Myanmarští zemědělci a potravináři chtějí exportovat, potřebují moderní technologie

Většina vyspělých a pro myanmarské výrobce lukrativních zemí však zpřísňuje požadavky pro připuštění zboží na své vnitřní trhy. Myanmarští exportéři proto stále více poptávají technologie pro výrobu, balení a uskladnění svých výrobků, které budou těmto nárokům vyhovovat.

Tato situace přináší pro české firmy řadu příležitostí v oblasti B2B obchodů, a to zejména u zařízení a technologií pro zemědělství a následné zpracování zemědělských produktů na potraviny. Čeští výrobci mají šanci na tuto zvýšenou poptávku reagovat, a to nejen s využitím služeb ekonomické diplomacie, ale u některých projektů se zřetelným socioekonomickým dopadem také pomocí nástrojů rozvojové spolupráce. Velvyslanectví ČR v Rangúnu zapojení českých firem aktivně podporuje, například volbou zaměření připravovaných podnikatelských misí.

ExportMag.cz: Namíchat si müsli po svém? „Zábavné pochoutky“ firmy Mixit uspěly i ve světě

Domácí trh už nestačí

Mnoho zemědělských a potravinářských firem v Myanmaru se dlouhodobě orientovalo převážně na domácí trh. Rostoucí domácí poptávka často v kombinaci s nižšími výrobními náklady u zboží, které by neobstálo na mezinárodních trzích, představovala jen malou motivaci k investování do výrobního programu pro export. Pokud již tyto firmy nějaké produkty vyvážely, často je směřovaly do sousedních zemí a jednalo se mnohdy o přebytky.

Situace se však výrazně proměnila v průběhu posledních tří let: uzavření řady trhů v regionu kvůli pandemii, následované zastavením růstu a nakonec i pokles domácí poptávky způsobily, že dosavadní obchodní strategie přestaly být ziskové. Pokles kupní síly v Myanmaru byl přitom skokový a svým rozsahem značný, a to i s přihlédnutím k celkově zpomalující globální ekonomice: dle šetření Světové Banky jen v prvním pololetí 2023 příjmy až 85 % domácností v zemi klesly či stagnovaly ve srovnání se stejným obdobím v předchozím roce.

Větší orientaci na export je možné pozorovat napříč sektory. Myanmarští zemědělci a potravináři na tento trend reagují především snahou o zkvalitnění svých výrobků, aby dostáli přísnějším mezinárodním standardům, ale i normám uplatňovaným myanmarskými orgány na kvalitu exportního zboží. Usilují také o zvýšení přidané hodnoty v podobě produkce hotových potravin či alespoň polotovarů pro finální zpracování namísto surových materiálů.

Ve všech těchto případech potřebují pořídit nové technologie a vybavení, které nahradí dosud běžné manuální zpracování výrobků v podmínkách, které nedosahují hygienických norem na trzích, kde by myanmarští zemědělci své výrobky rádi nově uplatnili. Jelikož společný trh Evropské unie je jedním z velmi perspektivních trhů pro myanmarské potraviny, čeští výrobci nabízející své vybavení pro zpracování potravin mohou snadno argumentovat, že jejich technologie jsou již na společném trhu užívány a potraviny vyrobené s jejich pomocí normy EU naplňují.

Zájem o certifikáty Bio a Organic

Dalším trendem, který jde ruku v ruce s výše uvedeným zájmem o nové technologie, je stále silnější orientace na produkci potravin s certifikáty Bio či Organic. Myanmarští výrobci vnímají rostoucí zájem zákazníků v EU a dalších vyspělých trzích o tento typ výrobků a mnozí z nich zavádějí pěstební a výrobní programy v bio režimu.

Proto se více než dříve zajímají o technologie, kterými lze například zpracovávat potraviny bez chemie, či o biologické přípravky, které mohou nahradit či alespoň zredukovat chemická hnojiva a především postřiky. Většinou přitom chápou, že snížení či úplné opuštění chemie znamená více práce, ať už lidské, nebo strojů. Vnímají rovněž zkušenosti některých okolních zemí, které měly při prvních pokusech o vývoz biopotravin značné potíže s mykotoxiny a dalšími přírodními, ale přesto škodlivými látkami, a chtějí se těchto problémů vyvarovat.

