English version
Po roce 2016 se v Česku výrazně zvyšovaly výdaje na výzkum a vývoj. Každoročně rostly v průměru o více než 10 procent.
Absolutně narostly výdaje z 80,1 miliard v roce 2016 na 111,6 miliardy v roce 2019. Vysoké tempo růstu se nicméně v roce 2020 udržet nepodařilo. Výdaje na výzkum a vývoj se loni zvýšily jen o 1,8 miliardy korun, což znamenalo menší než dvouprocentní meziroční nárůst.
S ohledem na probíhající pandemii byl rok 2020 ve znamení hospodářské recese. „Kvůli poklesu výkonu české ekonomiky v loňském roce se výdaje na výzkum a vývoj ve vztahu k HDP dostaly v roce 2020 na rekordních 1,99 %. Česko se tak přiblížilo průměru Evropské unie, který se v posledních letech pohybuje těsně nad hranicí 2 % HDP,“ uvádí předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.
Brzdou inovací je nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců a financí
Stát se na financování podílí asi ze třetiny
V minulém roce šlo do výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu rekordních 38,6 miliard korun, o 10 miliard více než před pěti lety. V letech 2015 až 2020 investoval stát do výzkumu a vývoje celkem 200 miliard korun a podílel se tak z jedné třetiny na financování výzkumu a vývoje v Česku. Většina státních prostředků směřovala do výzkumu prováděného ve veřejném sektoru. Výzkum a vývoj v podnicích podpořil stát obdobnou částkou jako v roce 2019, tj. 4,7 mld. Kč.
Nejvíce prostředků na výzkum a vývoj se v Česku vynakládá v podnicích, a to především v automobilovém průmyslu a v oblasti ICT. V roce 2020 bylo v podnicích na jejich výzkumnou a vývojovou činnost vynaloženo celkem 69,1 miliard.
„Částku vyšší než 500 milionů korun vynaložilo vloni na výzkum a vývoj na území Česka 26 podniků, z nichž 21 bylo pod zahraniční kontrolou,“ upozorňuje Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Více informací najdete na webu ČSÚ
Na konci minulého roku ve výzkumu a vývoji působilo 118 tisíc pracovníků, kteří se této činnosti věnovali na plný či částečný úvazek. Meziročně došlo k nárůstu o 1 %. Necelých 30 procent pracovníků výzkumu a vývoje u nás tvoří ženy. V rámci sedmadvacítky patříme spolu s Nizozemskem, Německem a Rakouskem dlouhodobě mezi státy s nejnižším podílem žen.
Ve veřejném sektoru má více než 60 procent výzkumníků doktorské vzdělání. Naopak v podnicích má doktorát pouze každý dvacátý výzkumný či vývojový pracovník. „Přibližně desetina výzkumníků v podnicích a na vysokých školách jsou zahraniční pracovníci, na Akademii věd tvoří cizinci dokonce jednu čtvrtinu výzkumníků,“ doplňuje Marek Štampach z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti.
