Negativa zdanění digitálních gigantů. Administrativní zátěž i poškození vztahů

Česká vláda připravuje takzvanou digitální nebo také internetovou daň, tedy zdanění globálních firem, jejichž zisky vznikají na digitálních platformách. Čeští exportéři se obávají, že návrh daně z digitálních služeb z dílny ministerstva financí může poškodit česko-americké vztahy.

NiP STUDIO / Shutterstock.com

Ještě než bude představena evropská úprava digitální daně, přišla vláda s vlastním návrhem, od kterého si slibuje příjem až pět miliard korun ročně. Podle odhadů Hospodářské komory se může tato nová sektorová daň negativně obrátit proti 100 miliardám korun českých exportů do USA každý rok, a to nehledě na export služeb a investice.

Nadnárodní iniciativa

Na evropském trhu působí značné množství firem, které generují své příjmy v členských státech, v nichž nemají sídlo ani pobočku, a nemusí v nich tudíž své příjmy danit. Iniciativa vedoucí ke zdanění těchto příjmů probíhá na národní, evropské i celosvětové úrovni, a míří především na velké nadnárodní společnosti, které generují zisk zprostředkováváním digitálních služeb. Typicky se jedná o velké vyhledávače, sociální sítě nebo online tržiště.

Než dojde k celoevropské úpravě, přistoupily některé evropské státy k vypracování samostatného prozatímního řešení na národní úrovni. Mezi nimi jsou například Francie, Rakousko, Belgie, Španělsko či Itálie. Česká republika je jednou z nich.

Parametry českého návrhu

Vláda v listopadu 2019 schválila návrh zákona o dani z vybraných digitálních služeb. Zjednodušeně řečeno, návrh zavádí 7% daň u společností s globálními výnosy nad 750 mil. eur ročně, které na území ČR dosáhnou obratu ve výši přesahující 100 milionů korun. Výnosy z digitálních služeb by u těchto společností měly činit alespoň desetinu celkových výnosů.

Nová daň je dle ministerstva financí určitou formou selektivní daně z obratu a představuje tak další sektorovou daň v českém právním systému. Ministerstvo financí si od ní slibuje roční příjem státního rozpočtu přibližně 5 miliard korun. Lze se domnívat, že nastavené parametry zacílí daň výhradně na giganty mimo EU, jako jsou Google, Facebook či Amazon.

Dopad na obchodní vztahy s USA

Hospodářská komora již vloni v srpnu upozorňovala ministerstvo financí, že české firmy mají obavy, že by zavedení digitální daně mohlo poškodit česko-americké vztahy a přispět k eskalaci mezinárodního napětí. Největším rizikem zavedení nové daně je totiž možnost odvetných opatření ze strany Spojených států, které mohou novou daň považovat za diskriminační právě vůči firmám ze Spojených států.

Odvetné akce USA ve formě například cel by mohly ohrozit český export zboží ve výši 100 mld. korun a služeb ve výši 50 miliard korun. Mohlo by také dojít ke zmaření existujících přímých investic USA v Česku ve výši tří miliard korun.

Úskalí návrhu je více

Navrhovaná česká sazba digitální daně je s přihlédnutím ke zvažovanému rozsahu daňového základu poměrně vysoká ve srovnání s návrhy kupříkladu ve Francii, Itálii či Rakousku. I když ministryně financí při obhajobě návrhu v Parlamentu pragmaticky zdůrazňuje jako jeho přednost to, že bude uplatňován jen několik let, krátkodobá změna pravidel, po které možná přijdou pravidla odlišná, rozšiřuje spíše pochybnosti o užitečnosti dočasné národní daně z digitálních služeb.

Než dojde k případné jednotné úpravě, budou se v této oblasti prozatímní daňové systémy v různých zemích lišit, a podstatně se tak zvýší administrativní zátěž dotčených firem. Dotčenými firmami přitom nebudou jen zahraniční giganti, ale také tuzemské malé a střední podniky využívající služeb těchto gigantů. Je navíc jasné, že by se nová daň nepromítla jen do vyšších cen služeb pro odběratelské firmy, ale i do konečných cen produktů pro tuzemské spotřebitele. Podnikatelé přitom potřebují stabilní a předvídatelný regulatorní rámec. Pokud tedy dojde k harmonizaci, Hospodářská komora prosazuje, aby výsledkem byla jen jedna sazba stejná pro celou EU.

Návrh z dílny ministerstva financí je kritizován ze strany firem i proto, že nemusí být v souladu s mezinárodními závazky Česka při zamezení dvojímu zdanění. Pokud by už měla být samostatná česká verze daně uzákoněna, Hospodářská komora prosazuje stanovit výrazně nižší sazbu, odložit začátek účinnosti o rok nebo dva a vytvořený čas využít k intenzivnímu jednání na půdě OECD, popřípadě alespoň v orgánech EU. Hospodářská komora celý vývoj sleduje a bude bránit zájmy českých podnikatelů na evropské i národní úrovni.

Převzato z časopisu Komora

Pravidelné novinky e-mailem