O zvýšení minimální mzdy na 22 400 korun informoval koncem srpna ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Původně mělo být minimum zvýšeno dokonce na 22 600 korun (viz níže).

Úpravy minimální mzdy vycházejí z vládního nařízení, schváleného loni na podzim. Podle něj má v příštím roce minimální mzda dosáhnout 43,4 procenta průměrné mzdy. Její výši stanovila poslední makroekonomická prognóza ministerstva financí pro rok 2026 na 51 497 korun.

Loni se minimální mzda zvýšila na 18 900 korun, od letošního ledna narostla na 20 800 korun. Minimální mzdu nyní pobírá zhruba 120 000 lidí v Česku, tedy asi tři procenta pracujících.

Od ledna 2026 vzrostou podle Jurečky asi o osm procent také nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře.

Předchozí prognózy počítaly se zvýšením minimální mzdy dokonce na 22 500 či 22 600 korun. Takové zvýšení minima předpokládalo MPSV ještě v červencovém odůvodnění návrhu na nárůst platových tarifů pro státní zaměstnance (částka vycházela z dubnové makroekonomické predikce).

Vláda loni v září stanovila koeficienty pro zvýšení minimální mzdy tak, aby se nejnižší možný výdělek za práci dostal do roku 2029 až na 47 procent průměrné mzdy.

Minimální mzda není důležitá jen pro zaměstnance a firmy, ale ovlivňuje také některé odvody (na daních či na pojistném), které se dotýkají podnikatelů respektive osob samostatně výdělečně činných.

Kromě minimální mzdy existuje v Česku ještě takzvaná zaručená mzda, tedy garantované minimum pro určené profese. Ta ovšem byla v komerčním sektoru úplně zrušena a zůstala pouze ve státní a veřejné sféře. Výše zaručeného platu je zde nově stanovena pro čtyři skupiny profesí – nikoli pro osm jako do loňského roku.

Vyšší minimum: Zaručený plat zůstává jen ve státní sféře, systém se od ledna 2025 změnil

O minimální mzdě už nerozhodují dohody na tripartitě

Stanovování nové výše minimální mzdy prošlo loni doslova revolucí. Zásadní změnou je to, že o minimální mzdě pro daný rok nerozhoduje vláda ad hoc po dohodě s odbory a zaměstnavateli. Minimum nyní roste každoročně podle určeného koeficientu.

Jak bylo zmíněno výše, předem daný vzorec, který o výši minima rozhoduje, je navázaný na vývoj průměrné mzdy. Automatickou valorizaci zvažovali politici mnoho let, návrh, který oceňují především zaměstnavatelé, nicméně prošel až v roce 2024.

Vláda zatím schválila nařízení o koeficientu pro výpočet minima v letech 2025 a 2026. Ten stanovuje jeden z klíčových parametrů valorizačního mechanismu. Pro rok 2027 a léta následující bude minimální mzda (MM) stanovena později, nicméně podle stejného klíče.

Vláda pokračuje v naplňování politiky rovnoměrného zvyšování minimálního výdělku s cílem dosáhnout v roce 2029 poměru minimální a průměrné mzdy na úrovni 47 procent

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí

Výše MM se letos pohybuje na úrovni 42,2 procenta průměrné mzdy. Příští rok půjde o 43,4 procenta průměrného výdělku. Podobným tempem má částka růst i v dalších třech letech.

Základní sazba pro plný úvazek

Základní sazba minimální mzdy je stanovená pro plný úvazek, tedy čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu. Minimální mzda nezahrnuje mzdu za práci přesčas, příplatky za práci ve svátek, za noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí či o víkendech.

K výše zmíněnému nařízení zmocnil vládu novelizovaný zákoník práce. V něm je od srpna 2024 stanoven valorizační mechanismus a povinnosti vlády v rámci procesu aktualizace výše nejnižší možné mzdy.

„Samotnou výši minima mechanismus neurčuje, pouze koeficienty pro jeho výpočet. Minimální mzda je tedy vypočtena jako součin predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství a koeficientu pro výpočet MM,“ potvrzuje poradce Michal Dvořáček.

