English version
Developerská makléřka Hana Polanská svěřila před dvanácti lety zahradnici Aleně Doležalové návrh a úpravu zahrady u svého nového domu. Společná práce však přerostla v partnerský vztah. Kromě smyslu pro humor, lásky k rostlinám i dobrému jídlu obě ženy pojí také záliba v ostrých chutích. Když jim kvůli překliknutí v objednávce dorazil balíček semínek chilli za sedm tisíc korun, nedělaly si s tím hlavu.
„Byly jsme čerstvě zamilované, takže nic nebyl problém. Občas si říkám, že kdybychom tehdy objednaly pažitku, jedeme dnes v pažitce,“ směje se Alena. „Řekly jsme si, že úrodu rozdáme kamarádům a vůbec jsme nepřemýšlely, kam dáme 2000 květináčků.“
Když se v truhlících na parapetech začaly objevovat různobarevné lístky a bylo potřeba rostlinky přemístit do sadbovačů, došlo jim, že mají problém. Zahradnické srdce jim ale nedovolilo vyklopit sazeničky na kompost. Papričky zabraly celou mansardu, kde vydržely až do květnového vysazení ven. Povedlo se a vášeň pro chilli se rozhořela naplno.
Náhoda miluje chilli
„Nejrůznější odrůdy chilli do Česka přinesli ani ne tak zahradníci, jako ajťáci, kteří je ale pěstovali vědecky složitě jako tropické rostliny za pomoci drahých sodíkových lamp a ještě dražších hnojiv,“ pokračuje Alena.
„Mně jako zahradnici se celý ten humbuk kolem nezdál, je to přece paprika, tak jaképak štráchy. Úspěch závisí zejména na přírodě, nic totiž nenahradí dostatek slunce a světla. Rozhodly jsme se tedy k chilli chovat jako k obyčejné paprice a zkusit velkokapacitní pěstování.“
Hana Polanská a Alena Doležalová a založily firmu, „které to pálí“.
Ovšem i ten nejlevnější fóliovník přijde asi na 300 tisíc korun, další spoustu peněz stojí pozemek nebo třeba vodovodní přípojka. Opět zaúřadovala náhoda.
Alena s Hanou si udělaly výlet autem ještě jižněji na Moravu a hledaly fóliovníky k pronajmutí. U Břeclavi našly zahradníka, který právě uvažoval o konci podnikání. Pronajal jim pozemek vybavený 11 velkými fóliovníky, dokonce s možností zálivky z blízkého rybníka. Letos papriky rostou na 3500 metrech čtverečních z celkové rozlohy 5500. I tak lze očekávat úrodu kolem pěti tun.
Ženy v mužském světě
„Chilli je mužská doména a pro nás hraje to, že jsme holky, každý si nás zapamatuje,“ říká Hana. Začátky byly dobrodružné – nikdo neměl velké zkušenosti, vše probíhalo metodou pokus omyl. Ani jedna netušila, že pálivé podnikání obnáší dřinu šestnáct hodin denně po celý týden. Dnes mají sedm spolupracovníků v klouzavém sezonním rytmu.
„Potřebujeme trochu schizofrenní osoby schopné v létě zahradničit, v zimě vařit a také prodávat,“ dodává Alena.
Připravují totiž kolem 120 produktů – fermentované omáčky v mnoha ostrostech, nakládané chilli papričky všech barev, tvarů i chutí, různé delikatesy – třeba kimči, nakládaná vejce na argentinský způsob, čokolády, pivní tyčinky, čaje, víno, hořčice, džemy, vitamin C… Vše samozřejmě s chilli. Jako jediné v Evropě chilli papričky lyofilizují (suší mrazem). Letos jejich produktová řada překročí dvoustovku.
Tento sortiment spolu s čerstvými paprikami nabízejí ve svém obchodě v centru Brna i na různých farmářských trzích. Před Vánocemi v prodejně mívají až 220 zákazníků za den a ve sklepě už je tou dobou zaseto na další sezonu.
Jasné rozdělení rolí
Konzervované a další pochoutky připravuje Hana tak dobře, že i profesionální kuchaři chodí pro radu, jak docílit tak dobře fermentovaných omáček. Taky se stará o celkové směřování firmy. Alena se „ohání motykou“ a věnuje se firemnímu stylu.
„Jsem sice počítačový analfabet, ale všechno přesně vymyslím a pak to předám šikovné grafičce,“ usmívá se. Tvrdí, že od konkurence je odlišuje i ochota pracovat ručně: „Málokterý muž totiž vezme do ruky motyku, všichni touží po technologiích. I my si je můžeme pořídit, ale okamžitě tím ztratíme naši výjimečnost.“
Hana s Alenou si zásadně nezasahují do svých oblastí, čímž se zamezí hádkám – Hana má právo veta v kuchyni, Alena na poli. Naposledy se trochu střetly kvůli utopencům v ostrém nálevu, které Alena považovala za absolutně nezajímavé, Hanka je prosadila a je to je jeden z nejsilnějších produktů. Ostatně jejich rozdílné povahy se skvěle doplňují – Hana je spíš obchodnice, výborně počítá a vidí zkratku k cíli, Alena její nápady dolaďuje, řeší detaily, barvy a styl…
Co dáš, to dostaneš
World of Chilli se blíží k šestému výročí. Co stojí za jeho úspěchem? „Spíš než s konjunkturou souvisí s tím, že chilli je módní trend. Dát slovo chilli k čemukoliv je momentálně skoro povinnost,“ říká Hana.
„Nemám žádný návod, dělaly jsme totiž nepravděpodobné kroky a ony se vyplatily. Naší další výhodou je nulová vazba na majetek. Dost nás baví riskovat, což mě naučil poker. Pro nás je opravdu cílem ta cesta! K věcem přistupujeme intuitivně, často sekáme chyby, které samy draze zaplatíme, a o zbytek ať se postará účetní a daňový poradce. Na korunových položkách jsme se dostaly na obrat v řádech šesti nul, takže jsme na sebe po právu pyšné.“
„Holky“ z WOCH se řídí dvěma hesly: Nemá cenu práci dělat jinak než dobře a Co dáš, to dostaneš. Například si objednaly semínka papričky pimiente de padrón, což je pro Španěly podobná sezonní záležitost jako pro nás Svatovavřinecké víno. Vypěstovaly asi 100 kilogramů něčeho, co tady nikdo neznal, a to pak před obchodem grilovaly a rozdávaly. Akce přišla na několik desítek tisíc korun, ale další rok už zákazníci chodili tuto odrůdu papriky kupovat ve velkém.
„Člověk nesmí být nízký v přemýšlení, chtít s první omáčkou zbohatnout a nechat si od lidí zaplatit i dobu, kdy se sám věci učí,“ tvrdí Alena.
„A pohled do budoucna? Jednou chci skončit rituálně, prostě na podzim už nezaseju,“ směje se. „Hanka je o deset let mladší, tak to pak bude na ní, já už budu o chilli jen psát knihy. Ale chtěly bychom vybudovat tak silnou značku, aby jednou byla obchodovatelná.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jana Šulistová. Foto: Hynek Glos.