U myanmarských pěstitelů a výrobců potravin tudíž snaha o přechod na biokvalitu není motivována ideologicky, neváže se s návratem k tradičním postupům a naopak je často vnímána jako modernější, pokročilejší a nutně i technologicky náročnější způsob produkce. Bio a hi-tech v Myanmaru nejsou protiklady.

Incomingová mise do Česka

Velvyslanectví ČR v Rangúnu zaznamenalo tyto trendy a nalezlo cestu, jak vyjít vstříc rostoucí poptávce v tomto ohledu. Řada českých firem nabízí produkty citlivé ke klimatu a životnímu prostředí, které jsou navíc kvalitní a bezpečné pro uživatele či koncové spotřebitele. Coby platforma pro navázání prvotních kontaktů mezi proměňujícím se zemědělským sektorem v Myanmaru a českými firmami byl připraven projekt Incomingová mise myanmarských ekologických zemědělců a potravinářů do ČR, který se za účasti Ministerstva zemědělství ČR uskutečnil v polovině června v rámci programu PROPED.

Mise se zúčastnili zástupci pěti pečlivě vybraných myanmarských firem podnikajících v oblasti pěstování a obchodování s rýží, kukuřicí, ovocem, zeleninou a čajem, které usilují o modernizaci či výstavbu nových závodů na zpracování těchto produktů, přičemž všechny již mají či chtějí zavést část své produkce v biokvalitě. Cesty do Česka se zúčastnil také prezident Asociace pěstitelů ovoce, zeleniny a květin, která sdružuje většinu farmářů.

Program mise začal na ministerstvu zemědělství seminářem, následovala jednání myanmarských podnikatelů se zástupci českých firem. Během tří dnů se účastníci mise osobně seznámili s provozy a výrobky firem Lyotrade (výroba lyofilizátorů), Biopreparáty (vyrábí organické mykocidní prostředky pro rostlinnou výrobu) a BARD (výrobce organických antimykotik pro humánní i veterinární použití a prostředků proti plísním na zdech), dále navštívili firmu Viking Mašek (obalová technika) a společnost Moravoseed (šlechtitel a výrobce osiv).

Již v průběhu návštěvy byla navázána spolupráce s několika partnery: tři české firmy našly mezi účastníky mise potenciální distributory v Myanmaru a dva z myanmarských podnikatelů pokračují v jednáních o možném nákupu linek na balení potravin. Úspěch zaznamenala také firma Moravoseed, která dokonce s několika účastníky mise jedná o možnostech distribuce a potenciálně i výroby osiva v Myanmaru. Firma navíc přibrala účastníky mise jako partnery pro realizaci rozvojového projektu České rozvojové agentury.

Možnosti další podpory

Podpora českých firem uspořádáním mise nekončí. Velvyslanectví ČR v Rangúnu má k dispozici celou paletu nástrojů, jimiž může českým firmám pomoci s proniknutím na myanmarský trh a s udržením své přítomnosti. Vedle individuálně připravených služeb a odpovědí na dotazy firem lze především zmínit projekt PROPEA, v jehož rámci expertní subjekt znalý místního podnikatelského prostředí poskytuje služby českým firmám v Myanmaru.

Podpora českým firmám poskytovaná v rámci projektu PROPEA má za cíl především snížit rizika spojená se vstupem na komplikovaný myanmarský trh. Jednotlivé služby jsou cenově zvýhodněné a představují doplněk k individuálním službám, které českým vývozcům do Myanmaru poskytuje Velvyslanectví ČR v Rangúnu. Služby PROPEA již třetím rokem realizuje poradenská společnost Czech Business Yangon.

Řada z exportních záměrů v oblasti zemědělství má zřetelný pozitivní socioekonomický dopad na příslušné venkovské komunity v Myanmaru. České firmy proto mohou vedle nástrojů ekonomické diplomacie uvažovat i o podpoře ve formě rozvojové spolupráce. Existuje řada způsobů zapojení pro české firmy, nejčastěji v podobě realizace projektu B2B České rozvojové agentury, nebo jako dodavatel výrobků pro rozvojový projekt. Škálu nástrojů pro podporu exportu a investování v rozvojových zemích včetně Myanmaru dále nabízí Národní rozvojová banka. Jedná se především o různým způsobem zvýhodněné úvěry a záruky.

Více informací získají české firmy na ekonomickém úseku Velvyslanectví ČR v Rangúnu, které lze kontaktovat přes e-mail: kamil_pikal@mzv.cz.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Rangúnu (Myanmar). Autor: Kamil Pikal, ekonomický diplomat.