Jde o vlajkovou loď vládní ČSSD, chlubí se jí ale i předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Vládní politici si růst minimální mzdy pochvalují se slovy: „Pracovat se musí vyplatit“ a častým srovnáváním s vyspělejšími zeměmi, kde je příjmové minimum daleko vyšší.
Zástupci zaměstnavatelů ale rychlý nárůst dlouhodobě kritizují. Nejostřejší slova zřejmě zaznívají letos na podzim. Vládní koalice totiž nedávno rozhodla, že zvýší minimální mzdu od ledna 2019 o dalších 1 150 korun, až na 13 350 korun měsíčně.
„Po zrušení karenční lhůty je to další krok, který zatíží podnikatele vyššími náklady. V tomto kontextu sledujeme se znepokojením návrhy vlády či poslanců na změny zákoníku práce, například návrh na zavedení povinného pátého týdne dovolené. Jde o opatření vstřícná jen k požadavkům odborů,“ myslí si předseda Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Ten nedávno vyzval dopisem premiéra, aby vláda vyhověla „oprávněným požadavkům zaměstnavatelů.“
Zakopaný pes? V nízké produktivitě
Některých firem se zvyšování minima nedotkne, protože lidi s nejnižšími příjmy nezaměstnávají, většina podniků v Česku to ale pocítí.
Skokové zvyšování minimální mzdy poškodí především zaměstnavatele s vysokým podílem mezd na celkových nákladech a také malé a střední podniky na venkově. Příkladem mohou být úklidové firmy, podniky působící ve stravování, ubytování a pohostinství.
Vzhledem k akutnímu nedostatku pracovních sil na trhu práce je zatím nepravděpodobné, že budou české firmy příští rok propouštět. Podnikatelské organizace před tím ale do budoucna varují.
„Jedním z problémů je, že kvůli minimální mzdě, která za posledních dvou vlád v součtu vzrostla už o 57 %, musejí zaměstnavatelé vhodně odstupňovat odměňování i kvalifikovaných zaměstnanců, a to bez ohledu kolik a zda vůbec vzrostla produktivita práce,“ připomíná jeden z dalších problémů Hospodářská komora ČR na svých webových stránkách.
Snižme odvody a daně
Podnikatelské organizace na rozdíl od odborářů dlouhodobě prosazují snížení celkového zatížení práce (tedy odvodů a daní).
Vývoj minimální mzdy v ČR od roku 2007 |
|
leden 2007 |
8 000 Kč |
srpen 2013 |
8 500 |
leden 2015 |
9 200 |
leden 2016 |
9 900 |
leden 2017 |
11 000 |
leden 2018 |
12 200 |
leden 2019 |
13 350 |
Z každého zvýšení minimální mzdy profitují nikoli firmy a lidé v nich, ale primárně státní kasa. Mzdové náklady zaměstnavatele narostou o 1500 korun až na 17 900 Kč za měsíc. Na odvodech a daních zaměstnanci pobírající minimální mzdu spolu se svými zaměstnavateli odvedou v roce 2019 o 1,26 miliardy korun více než letos (lidí pobírajících minimální mzdu je v tuzemsku asi 150 tisíc).
Zvyšování minimální mzdy paradoxně škodí i zaměstnancům, kteří ji pobírají, tvrdí HK ČR. Prokázala to prý studie VŠE z roku 2015 sledující vliv minimální mzdy na zaměstnanost v ČR v letech 1996 až 2015. Zaměstnavatelé kvůli zvyšování minimální mzdy nejprve zkracují zaměstnancům úvazky (snižuje se počet odpracovaných hodin), a poté jsou tito zaměstnanci propouštěni, připomíná Hospodářská komora.
Jakub Procházka