Národní plán obnovy: Později, ale přece

Pro velké firmy a pro podniky z Prahy jsou nezastupitelné, upozorňuje Jakub Tomaštík, ředitel ČSOB EU Centra.

Podpora z evropských peněz je určena hlavně na investice. Mají na ně ale české firmy vůbec sílu, když na ně dopadá současná nepříznivá ekonomická situace?

Určitě. Podnikatelé si uvědomují, že využívání nových technologií je nutné pro to, aby v budoucnu jejich firmy konkurenčně obstály. Nyní například běží první výzva Národního plánu obnovy (NPO), která je určena na podporu fotovoltaiky s jedním odběrným místem do výkonu 1 MWp, a jen naše poradenská divize má už zpracováno na padesát projektů.

Podmínky jsou příznivé, firmy mohou získat dotaci ve výši 35 procent nákladů na panely a 50 procent na akumulaci. Podle našich předběžných odhadů bude u těchto projektů průměrná návratnost se započtením dotace okolo pěti let. To je vynikající výsledek, který navíc přinese podnikům větší jistotu v době turbulencí na energetickém trhu. Je ale pravda, že nynější situace je pro firmy a jejich investice komplikovanější než dříve.

Má to nějaký praktický dopad na žadatele o dotace?

Čím je situace složitější, tím více nabývá na důležitosti know‑how a praktické zkušenosti s dotační agendou. Třeba průtahy pro získání stavebního povolení nebo problémy s dodávkami komponent a stavebních materiálů mohou způsobit, že se realizace nestihne do závazného termínu a dotace nebude vyplacena. Pro podniky, které u nás hledají pomoc, se snažíme najít optimální cestu, a někdy může být nejlepší radou vyčkat a přihlásit se do pozdější výzvy, nebo jít do jiného než původně plánovaného programu.

Firmám investujícím do solárních elektráren, OZE nebo zvyšování energetické účinnosti nabízíme i přímou finanční podporu až do výše 150 tisíc korun na přípravu energeticky úsporných projektů. Žadatelé mohou využít ČSOB Energy Grant třeba na energetický audit nebo na projektovou dokumentaci. Dále mohou využít náš nový zvýhodněný úvěrový program ČSOB Sustainable Finance program, který jsme spustili začátkem dubna a který nabízíme všem podnikům investujícím do udržitelnosti svého podnikání.

Komplikuje nějak situaci inflace, která je nyní nejvyšší za posledních 24 let?

Ano, mezi podáním žádosti o dotaci a realizací investice může uplynout řada měsíců a během té doby cena prací i materiálu naroste. Třeba již zmíněná podpora fotovoltaických zdrojů počítá s tzv. měrnými investičními náklady, kdy žadatel dostane podporu na základě instalovaného výkonu.

Výše těchto měrných investičních nákladů se však stanovila na základě průměrných cen FVE panelů z delšího období před vyhlášením výzvy. Ty jsou již nyní nejméně o pětinu vyšší, než je tabulková hodnota měrných investičních nákladů, ze které bude dotace vypočtena. MPO přislíbilo, že v dalších výzvách a programech už zohlední aktuální situaci na trhu.

V době přípravy byl Národní plán obnovy předmětem velké diskuze. Nyní – když by měl být v plném proudu – není o něm příliš slyšet. Proč tomu tak je?

Je to bohužel právě proto, že v plném proudu zdaleka není. Řada odborníků poukazovala na jeho závažné nedostatky, především na to, že v některých komponentách nebude možné plánovaný objem vyčerpat.

Nová vláda se proto snažila znovu otevřít jednání s Evropskou komisí o realokaci prostředků mezi jednotlivými komponentami. Bohužel neúspěšně, takže jediným výsledkem je zdržení. Pro podnikatelský sektor tak zatím byla vyhlášena jediná výzva, a to až v březnu – tedy s pětiměsíčním zpožděním oproti původnímu předpokladu.

Znamená to, že toto neplánované zdržení může situaci s nedočerpáním prostředků z EU ještě zhoršit?

