Minimální mzda není důležitá jen pro zaměstnance a firmy, ale ovlivňuje také některé odvody (na daních či na pojistném), které se dotýkají osob samostatně výdělečně činných.

Takzvaná zaručená mzda, tedy garantované minimum pro určené profese, byla v komerční sféře úplně zrušena. Výše zaručeného platu je nově stanovena pro čtyři skupiny profesí – nikoli pro osm jako do loňského roku.

O minimální mzdě už nerozhodují dohody na tripartitě

Zásadní změnou je to, že o výši minimální mzdy nerozhoduje vláda pro dohodě s odbory a zaměstnavateli. Minimum poroste podle určeného koeficientu každoročně.

Předem daný vzorec, který o výši minima rozhoduje, je navázaný na vývoj průměrné mzdy. Automatickou valorizaci zvažovali politici mnoho let, návrh, který oceňují především zaměstnavatelé, nicméně prošel až loni.

Vláda zatím schválila nařízení o koeficientu pro výpočet minima v letech 2025 a 2026. Ten stanovuje jeden z klíčových parametrů valorizačního mechanismu. Pro rok 2027 a léta následující bude minimum stanoveno později, ale vždy podle stejného klíče.

Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě nařízení vlády a sdělení Ministerstva financí vypočítalo výši minimální mzdy pro rok 2025 a vyhlásilo ji svým sdělením ze dne 23. září 2024. Stejně bude postupovat i v roce 2025 pro výpočet výše minima pro rok 2026. V roce následujícím vláda stejným nařízením stanoví koeficienty pro výpočet minimální mzdy pro roky 2027 a 2028.

Výše minimální mzdy (MM) se letos pohybuje na úrovni 42,2 procenta průměrné mzdy. Příští rok půjde o 43,4 procenta průměrného výdělku. V roce 2026 tedy bude minimum zvýšeno o dalších zhruba 1 700 korun (na 22 500 Kč). Podobně má růst i v dalších třech letech.

Základní sazba minimální mzdy je stanovená pro plný úvazek, tedy čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu. Hodinová minimální mzda tedy aktuálně vyšplhala na 124,40 Kč.

Minimální mzda nezahrnuje mzdu za práci přesčas, příplatky za práci ve svátek, za noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí či práci o víkendech.

K výše zmíněnému nařízení zmocnil vládu novelizovaný zákoník práce. V něm je od srpna 2024 stanoven valorizační mechanismus a povinnosti vlády v rámci procesu aktualizace výše nejnižší možné mzdy.

„Samotnou výši minima mechanismus neurčuje, pouze koeficienty pro jeho výpočet. Minimální mzda je tedy vypočtena jako součin predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství a koeficientu pro výpočet MM,“ shrnuje poradce Michal Dvořáček.

Minimální mzda má být na 47 procentech průměru

„Vláda tímto krokem pokračuje v naplňování politiky rovnoměrného zvyšování minimálního výdělku s cílem dosáhnout v roce 2029 poměru minimální a průměrné mzdy na úrovni 47 %. Pracovat se musí vyplatit,“ tvrdí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

„Změna zákona a navázání nejnižšího výdělku na ekonomické predikce ministerstva financí – nikoliv na požadavky odborů a některých politiků – byla nezbytná,“ doplňuje exprezident HK ČR Vladimír Dlouhý.

Změny v daních a dalších odvodech 2025 v kostce: Na co si dát pozor?

Příslušnou predikci výše průměrné mzdy a následný výpočet na následující kalendářní rok bude Ministerstvo financí vydávat každoročně do konce srpna respektive konce září. Podle Jurečky tak bude vývoj nejnižšího možného výdělku dlouhodobě předvídatelný pro zaměstnance i firmy a dozvědí se ho s dostatečným předstihem.

Podnikatelům se v souvislosti se zvýšením minima zvednou v letech 2025 a 2026 mzdové náklady o miliardy. Zaměstnavatelé ve veřejném sektoru zaplatí navíc stamiliony korun ročně.

Změnil se i systém zaručeného platu

Také stanovování takzvané zaručené mzdy, což je garantované minimum pro určené profese, se změnilo od základu.

Od letošního roku se týká jen zaměstnanců ve státní a veřejné sféře, soukromé firmy si už – na rozdíl od předchozích let – rozhodují o minimu pro určené profese samy (logicky ale nesmějí v roce 2025 svým lidem platit méně než 20 800 korun měsíčně). Jinak jim hrozí soudy.

Nejnižší úroveň měsíčního a hodinového zaručeného platu pro zaměstnance ve veřejných službách a správě a státní zaměstnance se pro rok 2025 stanoví následovně: V první skupině prací je minimum rovno minimální mzdě, ve 2. skupině odpovídá 1,2 násobku minimální mzdy, ve třetí 1,4násobku a ve 4. třídě 1,6 násobku minimální mzdy.

Vláda chce zrušit srážkovou daň. Kolik lidí by muselo nově podávat přiznání?

Pro rok 2026 velmi pravděpodobně vyroste zaručený plat na 22 500 až 36 000 korun hrubého měsíčně. Výpočet pro jednotlivé skupiny by měl zůstat stejný jako v roce letošním.

Do loňského roku existovalo osm skupin zaměstnání, pro které bylo stanoveno odlišné garantované minimum. Více si přečtěte v článku Vyšší minimum: Zaručená mzda zůstane jen ve státní sféře, systém se od ledna 2025 mění na BusinessInfo.cz.

„Zaměstnancům ve veřejných službách a státní správě a státním zaměstnancům přísluší v roce 2025 za práci ve ztíženém pracovním prostředí příplatek v rozpětí 5 až 15 procent měsíčního minimálního platu. Při měsíční minimální mzdě 20 800 korun rozpětí výše příplatku k platu za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí 1 040 až 3 120 Kč měsíčně,“ doplňuje ještě MPSV.

• 1. skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě,
• 2. skupina zahrnuje práce ve 3. až 5. platové třídě,
• 3. skupina zahrnuje práce v 6. a 9. platové třídě,
• 4. skupina zahrnuje práce v 10. až 16. platové třídě.

Dopady úprav minimální mzdy do dalších oblastí

S nárůstem minimální mzdy dojde k navýšení minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění u osob bez zdanitelných příjmů. Výše záloh na zdravotní pojištění u OBZP činí 13,5 % minimální mzdy, v roce 2025 je to 2 808 korun měsíčně.

Hranice pro daňové osvobození pravidelně vyplácených důchodů představuje 36násobek minimální mzdy, letos tedy 748 800 korun ročně.

Minimální mzda má vliv i na hranici příjmů, které jsou nutné k dosažení nároku na výplatu daňového bonusu. Tato hranice je totiž šestinásobkem minima. V roce 2025 jsou nejnižší roční příjmy pro vznik nároku na daňový bonus 124 800 korun. Podrobnější informace najdete v článku Kdo může uplatnit slevy na děti a v jaké výši? Mnozí mají nárok na daňový bonus na BusinessInfo.cz.

Zvýšil se také limit pro účast na nemocenském pojištění, u lidí pracujících na DPP při dosažení příjmu 11 500 korun měsíčně. Limit je ale v současnosti navázán na výši průměrné, nikoli minimální mzdy.

Zmíněná částka odpovídá čtvrtině průměrné mzdy. U ostatních zaměstnanců je to 4 500 Kč (tedy desetina průměrného platu).

Jakub Procházka