Nebezpečné účtenky. Podnikatelé jsou vystavení rizikům koronaviru i u plateb kartou

Povinnost archivovat účtenky pro daňové účely zvyšuje riziko přenosu koronaviru, ale také rakoviny, poruch hormonálního systému nebo porušení plodnosti. Při takzvaném termotisku se totiž používají rizikové bisfenoly. 

Účtenky jsou ideálním médiem pro přenášení koronaviru.

Epidemie koronaviru covid-19 vystavuje podnikatele v obchodu a službách výrazně větším zdravotním rizikům než ostatní obyvatelstvo. Nejen že jsou ve svých provozovnách vystaveni mnohem rozsáhlejším kontaktům se zákazníky, přichází také do styku se dvěma rizikovými nositeli nebezpečného viru – penězi a účtenkami.

Zatímco kontakt s penězi lze omezit používáním bezhotovostních plateb, účtenky zůstávají rizikem i při úhradách kartou.  Podnikatelé si je totiž musí archivovat kvůli účetnictví. A tak musí při nákupech v malém objemu, kdy neberou zboží na fakturu, schovat účtenku. Právě kontakt s ní může vést k přenosu smrtící infekce.

Čekání na digitální účtenku

V digitální době proto podnikatelé požadují po zavedení nějaké formy „elektronických účtenek“, které by nevyžadovaly kontakt s dokladem vytištěným na papíru.  Nabízejí se přitom tři řešení. První je, že by firmy nebo jejich účetní získali přístup ke „svým“ účtenkám v digitální podobě archivované v rámci Elektronické evidence tržeb (EET).

Digitální podoba účtenky by snížila riziko infekce a usnadnila práci účetním.

Další formou by mohlo být zasílání účtenek v elektronické podobě e-mailem. Emailová adresa by musela být „spárována“ s konkrétní platební kartou tak, aby nebylo nutné ji při každé platbě zadávat. Rizikem tohoto postupu by však mohlo být nedoručování mailů kvůli různým SPAM filtrům a podobně.

Třetí variantou, která se zdá být nejreálnější, by bylo, pokud by se více informací z platby objevilo na bankovním výpisu, kde je nyní uvedena jen výše a datum platby. Pokud by tam byl uveden zároveň konkrétní obchod a položky, které byly předmětem nákupu, nemuseli by podnikatelé archivovat účtenky.

Snaha podnikatelů se setkala s odezvou odborníků z oblasti digitalizace. „Přijde mi to jako super nápad. Je několik bank, které se právě zaměřují na drobné podnikatele a vymýšlejí, jak by jim mohli v současné době pomoci. A pro ně by tato myšlenka mohla být zajímavá,“ říká Petr Bednařík, zakladatel společnosti DataSentics, která se podílí i na vzniku chytré karantény v rámci projektu COVID19CZ.

Technicky řešitelné

K provedení by podle něj stačilo několik technologických změn. „Detail z účtenky existuje pouze na straně obchodníka. Banka, platební společnost ani nikdo jiný v procesu tento detail nemá. Bude proto nutné zapojení obchodníků samotných a tedy pravděpodobně nějaké napojení na jejich pokladní systémy. Možná se dá využít EET,“ přemýšlí Petr Bednařík a pokračuje: „Banka by mohla zajistit zabezpečený kanál pro komunikaci se svým klientem. Internetové či mobilní bankovnictví by mohlo byt tím zabezpečeným místem, kde se účtenky pro podnikatele objevují.“

Technické řešení systému digitálních účtenek by se mohlo inspirovat v zahraničí.

Další inspirací podle něj může Česko hledat v zahraničí. „Například MHD v Londýně. V metru můžete ‚pípnout‘ platební kartou. A když potřebujete účtenku, tak jdete na jejich web, dáte kartu a účtenky se vygenerují. Technicky to řešitelné asi je,“ zmiňuje Petr Bednařík.

Kamenné banky jsou k novince zatím spíše skeptické. „Nemyslím, že je to možné. I současná transakce provedená kartou obsahuje mnoho údajů. Tedy zejména kdo, kolik, v kterém obchodě platil.  A mnoho z těch údajů se nám objevuje i na výpisech – které, to už záleží na systému té které banky,“ říká Tomáš Hládek, poradce České bankovní asociace pro platební styk a kyberbezpečnost a navazuje: „Ale zbytek, to je problém. Když si představím, že můžu třeba v nějakém supermarketu udělat nákup, který bude obsahovat i několik desítek položek, tak jde o tolik údajů, že na ně prostě není žádný karetní ani bankovní systém připraven. Přitom ty údaje potřebuji, abych mohl provést reklamaci.“

Celosvětově jsou podle něj karetní a bankovní systémy postaveny tak, aby byly schopny zajistit zúčtování celkové částky. „Ale není v nich prostor na mnoho údajů, které by bylo potřeba při přenášení informací o jednotlivých kusech zboží. Takže sice teoreticky je to myšlenka líbivá, ale prakticky nereálná,“ dodává Tomáš Hládek.

Na druhou stranu bankovnictví patří k nejkonzervativnějším oborům a digitalizace se v nich prosazuje pomaleji, než v jiných odvětvích. Technologické firmy ho v posledních letech dokázali proměnit způsobem, který si právě banky ještě před pár lety nedokázaly přestavit. Digitalizace účtenek v porovnání se zavedením on-line bankovnictví, plateb mobilem nebo okamžitými převody nevypadá jako neřešitelný problém.  Schopnost a rychlost zavedení elektronických účtenek může být podle odborníků testem, jak flexibilně dokáže vláda zareagovat na nové výzvy vyvolané nástupem smrtící epidemie.

Ani ministerstvo financí se nedívá optimisticky na využití dat z EET. „Nejedná se o evidenci účtenek a rozsah evidovaných údajů je výrazně menší než obsahuje samotná účtenka,“ říká Tomáš Weiss z odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí.

Riziko rakoviny

Digitální účtenky nejsou jen krátkodobým řešením pro současnou koronavirovou situaci. Do budoucna bude v souvislosti se změnami klimatu a propojeností světa různých epidemií spíše přibývat.

Také pro účetní by byly digitální účtenky, s nimiž by uměly komunikovat účetní systémy, velkou pozitivní změnou. Shromažďování, archivování, vylepování a pak obvykle ještě skenování účtenek a přepisování údajů z nich patří k administrativně a časově náročným a nepříjemným stránkám vedení účetnictví. Navíc právě při přepisech vzniká největší množství chyb.  

Účtenky mohou obsahovat nebezpečné, rakovinotvorné látky.

Účtenky jsou pro zdraví podnikatelů i jejich účetních nebezpečné i z dalšího důvodu. Čeští vědci zjistili, že látka bisfenol S, kterou obsahují účtenky, ohrožuje plodnost. Dělení dědičné informace vajíček v těle matky narušuje takovým způsobem, že z nich už prakticky nemůže vzniknout životaschopné embryo. Kromě toho účtenky obsahují také rakovinotvorný bisfenol A. Polští odboráři proto již v loňském roce, dávno před nástupem koronaviru, požadovali zavedení ochranných roušek pro pokladní v polských obchodech.  Navíc hygiena působí u této látky paradoxně kontraproduktivně. Výzkumy ukázaly, že na čerstvě umytých rukou vzrostlo množství přenesené látky bisfenol A až stonásobně.

Dalibor Dostál




• Teritorium: Česká republika