Je to jeden z možných pohledů, především to ale komplikuje situaci samotným podnikům, které budou mít méně času. NPO totiž podpoří jen projekty, které budou vyřízeny kladně a obdrží rozhodnutí o příslibu dotace nejpozději do konce roku 2023. Navíc tuto dotaci budou muset vyčerpat do konce roku 2026 – to v praxi znamená, že projekty musejí být dokončeny v prvním pololetí 2026.

Kvůli tomu již MPO počítá s tím, že další plánované programy musí vystačit pouze s jedinou výzvou. Navíc od června se mají začít rozbíhat výzvy na dotace ze strukturálních fondů, takže obě agendy poběží současně. Hrozí tak další zpoždění při hodnocení žádostí.

Jak budou využity miliardy eur z Národního plánu obnovy?

Nebude tedy pro podniky výhodnější žádat o podporu z jiných fondů?

Je pravda, že řada programů z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) kopíruje záměry Národního programu obnovy. Zásadní rozdíl je ale v tom, kdo se může o dotaci ucházet. Výzvy NPO jsou totiž pravidelně otevřeny i pro žadatele z řad podniků nad 250 zaměstnanců a o podporu se v něm mohou ucházet i firmy z Prahy. Pro ně je NPO nezastupitelný, protože s podporou ze strukturálních fondů se u nich nepočítá.

Lze ještě čerpat dotace z Modernizačního fondu, ale ty jsou většinou koncipovány jako komplementární k ostatním zdrojům podpory. Jsou tedy určeny pro jiné typy projektů než NPO, takže obvykle nepředstavují přímou alternativu. Konkrétně byla již publikována výzva RES+ zaměřená na nové obnovitelné zdroje v energetice.

V případě fotovoltaických elektráren jsou cílem podpory instalace na pozemcích nebo s více odběrnými místy a s instalovaným výkonem nad 1 MWp. RES+ nepokrývá pouze fotovoltaiku, ale podpoří i větrné a vodní elektrárny nebo geotermální zdroje energie. I zde se budou uplatňovat tabulkové měrné investiční náklady a Státní fond životního prostředí již přislíbil, že je bude „valorizovat“ na základě aktuálních tržních dat o skutečných nákladech. Také o tento program jsme zaznamenali živý zájem.

Pokud se vrátíme k Národnímu plánu obnovy, jaké výzvy nás v nejbližší době čekají?

Na přelomu dubna a května by měly být zveřejněny dvě velmi atraktivní výzvy. První se bude týkat cirkulárních řešení v podnicích a je na ni plánována alokace ve výši jedné miliardy korun a podniky mohou získat 40 procent podpory na investice pro znovuvyužití vlastního odpadu.

Stejná alokace i stejná míra podpory je plánována i pro připravovanou výzvu na úsporu vody v podnicích. Podpořit bude možné celou škálu projektů optimalizace spotřeby vody v rámci výrobního procesu, recyklace a opětovného využívání provozní vody, snižování ztrát v rozvodech nebo třeba na využívání dešťové a užitkové vody.

Další výrazně dotovaná výzva, která je plánována na květen s příjmem žádostí od července, se bude týkat digitální transformace podniků. Na ni jsou plánovány dvě miliardy korun a příjemci z řad malých, středních i velkých podniků mohou přihlásit digitalizační projekty především na nákup softwaru a na související investice, na zvýšení kybernetické bezpečnosti nebo třeba na nákup cloudových služeb. Podpora bude pro tuto výzvu činit 20 až 70 procent nákladů, a to v závislosti na velikosti firmy a na regionu.

Zatím jsme hovořili o dotacích, které přicházejí z EU. Vidíte nějakou oblast, která není dostatečně pokryta a mohla by ji podpořit naše vláda?

Evropská podpora vede k podpoře moderních a udržitelných technologií. To je správné, úskalí ale spočívá v tom, že u velké části komponent jsme závislí na často nespolehlivém a nedostatečném dovozu ze zahraničí – především z Číny. Problém by pomohly zmírnit investiční pobídky, které by se nově nasměrovaly na vybrané hi‑tech segmenty, konkrétně třeba na producenty fotovoltaických panelů, tepelných čerpadel a dalších zelených technologií.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Daniel Mrázek