Když se řekne Česko a vesmír, většině lidí se vybaví první a poslední český kosmonaut Vladimír Remek, který se vydal na oběžnou dráhu v roce 1978, a družice Magion. Tato řada satelitů tuzemské výroby se dostávala do kosmu v letech 1978 až 1996.
Ale i v současnosti má Česko k vesmírnému výzkumu co říci. Především díky tuzemské společnosti G. L. Electronic, která se za dvanáct let své existence stala předním tuzemským producentem technologií pro družice a další zařízení související s lety do kosmu.
„Vznik firmy se datuje k roku 2004, kdy jsem po dokončení šestiměsíční stáže obdržel nabídku na roční spolupráci od italské firmy Carlo Gavazzi Space. Mohl jsem působit jako externí spolupracovník se zaměřením na oblasti výroby a kontroly kvality v divizi pro kosmické projekty,“ vzpomíná zakladatel a ředitel společnosti Luděk Graclík. Tehdy byl také jejím jediným zaměstnancem.
V letech 2006 až 2007 italští partneři požádali Luďka Graclíka o rozšíření týmu o další pracovníky z České republiky a tak v roce 2008 vznikla G. L. Electronic v současné podobě. V té době již disponovala týmem kvalifikovaných techniků s certifikací od Evropské vesmírné agentury (ESA).
„Ti byli schopni naplňovat náročné požadavky našich zákazníků působících v sektoru kosmických projektů a to hned v několika výrobních disciplínách,“ pokračuje Luděk Graclík. Dodávky elektroniky pro kosmické projekty a systémy považovala tehdy i dnes řada lidí tak trochu za scifi obor.
Made in Italy
Pro Luďka Graclíka však byly zážitky z tak trochu jiného světa spíše první zkušenosti u italského partnera. Musel přitom překonávat řadu překážek. „Byla tu jazyková bariéra a zcela jiná mentalita a to ve všech směrech, doplněná především o nekončící nedůvěru v to, že bychom to jako mladí Češi ve věku čtyřiadvaceti roků, mohli zvládnout práci v požadované kvalitě ESA standardů, ale i v požadovaných termínech,“ vzpomíná na své začátky v italském Miláně.
Postupně se mu dařilo všechny těžkosti překonávat. Italové moc k dalším jazykům vztah nemají, pokud nejsou přinuceni okolnostmi. Ovšem je pravdou že jejich srdečnost, přátelský přístup a přirozeně neuvěřitelná upovídanost nám pak tyto bariéry pomohla překonat a s odstupem času si toho přístupu ‚Made in Italy‘ opravdu vážím a stále zde mám velké množství přátel dodnes,“ dodává Luděk Graclík.
Na evropský kosmodrom
G.L. Electronic se zaměřuje především na oblast výroby a montáže elektronických komponentů a kabelových svazků s rozšířením na oblast kontroly kvality. Mezi její hlavní partnery patří takzvaní „prime contactors“, tedy firmy které nesou odpovědnost za některou konkrétní část satelitu, například elektroniku, kabelové svazky, mechanické díly a podobně.
V současnosti investuje podnik do kvalifikačních procesů povrchové montáže (SMD), tak aby se stal akreditovaným pracovištěm splňující požadavky ESA a Francouzské národní kosmické agentury CNES.
Finálním odběratelem pak bývají ESA, ale i americká kosmická agentura NASA nebo japonská JAXA. „Pokud bych měl být konkrétní v našem případě jsou to partneři z Itálie, Německa a Francie, kteří jsou ovšem již dnes součástí mezinárodních uskupení jako je THALES Alenia SPACE, CGS – OHB, AIRBUS, CNES a tak dále,“ vypočítává Luděk Graclík.
U všech firem i institucí si brněnská firma musela získat důvěru v tom, že je spolehlivým partnerem, který dokáže permanentně držet kvalitu, flexibilitu a spolehlivost. Na základě těchto parametrů byla společnost vybrána jako partner pro projekty evropské agentury ve Francouzské Guyaně pro raketové základny VEGA a Sojuz. G.L. Electronics se podílel například také na zajištění technické podpory na monitorovací středisku v Keni ve spolupráci s Italskou vesmírnou agenturou ASI a aktivně se účastnil i na finální integraci satelitů LARES a Proba V v letech 2012 až 2013.
Přijde nová česká družice?
Přes tyto úspěchy Luděk Graclík není spokojený, když přijde řeč na současné aktivity České republiky ve vesmírném výzkumu, kde se země výrazně zapsala právě družicemi Magion. „Je smutné že většina lidí v České republice již na tu dobu zapomněla nebo si nechce vzpomenout a považuje dnes kosmonautiku za technickou doménu pouze ruskou nebo americkou. A to i přes to, že kosmonautika jako taková je dnes nedílnou součástí našeho každodenního života,“ podotýká Luděk Graclík.
„Bohužel ani doba kdy na ‚nic‘ nejsou peníze kosmonautice nepřeje. Přestože průmysloví experti hledají nástroje k pozvednutí ekonomiky, tak kosmonautika je mimo jejich zorné pole. A to i přesto že v Německu, Francii, Itálii, ale i Polsku se rozpočty tohoto odvětví rok od roku navyšují. V České republice je doba stagnace a nezbývá než věřit, že se to změní k lepšímu,“ dodává Luděk Graclík.
Podle jeho slov má Česká republika schválený kosmický plán, ale to je pouze jeden krok, který není dostatečný. „V České republice se stále nedaří najít nezbytné finance, ale také názorovou jednotu pro vlastní třeba i malý český kosmický projekt. Což považuji vhledem k historii české kosmonautiky za velmi smutné,“ podotýká.
Situace se podle něj příiš nezlepší, pokud nevznikne opravdu kvalitní a pevně české konsorcium firem, kde každý člen bude expertem v dané technické oblasti nebo vědecké disciplíně a společně pak tento tým firem může nabídnout produkt, který ESA nebo prime contractors požadují.
Dalibor Dostál