Naplňování strategie Smart City v Nizozemsku

Cílem národní strategie Smart City je zlepšit kvalitu života v nizozemských městech a zavést inovativní řešení pro zvýšení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti. S tím, jak se nizozemská města rozšiřují, narůstá tlak na občanskou vybavenost a infrastrukturu. Města tak v současné době čelí problémům, jakými jsou urbanizace, změna klimatu, zaměstnanost, digitalizace a mobilita, apod. – a proto podporují investice do inteligentních technologií, které jsou nezbytné k tomu, aby reagovaly na tyto sociální výzvy a dále přispěly k ekonomické životaschopnosti.

Vytváření inteligentních měst umožňuje plynulý přechod na urbanizaci s technologickým pokrokem, který pomáhá optimalizovat zdroje s maximální hodnotou pro obyvatelstvo, ať už je to finanční přínos, úspora času, nebo zlepšení kvality života.

Nizozemská národní strategie spočívá na pěti základních pilířích:

• bezpečná, standardizovaná digitální infrastruktura,
• partnerství veřejného a soukromého sektoru s prostorem pro experimentování,
• nové modely veřejné správy ve spolupráci s občany,
• vzdělávání a zaměstnatelnost,
• regionální spolupráce, ve které města fungují jako síť.

Oblastí, do které se v rámci technologických inovací aktuálně koncentruje nejvíce investic, je umělá inteligence. V konceptu inteligentních měst hraje umělá inteligence klíčovou roli v mnoha různých oblastech, jakými jsou např. inteligentní parkování, inteligentní mobilita, inteligentní sítě, adaptivního řízení signálu, nebo nakládání s odpady. Primárními hnacími silami při zavádění umělé inteligence jsou typicky nadnárodní korporace jako Google, IBM, Microsoft, apod.

V rámci zavádění strategie do praxe dostalo pět největších nizozemských měst za úkol uplatnit její principy ve svých podmínkách. Každé z těchto měst se navíc soustředí na svoji specifickou oblast zájmu: Amsterdam – oběhové hospodářství, Rotterdam – udržitelnost, Haag – bezpečí a bezpečnost, Utrecht – zdravý městský život, Eindhoven – chytrá mobilita.

Za hlavního představitele smart city lze v Nizozemsku považovat hlavní město Amsterdam. Město uplatňuje přístup zdola nahoru, který je založený na inteligentním růstu, zakládání nových podniků, životaschopnosti a digitální sociální inovaci. Tento přístup spojuje všechny zúčastněné strany prostřednictvím společné platformy s cílem rozvíjet a implementovat sdílené myšlenky a řešení. Usiluje o environmentální udržitelnost (např. zvyšování energetické účinnosti), snižování emisí CO2 a vytváření celkově udržitelného způsobu života. Amsterdam stimuluje spolupráci veřejných a soukromých společností, nevládních organizací, znalostních institucí i občanů.

V rámci Amsterdamu lze najít několik oblastí, které fungují jako laboratoře městského života, a kde jsou realizovány různé experimenty (např. Green Living Lab, Marine Terrein Living Lab, Amsterdam Arena Living Lab). Podrobnosti o dalších tématech amsterdamského pojetí smart city lze najít na webu Amsterdam Smart City.

Dalším městem, které se intenzivně zapojuje do národní strategie, je největší evropský přístav a co do počtu obyvatel druhé největší nizozemské město Rotterdam. Rotterdam je typicky charakterizován svou jedinečnou městskou infrastrukturou, kterou náležitě využívá pro inovace a podnikání. Jeho cestovní mapa pro koncepci smart city zahrnuje pět jasně definovaných pilířů, kterými jsou Smart Digital, Smart Energy, Circular Economy, Entrepreneurial Region a Inclusive Society. Město čelí výzvám v oblasti bydlení, mobility a energie; na základě národní strategie se prioritně zaměřuje na udržitelnost.

Každoročně bývá sestavováno mnoho žebříčků pořadí smart cities, kde se v první desítce pravidelně umisťuje Amsterdam. V minulém roce 2019 to byla v případě IESE Cities in Motion třetí příčka, nebo u Easy Park Index rovněž třetí příčka. Ovšem co se týče ostatních nizozemských měst, umístění v těchto žebříčcích již není nijak hvězdné. Např. u IESE Cities je druhým umístěným nizozemským městem právě Rotterdam na 43. příčce (Praha je v těsném závěsu na 47. místě).

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Haagu (Nizozemsko). Autor: Petr Kvaček, ekonomický diplomat.