Minimální mzda má být na 47 procentech průměru

„Vláda tímto krokem pokračuje v naplňování politiky rovnoměrného zvyšování minimálního výdělku s cílem dosáhnout v roce 2029 poměru minimální a průměrné mzdy na úrovni 47 procent. Pracovat se musí vyplatit,“ tvrdí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Opozice a odbory nicméně požadují ještě rychlejší růst. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) v srpnu upozornil, že některé evropské státy mají minimální mzdu až na padesáti procentech průměru.

„Změna zákona a navázání nejnižšího výdělku na ekonomické predikce ministerstva financí – nikoliv na požadavky odborů a některých politiků – byla nicméně nezbytná,“ doplňuje exprezident HK ČR Vladimír Dlouhý.

Změny v daních a dalších odvodech 2025 v kostce: Na co by si měli dát podnikatelé pozor?

Příslušnou predikci výše průměrné mzdy a následný výpočet na následující kalendářní rok bude Ministerstvo financí vydávat každoročně do konce srpna respektive konce září. Podle Jurečky tak bude vývoj nejnižšího možného výdělku dlouhodobě předvídatelný pro zaměstnance i firmy a dozvědí se ho s dostatečným předstihem.

Podnikatelům se v souvislosti se zvýšením minima zvednou v letech 2025 a 2026 mzdové náklady o miliardy. Zaměstnavatelé ve veřejném sektoru zaplatí navíc stamiliony korun ročně.

Změnil se i systém zaručeného platu

Také stanovování takzvané zaručené mzdy, což je garantované minimum pro určené profese, se změnilo od základu.

Od letošního roku se týká jen zaměstnanců ve státní a veřejné sféře, soukromé firmy si už – na rozdíl od předchozích let – rozhodují o minimu pro určené profese samy (logicky ale nebudou moci v roce 2026 svým lidem platit méně než 22 400 korun měsíčně. Jinak by jim hrozily soudy.)

Nejnižší úroveň měsíčního a hodinového zaručeného platu pro zaměstnance ve veřejných službách a správě a státní zaměstnance se pro rok 2025 stanoví následovně: V první skupině prací je minimum rovno minimální mzdě, ve 2. skupině odpovídá 1,2 násobku minimální mzdy, ve třetí 1,4násobku a ve 4. třídě 1,6 násobku minimální mzdy.

Srážková daň z příjmů bude zrušena, brigádníci ale přiznání podávat nebudou

Pro rok 2026 velmi pravděpodobně vyroste zaručený plat na 22 400 až na zhruba 36 000 korun hrubého měsíčně (bude upřesněno). Výpočet pro jednotlivé skupiny by měl zůstat stejný jako v roce letošním.

„Zaměstnancům ve veřejných službách a státní správě a státním zaměstnancům přísluší v roce 2025 za práci ve ztíženém pracovním prostředí příplatek v rozpětí 5 až 15 procent měsíčního minimálního platu. Při měsíční minimální mzdě 20 800 korun rozpětí výše příplatku k platu za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí 1 040 až 3 120 Kč měsíčně,“ doplňuje MPSV.

Dopady úprav minimální mzdy do dalších oblastí

S nárůstem minimální mzdy dojde k navýšení minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění u osob bez zdanitelných příjmů. Výše záloh na zdravotní pojištění u OBZP činí 13,5 % minimální mzdy, v roce 2025 je to 2 808 korun měsíčně. Pro příští rok by mělo jít o částku 3 024 Kč za měsíc.

Hranice pro daňové osvobození pravidelně vyplácených důchodů představuje 36násobek minimální mzdy, letos tedy 748 800 korun ročně a příští rok 806 400 korun.

Minimální mzda má vliv i na hranici příjmů, které jsou nutné k dosažení nároku na výplatu daňového bonusu. Tato hranice je totiž šestinásobkem minima. V roce 2025 jsou nejnižší roční příjmy pro vznik nároku na daňový bonus 124 800 korun, v roce příštím bude tento limit na 134 400 korunách. Podrobnější informace najdete v článku Kdo může uplatnit slevy na děti a v jaké výši? Mnozí mají nárok na daňový bonus na BusinessInfo.cz.

Pro rok 2025 se zvýšil také limit pro účast na nemocenském pojištění, u lidí pracujících na DPP při dosažení příjmu 11 500 korun měsíčně. Limit je ale v současnosti navázán na výši průměrné, nikoli minimální mzdy. Zmíněná částka odpovídá čtvrtině průměrné mzdy. U ostatních zaměstnanců je to 4 500 Kč (tedy desetina průměrného platu).

Jakub Procházka