roce 2026 zvyšuje paušální daň a komu se vyplatí?

Ti, kteří mají nízké příjmy a chtějí se vyhnout byrokratické zátěži v podobě podávání poměrně složitých daňových přiznání či přehledů o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny, mají už dnes možnost přejít do režimu takzvané paušální daně.

Podobně jako jeho kolegové hodnotí změnu i poradce Richard Jahoda ze společnosti Grinex. „Zvýšení limitů považuji za celkem rozumný krok, který reaguje na dlouhodobý růst mezd i cenové hladiny,“ uvedl Jahoda. Změna podle něj navíc uleví i finanční správě, protože se počet přiznání opět sníží.

Novela nemění výši odvodů, daní ani pojištění

Jak bylo zmíněno výše, základní sleva na poplatníka je už natolik vysoká, že při zdanitelném příjmu do 100 tisíc korun pokryje celou vypočtenou daň. „Výjimky z tohoto pravidla bychom našli zejména u nerezidentů, kterých ale nebude mnoho,“ podotýká Jahoda.

Poradce nicméně upozorňuje, že novela nijak nesnižuje ani neodstraňuje odvody. „Veřejnost si může mylně spojovat zvýšení limitu pro podání daňového přiznání se zánikem odvodových povinností, což novela neřeší. Nemění pravidla pro sociální ani zdravotní pojištění,“ upozorňuje Jahoda. Platit sociální i zdravotní pojištění i daně budou poplatníci ve stejné výši a podle stejných pravidel jako dosud.

Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku

Samotná důvodová zpráva k návrhu uvádí, že zvýšení limitu neznamená osvobozen příjmů od daně. Pokud poplatník podává daňové přiznání z jiného důvodu nebo dobrovolně, musí do něj i příjmy do stotisícového limitu zahrnout.

Do limitu se budou tradičně započítávat příjmy, které jsou i dnes předmětem daně z příjmů fyzických osob. Jde tedy o příjmy ze samostatné činnosti (podnikání), ale i příjmy z nájmu, kapitálového majetku a další zdanitelné výdělky, které uvádí zákon o daních z příjmů.

Mimo limit samozřejmě zůstanou příjmy, které jsou aktuálně od daně osvobozené. Jde o sociální dávky včetně mateřské nebo rodičovského příspěvku, ale také například příjmy z prodeje cenných papírů. Limit také nezvyšují výdělky, z nichž už poplatník zaplatil takzvanou srážkovou daň. Srážková daň by navíc mohla být do doby, než bude zákon účinný, zrušena.

Jakub Procházka