English version
Země pod Tatrami nadále zůstává „montážní dílnou“ nadnárodních firem. Problémem je nízká konkurenceschopnost a nepatrná přidaná hodnota slovenského vývozu.
V pasti průměrnosti
Slovensku hrozí další pokles konkurenceschopnosti a to, že uvízne v pasti průměrnosti, konstatuje Národní rada pro produktivitu SR v první zprávě o produktivitě a konkurenceschopnosti Slovenska za rok 2019.
Zatímco do hospodářské krize v roce 2009 se slovenská ekonomika přibližovala úrovni vyspělých zemí rychlým tempem, od té doby konvergence výrazně zpomalila, doplňuje zpráva. Jaký vývoj bude mít současná krize spojená s pandemií koronaviru, se zatím nedá odhadnout.
Hospodářský boom na počátku tisíciletí podporovaly především přímé zahraniční investice a dostupnost kvalifikované, ale zároveň levné pracovní síly. Tento vývoj ovšem zároveň prohloubil výrazně proexportní orientaci tamní ekonomiky.
„Problematická je dnes nízká přidaná hodnota vyvážených produktů, která naznačuje, že je Slovensko z globálního hlediska do značné míry montážní dílnou mezinárodních společností. Pro udržení a posílení pozice ve světové konkurenci je nutné zvýšit orientaci na procesy s vyšší přidanou hodnotou,“ cituje autory zprávy server sme.sk.
42. na světě je Slovensko v žebříčku konkurenceschopnosti WEF.
Efektivnější stát
Národní rada pro produktivitu SR navrhuje osvědčené recepty, které pomáhají jinde ve světě. Ve zprávě proto zmínila deset klíčových oblastí. Změny v nich by pomohly zvýšit konkurenceschopnost a prosperitu Slovenska (v roce 2019 byla SR až v páté desítce nejkonkurenceschopnějších zemí světa, a to například za Českem i Polskem). Patří sem zlepšení podnikatelského prostředí zefektivněním státní správy, snížení byrokracie a podpora digitální transformace.
Podle autorů zprávy je na Slovensku potřeba také snižovat korupci ve státním aparátu a reformovat justici. Zásadní je také obnova udržitelnosti veřejných financí a snižování zadlužení.
Součástí opatření je také program Hodnota za peníze (v podstatě jde o PPP projekty, kdy soukromý sektor zajišťuje veřejné služby nebo budování infrastruktury pro stát/veřejný sektor). Za důležitou označuje rada i podporu vědy a výzkumu ve výzkumných ústavech, na univerzitách a ve firmách. Nefinanční injekci by mělo dostat i vzdělání, a to v podobě posílení inkluze dětí ze sociálně slabých rodin. Zvyšovat by se měla také zaměstnanost.
Národní rada pro produktivitu SR je zřízená Úřadem vlády jako poradní orgán kabinetu. Měla by být nezávislá a pravidelně zveřejňovat své odborné výstupy v oblasti konkurenceschopnosti Slovenska. Jsou v ní zástupci jednotlivých ministerstev, ale i nezávislí ekonomové a analytici.
Zrušme bankovní daň
Tlak na kapitál slovenského bankovního sektoru se kvůli koronavirové krizi výrazně zvyšuje. Měla by se proto zrušit zvláštní bankovní daň (0,4 procenta z pasiv bank v rozvaze ročně). Vládu k tomu vyzval guvernér Slovenské národní banky Petr Kažimír. Podle něj vykázaly banky v SR už v prvním čtvrtletí roku 2020 pokles zisku o 50 procent a situace se bude zhoršovat. Po krizi mohou podle Kažimíra zůstat na Slovensku jen tři ziskové banky.
Propad o devět procent
Slovenská ekonomika se může v letošním roce propadnout až o devět procent. Odhaduje to tamní národní banka. Veřejný dluh by měl narůst na 57 až 64 procent HDP. Vlivem recese ubyde na pracovním trhu nejméně šedesát tisíc pracovních míst a mzdy poklesnou až o tři procenta. Jaký bude skutečný vývoj, se ale podle ekonomů ukáže až po odeznění pandemie nemoci covid-19. Pokud budou přísné restrikce, které dusí hospodářský růst, trvat ještě několik měsíců, mohou být výsledná čísla horší.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.
