Odborník navrhuje, aby se Brazílie místo zaměření na cyklické zisky a ztráty zaměřila na strukturální problémy, a posílila tak svou pozici na globálním trhu. Jank zdůrazňuje tři hlavní oblasti příležitostí – konsolidaci otevírání zahraničních trhů, možnosti diverzifikace a zvyšování hodnoty exportu.

V případě sóji expert poukazuje na to, že Čína nakupuje stále více z Brazílie a jiných zemí jižní polokoule, aby tím už ve druhé polovině letošního roku snížila svou závislost na dovozu z USA. To vytváří pro Brazílii příležitost diverzifikovat své vlastní odběratele, jelikož v současné době 73 % brazilského vývozu sóji směřuje na čínský trh.

ExportMag.cz: Výrobci alternativních potravin spolupracují v organizaci ProVeg

Pro masný sektor Jank navrhuje dvě hlavní strategie. Za prvé upevnit otevření čínského trhu, což Brazílii umožní nahradit USA v dodávkách zpracovaného vepřového, drůbežího a hovězího masa do Číny. Za druhé expert doporučuje pracovat na otevření dalších trhů, které jsou pro Brazílii stále relativně uzavřené (Japonsko, Jižní Korea, Indonésie, Turecko a Vietnam). Důraz by se měl klást nejen na celní bariéry, ale i na necelní překážky, jako jsou technické, environmentální a hygienické bariéry.

Jank dochází k závěru, že zatímco USA zaujímají protekcionističtější postoj, Brazílie má příležitost etablovat se jako bezpečný a spolehlivý dodavatel zemědělských produktů a potravin pro celý svět a usilovat o volnější a otevřenější trhy. V roce 2024 dosáhl brazilský zemědělský vývoz celkové hodnoty 152,63 miliardy dolarů, což odpovídá 48,9 % celkového vývozu země a představuje druhý nejvyšší výsledek v historii.

USA uvalily dodatečná cla až do výše 145 % na čínské zboží, a to donutilo Čínu hledat nové obchodní partnery. Brazílie se tak stala jedním z hlavních příjemců této rekonfigurace trhu. „Zintenzivnění cel mezi USA a Čínou otevírá Brazílii prostor pro rozšíření jejího podílu na čínském trhu, zejména u komodit, jako jsou sójové boby a maso, a upevňuje se tak jako strategický dodavatel uprostřed globálního obchodního napětí,“ říká Felipe Vasconcellos, partner společnosti Equus Capital.

Kromě sójových bobů vynikala Brazílie v roce 2024 také v exportu hovězího masa, když do zahraničí vyvezla 2,89 milionu tun, což vedlo k tržbám ve výši 12,8 miliardy USD. Čína se na této částce podílela přibližně 6 miliardami USD a upevnila se tak jako hlavní cíl brazilského exportu v tomto odvětví.

Probíhající spor mezi USA a Čínou má tendenci rozšiřovat příležitosti pro Brazílii, což může proměnit geopolitická rizika ve strategické výhody v mezinárodním obchodu. „Je nezbytné, aby Brazílie rozšířila svou základnu obchodních partnerů. Dohoda mezi Evropskou unií a Mercosurem je důležitým krokem, ale práce musí pokračovat, zejména s rozvíjejícími se trhy, jako je Indie, které prokázaly velký růstový potenciál,“ říká Vasconcellos.

Přesto se tento scénář neobejde bez problémů. Zpomalení čínské ekonomiky v kombinaci s poklesem cen komodit, jako je železná ruda, by mohlo přinést krátkodobé tlaky. Díky dobře strukturované obchodní diplomacii je však brazilský agrobyznys schopen diverzifikovat trhy a zmírňovat negativní dopady, čímž posiluje svou pozici jednoho z globálních protagonistů v tomto odvětví.

Autor: Martin Lošťák, místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Brasílii.

Více informací o nástrojích Ministerstva zemědělství na podporu exportu naleznete na webu mze.gov.cz v Proexportním okénku. Zdroje: Portaldoagronegocio.com.br a CNNBrasil.com.br