Na zlínské UTB vzniká pryžový materiál, který pomůže zvýšit bezpečnost jaderných elektráren

Fakulta technologická Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně zahajuje nový výzkumný projekt, jehož cílem je vyvinout speciální pryžový materiál pro použití v extrémních podmínkách jaderné energetiky.

Projekt s názvem „Pryžová těsnění pro radiační a chemicky náročná prostředí“ získal podporu z programu THÉTA 2 Technologické agentury ČR a v rámci podprogramu zaměřeného na energetické technologie se umístil jako třetí nejlépe hodnocený návrh ze všech podaných. Zároveň jde o nejlépe hodnocený projekt, který vede vysoká škola jako hlavní řešitel.

Elastomer odolá radiaci, oleji i extrémním teplotám | UTB ve Zlíně

Na čtyřletém projektu bude fakulta spolupracovat s firmou MICo servis, spol. s r.o. z Třebíče – předním evropským výrobcem těsnění pro jaderné elektrárny s reaktory typu VVER. Celkový rozpočet projektu činí téměř 15 milionů korun, z toho 6,8 milionu připadne Fakultě technologické.

Měkká pryž, která musí vydržet vše

Cílem výzkumu je vytvořit měkký a zároveň extrémně odolný pryžový materiál, který si i po 6 až 8 letech provozu zachová pružnost a těsnost – a to i v podmínkách, kde běžné pryže selhávají: při vysokých teplotách, v přítomnosti olejových aerosolů, agresivních chemikálií a ionizujícího záření. Právě takové prostředí panuje například v cirkulačních čerpadlech jaderných reaktorů, která zajišťují jejich chlazení.

„Na začátku musíme přesně definovat, co má nový materiál zvládnout – jaké teploty, jakou míru radiace, jaké chemické prostředí. A pak najít nebo navrhnout směs, která to všechno vydrží, aniž by ztratila pružnost a těsnící schopnosti. To je technicky velmi náročné, ale zároveň nesmírně důležité pro bezpečnost provozu,“ vysvětluje hlavní řešitelka projektu Ing. Simona Mrkvičková, Ph.D. z Fakulty technologické UTB.

Hlavní řešitelka projektu Ing. Simona Mrkvičková, Ph.D. z Fakulty technologické UTB | UTB ve Zlíně

Dosud používané těsnicí materiály – často na bázi EPDM – nevyhovují buď kvůli přílišné tvrdosti, nebo nízké odolnosti vůči olejům. Situaci navíc komplikuje fakt, že mnoho současných komponent pochází z Ruska a jejich náhrada je v současnosti problematická. Vyvinout domácí, plně kvalifikovaný materiál tak znamená posílit soběstačnost české jaderné infrastruktury a přispět k její dlouhodobé bezpečnosti.

Testy, simulace a spolupráce s průmyslem

Projekt navazuje na předchozí spolupráci UTB a firmy MICo servis, při které se podařilo vyvinout těsnicí materiál pro hermetické prostory reaktorů. Nový výzkum ale posouvá laťku výš – zahrnuje nejen vývoj nové směsi, ale i návrh komplexního kvalifikačního postupu, testování dostupných i vlastních materiálů, návrh a výrobu vzorků, simulaci dlouhodobého provozu i testy v prostředí havarijních podmínek, které zajistí Ústav jaderného výzkumu v Řeži.

Výsledek? Bezpečnější a soběstačnější provoz

Výstupem projektu bude inovativní pryžové těsnění odpovídající mezinárodním standardům, které najde využití nejen v české jaderné energetice. Projekt zároveň posiluje propojení výzkumu a průmyslu – kombinuje technologické zázemí Fakulty technologické UTB s praktickými zkušenostmi firmy MICo servis, která zajišťuje návrh, výrobu i odbornou montáž těsnicích komponent.

• Teritorium: Česká republika | Zlínský kraj
• Oblasti podnikání: Energetika | Plasty a pryž | Věda, výzkum a vývoj

Doporučujeme