Tyto podniky působily v sektorech energetiky, dopravy, telekomunikací a dalších veřejných služeb. Další vlna privatizace se chystá v současné době. Počáteční privatizační snahy v 90. letech čelily řadě problémů, včetně slabé institucionální kapacity a korupce.
Od začátku nového tisíciletí došlo k dalším pokusům o privatizaci nevýkonných státních podniků a zlepšení jejich řízení, pokrok byl však kvůli politickým zásahům a nedostatku strategické vize pomalý. Nyní chce Moldavsko čerpat z řady odzkoušených postupů evropských zemí i metodologické podpory mezinárodních institucí a zvýšit tak důvěru investorů díky rozvoji konkurenceschopného podnikatelského prostředí.
ExportMag.cz: Exportní aliance? Staví vzorové chytré město, šíří slávu českého piva
Obecně se privatizační snahy v minulosti zaměřovaly zejména na energetiku a telekomunikace. V letech 2018–2019 Moldavsko klasifikovalo státní podniky na základě strategické důležitosti, na konci tohoto období zveřejnila Světová banka komplexní diagnostiku moldavských státních podniků a zdůraznila klíčové výzvy, jako byla potřeba jasného rámce pro klasifikaci, správu a privatizaci podniků. Po roce 2020 sílila kritika ze strany Mezinárodního měnového fondu i občanské společnosti a také podezření, že privatizační procesy byly netransparentní.
V roce 2019 bylo v Moldavsku více než 700 státních podniků, z nichž 211 působilo na úrovni ústřední vlády a 521 na municipální úrovni. Mezi lety 2019 a 2023 bylo privatizováno devět podniků, poslední v roce 2021. Dalších 40 podniků bylo reorganizováno a 33 určeno k likvidaci. Podíl státních podniků na centrální úrovni na HDP lehce narostl z 13 % v roce 2019 na 14 % v roce 2023, zatímco u podniků vlastněných municipalitami došlo za stejné období k lehkému poklesu z téměř 3 % na 2,2 %. Podniky vlastněné na municipální úrovni se v posledních letech potýkají s negativními výnosy.
Nová strategie
K výraznému posunu došlo v roce 2023, kdy vláda přijala Strategii správy majetku ve veřejném vlastnictví na období 2023–2030 s cílem předefinovat roli státu v celém procesu. Mezi klíčové cíle této Strategie patří modernizace podnikového řízení prostřednictvím transparentnějších a odpovědnějších procesů; podpora konkurenceschopnosti a transparentního procesu privatizace a vytvoření centralizovaného subjektu/rady, zabývající se státním vlastnictvím.
V říjnu 2024 vydala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) příručku State Owned Enterprise, která Moldavsku nabídla konkrétní doporučení. Mezi ty patří zejména identifikace a definování cílů, vytvoření institucionálního rámce, organizace procesu privatizace a zajištění integrity po privatizaci.
Cíle privatizace pak kopírují zkušenost z ostatních zemí, které se týkají racionalizace vlastnictví, podpory rozvoje kapitálových trhů nebo zvýšení příjmů státního rozpočtu. Výzvami pro Moldavsko bude zajištění národní bezpečnosti a veřejného zájmu při stanovování kritérií pro kupce a transparentní komunikace.
V této souvislosti byla přijata i relevantní legislativa, která zavádí přísnější mechanismy kontroly, ukotvuje potřebu nezávislých členů rady pro správu státních podniků a další kontrolní a auditní mechanismy.
Počet státních podniků se má snížit o pětinu
Vládní rozhodnutí z roku 2023 uvádí tři kategorie dalšího postupu v nakládání se stávajícími podniky: privatizace, restrukturalizace, případně likvidace. Díky tomuto nařízení má dojít ke snížení počtu státních podniků o dalších 20 %, přičemž 10 % státních podniků bylo určeno k okamžité privatizaci a dalších 10 % k privatizaci po restrukturalizaci.
Dále má být představena střednědobá strategie pro rozvoj nezprivatizovaných státních podniků a implementovány ukazatele výkonnosti a transparentního řízení. Pro privatizaci má být vytvořen harmonogram, stejně jako termíny pro likvidaci neaktivních a neefektivních podniků.
K okamžité privatizaci jsou určeny subjekty s vysokou mírou zadlužení a/nebo ty, kde je stát menšinovým akcionářem, nebo subjekty, které konkurují soukromému sektoru. K reorganizaci jsou pak určeny ty podniky, které minimálně pět let po sobě vykazují ztrátu bez pozitivního trendu, dále ty, kde je poměr aktiv k obratu větší než 2:1, a ty, ve kterých stát drží aktiva, která lze vyvést a kapitalizovat.
Konkrétní harmonogram procesu privatizace devíti identifikovaných státních podniků zatím neexistuje, v současné době se stát zaměřuje na přípravy, včetně zhodnocení majetku společností a sestavení potřebné dokumentace. Majetek bude s největší pravděpodobností dán do dražby v roce 2025, pravděpodobně ve druhé polovině roku.
Moldavsko se však nadále potýká s nedostatkem potenciálních soukromých investorů. Úspěch nové vlny privatizace bude záviset na efektivním zapojení politických a ekonomických institucí, přísné kontrole procesu a zajištění důvěry veřejnosti. Nicméně proces již nyní vykazuje známky transparentní veřejné diskuze.
Ministerstvo hospodářského rozvoje a digitalizace za české finanční podpory zorganizovalo kulatý stůl, kde byla prezentována doporučení OECD a best practices z dalších zemích. Účastnily se ho mimo jiné Agentura veřejného majetku nebo think-tank Expert-Grup, který mimo jiné implementoval projekt Technická pomoc při přijímání mezinárodních osvědčených postupů a standardů v oblasti správy a řízení státních podniků. Zásadními momenty pro zájem investorů bude, aby se vývoj bezpečnostní situace v regionu stal předvídatelnějším a aby vnější i vnitřní faktory umožnily Moldavsku postupovat i nadále k integraci do Evropské unie.